Bez ruského plynu se obejdeme, je ale třeba rychlá příprava krizových opatření

Analýzu, která shrnuje některé dostupné možnosti a možnosti České republiky, lze stáhnout ZDE. „Zbavit se závislosti znamená přiškrtit finanční zdroje na válku a odstranit hlavní vycházející potenciál, kterým Kreml směrem k nám disponuje. Konec dodávek ale může nastat i z vůle ruského režimu. Každopádně s ním musíme počítat. To znamená jednat hned, potřebujeme využít každý den,“ sdělil mluvčí.

Analýza ukazuje, že hlavní opatření pro příští zimu by měla být omezení - odložení spotřeby v průmyslu a rychlé energetické renovace i redukce spotřeby obytných a komerčních objektů. Důležité je také nainstalovat co nejvíce fotovoltaiky a tepelných čerpadel, odložit odstavení jaderných reaktorů a připravit se na možnost opakovaného zvýšení výroby ve fungujících uhelných elektrárnách a teplárnách. Musíme se také připravit na spalování topných olejů.

Úsporná opatření a jiné zdroje energie však příští zimu stačit nebudou. Součástí řešení musí být dostat do Evropy co nejvíce plynu z „neruských“ zdrojů a jeho koordinovaná distribuce v Evropě. Česká vláda se také musí připravit na plošné i cílené kompenzace nákladů a firem, aby situaci zvládly ekonomicky. Strategické dlouhodobé řešení pro zajištění tepla bez ruského plynu se v Česku skládá v první řadě ze snížení plýtvání energií při vytápění, které dokáže do roku 2030 snížit potřebu ruského plynu na třetinu.

Dále z výměny plynových zdrojů individuálního vytápění, zejména za kotle na dřevo peletky a tepelná čerpadla a nového plánu transformace teplárenství. Ten současný je založen hlavně na rychlém přechodu z uhlí na plyn a bude logicky nutné jej změnit. Nejspíš se bude muset také počítat s uhlím, naopak bude nutné omezit plýtvání tímto palivem v zastaralých nízko účinných elektrárnách a nahrazovat je využitím odpadního tepla a tepelných čerpadel či udržitelně čerpané biomasy a bioplynu. Podporovat bude potřeba také geotermální zdroje energie.

Důležitou součástí plánu je zvyšování výroby čisté elektřiny domácí, která bude potřeba nejen například pro provoz tepelných čerpadel, ale také jako domácí čistá a bezpečná náhrada uhelné elektřiny. Kromě toho umožní obnovitelné zdroje domácnostem a obcím pokrýt část vlastní spotřeby elektřiny a tedy potřebu drahých dodávek ze sítě. Analýza také ukazuje, že nejen pro krizový plán na příští zimu, ale ani pro dlouhodobé zajištění bezpečných dodávek energie se neobejdeme bez posilování evropské energetické spolupráce.

Podle Jiřího Koželuha, vedoucího energetického programu Hnutí DUHA, příští zimu dokážeme v Evropě zvládnout i bez ruského plynu. Ale musíme se na to okamžitě začít připravovat a rozjet zateplování domů či instalaci solárních panelů a tepelných čerpadel v urgentním režimu. „Pokračovat v tom nadále a snižovat závislosti na plyn i uhlí rok za rokem - díky fotovoltaickým a větrným elektrárnám či bioplynovým stanicím na odpad a využívání odpadního tepla či udržitelně čerpané biomasy. Na příští zimu však samozřejmě musíme společně jako EU zajistit co nejvíce náhradních dodávek plynu ze zámoří a počítat, že se spálí více uhlí a topných olejů než tuto zimu a odložit plánované odstavování jaderných reaktorů v Německu,“ dodal Koželuh.

(hyš-am)
redakce@prirodatv-cz
Ilustrační foto: Hynek Šnajdar