Překážky jsou pro nás výzvou k jejich překonávání, podívejte se na videa

Jak dlouho existuje Asociace dodavatelů montovaných domů? Co je jejím hlavním cílem?
Asociace existuje od roku 2000 a měla od počátku dva cíle. V té době se stavělo velmi málo dřevostaveb, proto jedním z našich cílů bylo šíření osvěty směrem k veřejnosti, která tento způsob bydlení ještě nevnímala jako plnohodnotný. Druhým cílem bylo jít cestou edukace odborné veřejnosti a zároveň vyhledávání realizačních firem, které dodávají materiály, aby dřevo začalo být jako ideální materiál pro dřevostavby a kromě toho při stavbách respektovali a dodržovali požadavky vzniklého Dokumentu národní kvality. Podle něj se kontroluje, jaký materiál firma používá na dřevostavby, jaký má postup prací nejen ve výrobě, ale i na stavbě. Prostě propagace a edukace musí jít v tomto směru ruku v ruce.

Jste její ředitelkou. Daří se asociaci své představy plnit nebo naráží na nějaké překážky?
Překážek máme sice před sebou hodně, ale jsou pro nás zároveň výzvou pokračovat v jejich překonávání. Stále narážíme na dotazy klientů, například jaká je životnost dřevostavby a podobně. Vnímám to tak, že je potřeba o jednotlivých souvisejících tématech s lidmi otevřeně hovořit. Hledáme proto stále nové způsoby komunikace s klienty.

S kým spolupracujete?
Máme to rozdělené na členy a partnery. Mezi členy patří firmy realizující dřevostavby, partneři jsou firmy dodávající příslušný materiál. Kromě toho máme i mediální partnery, kteří se pohybují v rámci tohoto oboru.

Kolik výrobců se v současné době v republice zabývá dřevostavbami?
Zhruba jich bude 800, ale mnoho z nich postaví třeba jednu dřevostavbu ročně.

V Praze se již po čtrnácté konal veletrh dřevěných staveb, konstrukcí a materiálů FOR WOOD. Čím je pro vás důležitý?
Pro nás je velmi zásadní, abychom měli osobní kontakt s klientem. Klientela, kterou chceme oslovovat, je velmi široká a setkání na veletrhu jsou jakousi dobrou nadstavbou nad virtuální komunikací. Právě osobní komunikaci s klientem, který se při ní dozví spoustu důležitých a podstatných informací, považuji za nezastupitelnou. Napojení firmy na klienta a naopak, je určitě velkým přínosem.

V minulosti se většinou stavěly zděné domy, ale dřevostaveb zvolna přibývá. Panují v tomto ohledu mezi stavebníky ještě předsudky?
Panují stále a každou chvíli se s nimi setkáváme. Některé argumenty bývají i kuriózní. Například zaznělo, že někdo nechce bydlet v něčem, kam se zloděj prořeže motorovou pilou. Nebo jsem mluvila s vojákem z povolání, který řekl, že se dřevostavby bojí, protože ji někdo snadno prostřelí. Občas se tedy s různými předsudky k dřevostavbám setkáváme.

Rostou počty zájemců o tuto formu bydlení?
Zájem o dřevostavby oproti minulosti stoupá, jsme asi na šestnácti procentech u rodinné výstavby. Kromě toho se už ze dřeva začínají stavět školy, domy pro seniory, bytovky či administrativní budovy.

V čem spatřujete výhody dřevostaveb?
Je to hodně individuální. Co je pro jednoho výhodou, nemusí být výhodou pro jiného. Zákazníci se hodně zajímají o rychlost výstavby. Je třeba říci, že v momentě, kdy je hotová základová deska, mohou se do dřevostavby nastěhovat za dva měsíce. Navíc dům staví jedna firma, která poskytuje záruky, a klient se tedy nemusí obracet na další případné firmy. To je u stavění dřevostaveb velká výhoda.

Máme je většinou spojené s rodinnými domy. Ze dřeva však lze stavět i výškové budovy, jak je tomu například v Londýně nebo Vídni. Proč se tento trend zatím až na výjimky příliš nerozšířil u nás?
Je to tak. Občas s nadsázkou říkám, že dřevo hoří v zahraničí jinak než u nás. Bohužel nás brzdí nynější normy, kdy je dřevo nastavené v té nejvíce hořlavé variantě, takže nelze stavět dřevostavby vyšší než čtyři patra. Tím vznikají problémy, i když se stále pracuje na tom, aby se legislativa změnila ve prospěch vyšších dřevěných budov.

Dřevěné výrobky a dřevostavby obecně jsou prý vysoce ekologické. Je to pravda?
Dřevo jako přírodní materiál je ze své podstaty ekologické. Navíc se dřevostavby velmi často izolují ekologickými materiály. Když se to podaří skloubit, je to ideální.

Je v České republice dostatek lesů, aby se mohly domy stavět ze dřeva ve velkém?
Myslím si, že nám tady chybí přijmutí faktu, že strom roste osmdesát až sto let, my ho vytěžíme a pak to místo znovu zalesníme. Dospělé stromy však uvidí až příští generace. Důležité je podporovat lesníky v jejich úsilí, protože lesu věnují spoustu energie. My si od nich koupíme dřevo, které pak využijeme ke stavbám, různým výrobkům a také třeba k topení.

Dřevostavby jste vystudovala na vysoké škole. Čím vám přirostly k srdci?
Můj děda je stavař. Když jsem se rozhodovala, kam půjdu do střední školy, vybrala jsem si stavební. Po čtyřech letech studia jsem si říkala, že cihly a beton nemusím. V té době se na Mendelově univerzitě v Brně otevřel pětiletý obor dřevostavby a bylo rozhodnuto. Šla jsem ho studovat a dřevo i dřevostavby mně velmi rychle přirostly k srdci. Časem jsem navíc zjistila, že dřevostavbaři jsou velmi přátelští lidé, mají společný cíl a silné kolektivní vědomí.

Bydlíte v dřevostavbě?
Ještě ne. Vyrostla jsem v klasickém rodinném domku a teď žijí v panelákovém bytě v Brně. Do práce jezdím na kole a mám ráda městský život.

Jaká je podle vás perspektiva stavění ze dřeva v České republice?
Vidím to optimisticky. Za těch více než dvacet let od založení Asociace dodavatelů montovaných domů jsme se hodně posunuli. Myslím si, že pokud se podaří změnit současné předpisy, bude to cesta ke stavění z udržitelných materiálů, mezi které dřevo nepochybně patří, a je surovinou budoucnosti.

Hynek Šnajdar
redakce@prirodatv.cz
Foto: Hynek Šnajdar, archiv ADMD