Dřevostavby rostou a začínají v lesích, uvedl nezávislý lesní poradce Aleš Erber
27. 3. 2022
„Když jsem vstupoval do areálu, vstupoval jsem přímo do lesů. Napadla mě při tom myšlenka, že dřevostavby rostou a začínají v lesích,“ řekl na úvod lesnický odborník. U vstupu do haly, kde se Salon konal, byl totiž organizátory vytvořen symbolický les, jehož produkty jsou základním materiálem dřevostaveb. Ještě předtím, než začala přednáška, zaznělo, že Erber hledá způsob přizpůsobení lesů a agrární krajiny při změnách klimatu.
Agrolesnictví je pro něj sofistikovaný systém. Nejvyšší cíle podnikání spojuje s ekologickou a sociální stabilitou, smrku dává ještě šanci, stromy vidí jako zbraň a střední les je podle něj Ferrari našich lesů. Kromě toho za ideální les považuje druhově, věkově, výškově a prostorově pestrý porost, který bude představovat jistotu pro následující generace s tím, že se navazující průmysl do budoucna přizpůsobí.
„České lesy mají problém, protože často trpí suchem a kvůli tomu se na velkých plochách rozpadají. Důvodem je klimatická změna a sucho. V důsledku toho se bohužel hodně těží, vyváží se extrémní množství dříví, což je hrozba pro celý dřevařský sektor,“ sdělil přítomným posluchačům lesnický poradce, který upozornil na skutečnost, že jsme měli, stále máme a do jisté míry ještě dlouho budeme mít špatnou strukturu lesů.
„Dopady jsou takové, že potenciál smrkových lesních porostů je do roku 2060 velmi tristní. Zelené plochy představují jen lesy, kde budeme zřejmě optimálně pěstovat smrkové porosty, které jsou výhradním produktem pro dřevostavby. Zlepšení stavu lesů a celého navazujícího sektoru je velkou výzvou. Je nutné umět spolupracovat napříč lesnickým sektorem a vzájemně si pomáhat. Ještě důležitější je však nejen správné a šetrné pěstování lesů, zavádění přírodě blízké způsoby hospodaření, ale také umět stavět a podporovat výškové dřevostavby,“ uvedl Erber.
Cesta k dobrému výsledku však bude podle něj poměrně dlouhá. Celá přestavba lesů do ideálního stavu, která už u některých vlastníků lesů započala, může totiž trvat až 80 let. „Pokud chceme na dlouhou dobu udržovat smrk, je třeba ho pěstovat jiným způsobem než dosud, a to například přes břízu, která nám může pomoci překonat ekonomické ztráty, vytváří lepší podmínky pro pěstování smrku a lze z ní vyrábět různé produkty,“ prozradil environmentální specialista.
Snahou je pěstování druhově pestrých lesů, kterému se dřevařský průmysl přizpůsobí. „To však vyvolává některé otázky. Kolik dřevostaveb na českém trhu můžeme postavit, kolik a jaké dřevo k tomu potřebujeme? Kolik mohou české lesy vyprodukovat dřevní hmoty, kterou potřebujeme pro zpracovatelský průmysl? Jakou druhovou skladbu a strukturu lesů chceme v republice mít, abychom naplnili poptávku po dříví?“ ptá se lesní poradce, který vidí naději v nové vládě, jež se v rámci programového prohlášení zavázala, že zpracuje surovinovou politiku od používání dříví až po dřevostavby.
„Dřevo by mělo stát strategickou pro Českou republiku a dát záruky naší společnosti, že při využívání dříví se nepřibližujeme životnímu prostředí a naopak se zvyšuje stále více i odolnost našich lesů. Moderní dřevostavby, a to i výškové jsou budoucnost, i když ještě v tomto směru panuje mezi veřejností spousta dogmat, předsudků a neinformovanosti, a to se musí změnit,“ poznamenal Aleš Erber, jenž v závěru své zajímavé přednášky stručně představil nový portál rodatv. cz a pořad Blíže k přírodě propagující a podporující přírodě blízké a šetrné hospodaření včetně dřevostaveb.
Hynek Šnajdar
redakce@prirodatv.cz
Foto: Hynek Šnajdar