Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Borové lesy v ohrožení, došlo k jejich dramatickému zdravotnímu kolapsu

17. 3. 2022

Borové lesy v ohrožení, došlo k jejich dramatickému zdravotnímu kolapsu 11 snímků
Po klimaticky extrémním roce 2015 došlo v mnoha oblastech České republiky k náhlému zhoršení zdravotního stavu borovice lesní. Dramatickou dynamiku do celého procesu zdravotního kolapsu této dřeviny poté vnesla rychlá aktivizace sekundárních biotických škůdců, zvláště podkorního a dřevokazného hmyzu. Svým kalamitním přemnožením v podobě tak zvaného mortalitního stresoru způsobili chřadnutí a odumírání fyziologicky poškozených a oslabených porostů.

Současné zastoupení borovice v českých lesích tvoří 16 procent, výhledově by se mohlo o jedno procento zvýšit. Udržení tohoto podílu však v současných přírodních podmínkách bude vyžadovat změnu ve způsobu pěstování borových lesů spočívající například v pěstování smíšených porostů a využití přírodě blízkých způsobů hospodaření. Výrazně vyšší pozornost budou muset lesníci věnovat ochraně lesa a potlačovat působení nežádoucích škodlivých faktorů.

Stejně jako smrkové porosty jsou i borové porosty náchylné k poškození nejen abiotickými vlivy, jako jsou vítr, sucho či sníh, ale také biotickými činiteli v podobě býložravých obratlovců a hmyzích škůdců. Tyto faktory jsou propojeny vzájemně se posilujícími vztahy. V důsledku postupující klimatické změny se bude mortalita borovic způsobená impaktem kůrovců a také dřevokazných škůdců pravděpodobně nadále zvyšovat.

Ochrana před hospodářsky nežádoucími druhy hmyzu by se proto měla stát v borových porostech nezbytnou prioritou. Plošné a náhlé extinkce vzrostlých stromů spojené se vznikem rozsáhlých ploch bez horního stromového patra, stejně jako jejich dlouhodobé nezalesnění totiž není z ekologického ani socioekonomického hlediska žádoucí. Je nutné omezit vytváření monokulturních porostů, zejména jehličnanů, a všemi způsoby postupně zvyšovat příměs dalších dřevin.

Proto je nutné omezit vliv škodlivých biotických činitelů a využít zásad integrované ochrany lesa - ekosystémový pohled, využívání antagonistických druhů, škůdce neposuzovat izolovaně, aplikovat obranná opatření nepoškozující podstatu lesního ekosystému. Vhodné metody ochrany lesa lze plánovat a aplikovat pouze s podrobnou znalostí škodlivých činitelů společně s prognózou jejich vývoje. Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti proto pro lesníky připravili praktický manuál nazvaný Ochrana borovice lesní před podkorním a dřevokazným hmyzem.

V metodice na základě poznatků o aktuálním spektru podkorního hmyzu vědci zpracovali návrh optimalizovaných metod kontroly a ochrany. Podrobněji jsou zde uvedeny druhy nově zjištěné, nebo nově se škodlivě projevující na borovici lesní. Prezentované metody a postupy ochrany lesa proti aktuálním škodlivým činitelům v borových porostech poskytují relativně jednoduché návody, pomocí nichž lze bránit nárůstu populačních hustot škůdců, případně potlačovat (tlumit) vzniklá přemnožení.

Zásadním a novým přínosem metodiky je přehledný souhrn informací o lesnickém a hospodářském významu, bionomii a rozšíření jednotlivých druhů a navržení prakticky proveditelných metod ochrany a obrany u doposud nevýznamných či nově zjištěných druhů škodlivých organizmů, jakými jsou zejména pilořitka borová, lýkožrout protáhlý a lýkožrout borový, případně také zavlečení kůrovci Gnathotrichus materiarius a Xylosandrus germanus.

Kromě toho na základě získaných poznatků vědci revidovali metodické postupy u nynějších známých význačných škodlivých činitelů. Jejich příkladem může být lýkožrout vrcholkový. Metodika dává lesníkům potřebné informace, na jejichž základě mohou provádět efektivní opatření ochrany lesa, zamezující vzniku a rozvoji gradací, případně vedoucí k potlačení vzniklých gradací, ať již u dosavadních známých či u nově se etablujících škodlivých organismů.

Probíhající klimatická změna je na našem území spojena se zvýšením teplot a snížením i změnou distribuce množství srážek během vegetačního období. V důsledku toho jsou stromy oslabeny nedostatkem srážek, vyššími teplotami a změnami v koloběhu živin. Vyšší teploty jsou spojeny s kratší - rychlejší dobou vývoje hospodářsky nežádoucích organismů, čímž se prodlužuje jejich reprodukční období a natalita, obojí podporované účinnější feromonovou komunikací hmyzu. Kratší doba vývoje také zkracuje dobu expozice larev pro jejich přirozené nepřátele.

Mezi nejagresivnější podkorní hmyz v borových lesích v Česku patří několik druhů kůrovců, především lýkožrout vrcholkový a lýkožrout borový, v menší míře pak lýkohub menší a lýkohub sosnový. Další druhy kůrovců, jako např. lýkožrout protáhlý, navíc neustále rozšiřují svůj areál. Lýkožrout protáhlý patří mezi zástupce typické fauny původních pralesovitých porostů borovic. V Československu se vyskytoval pouze v oblasti západního Slovenska, později se rozšířil do oblastí jižní Moravy.

V současné době se stále zvětšuje jeho areál rozšíření. V posledních letech byl nalezen i v dalších lokalitách v Česku, a to i v oblastech velmi vzdálených od původního výskytu, například poprvé v Čechách u Sobotky a později v severních Čechách v regionu Mimoně. Neméně agresivní je krasec borový, zejména pak v obdobích zesíleného fyziologického stresu hostitelské dřeviny. Typicky primárním škůdcem je pilořitka borová, jež se stává významnou příčinou usychání borovic zejména v teplejších částech státu.

V souvislosti s usycháním dřevin vyvstává i problematika následného zalesňování holin. Přítomnost velkého množství pařezů či usychajících/uschlých stojících stromů v blízkosti sazenic či mladých semenáčků je příčinou nárůstu škod způsobených klikorohem borovým. Hlavní úsilí by mělo směřovat k zamezení či alespoň omezení vzniku velkoplošného odumírání borových porostů, které spolu nese závažná ekologická, ekonomická a společenská rizika.

Metodiku je možné stáhnout zde

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: archiv VULHM