Pátek

7. října 2022

Nyní

Zítra

10°

Svátek má

Rekreační aktivity v příměstských lesích mění život a chování zvěře

30. 3. 2022

page.Name
Lesy v blízkosti měst mají významnou rekreační funkci. Jsou zatíženy celoroční vysokou návštěvností, pohybem lidí i v nočních hodinách a souběhem více rekreačních činností najednou. Takové využití lesů přináší omezení pro hospodaření vlastníků, může vést k poškozování porostů a ohrožovat životní prostředí nejen odpadky, ale i vyrušováním živočichů.

Dopady turistiky na živočichy se u různých druhů významně liší, zejména v závislosti na jejich toleranci k vyrušování, schopnosti vést skrytý život, možnosti přechodu na noční aktivitu. Negativní dopady rušení rostou s velikostí živočišného druhu. Některé menší druhy mohou ze změn způsobených turisty naopak profitovat a vytvářet adaptované populace ve městech. Zvířata mohou v rekreačně využívaných lesích nacházet dostatek potravy či bezpečné útočiště před predátory a lovci.

Příměstské prostředí se tak může stát důležitým stanovištěm, kde některé druhy dosáhnou vysokých populačních hustot a přemnožení. Ve střední Evropě patří k druhům nejcitlivějším na vyrušování lidmi velcí kopytníci – jelen evropský, srnec obecný či prase divoké. Jedním z fenoménů turistiky, respektive cyklistiky, která v současné době zažívá v České republice nebývalý boom, jsou cyklotraily, což jsou přírodní nebo přírodě blízké sportovní trasy určené pro horská kola, šířkou odpovídající šířce jednoho kola.

Ty umožňují kombinovat aktivní pohyb, adrenalinový zážitek a pobyt v přírodě, tedy přesně to, co část dnešní společnosti považuje za ideální způsob trávení volného času. Problematickou stránkou cyklotrailů je preference trasy v lesním prostředí, vyhýbání se souběhu se současných sítí cest, vyhledávání obtížně přístupných míst, terénních nerovností s překážkami a touha návštěvníků se na horském kole dostat na turisticky atraktivní místa, nezatížená jinými turisty. Kromě oficiálně fungujících areálů jsou tak lesy protkány kilometry neoficiálních a nelegálně vybudovaných trailů.

Cyklotraily již negativně ovlivňují prostředí lesa a jeho živočišnou složku nepřímo, například rušením a přímo, mortalitou malých živočichů. Přímý účinek na zvířata – jejich úhyn na cyklotrailu – má dopad hlavně na zástupce hmyzu, plazů, obojživelníků, ale i drobných ptáků a savců. Nepřímý vliv na chování velké zvěře závisí na hustotě cyklotrailů v lese, frekvenci cyklistů, hustotě zvěře, struktuře lesních porostů, přítomnosti cyklistických základen, míst odpočinku a dalších provozních objektů v blízkosti trati.

Velká zvěř reaguje odlišně na přirozené podněty a podněty spojené s provozem cyklotrailu nebo na turistických stezkách. Vyhýbá se stezkám používaným turisty a pohybuje se rychleji v jejich blízkosti. Z dlouhodobého hlediska přítomnost intenzivně používaného cyklotrailu ovlivňuje distribuci zvěře, její aktivitu a vzorce chování. Velmi zřetelným důsledkem rušení je posun aktivity jedinců do nočních hodin. Tato změna může u lovných druhů zvěře zvýšit jejich šance na přežití, ale zároveň trvalým stresem ovlivňuje fyziologii druhů, jejich reprodukci a fyzické zdraví.

Rekreační aktivity obyvatelstva v příměstských lesích mají stále větší dopad na život zvěře. Jejich vzájemným ovlivňováním se ve svém výzkumu zabývali vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Interakce mezi turistickým zatížením a sledovanými druhy zvěře studovali vědci v lesním komplexu, který těsně navazuje na město Brno. Zájmové území se rozprostírá na obou březích vodního toku Říčka, v katastrálním území městské části Brno-Líšeň a obce Mokrá-Horákov.

Území bylo vymezeno tak, aby pokrývalo oblasti s různou intenzitou návštěvnosti napříč čtyřmi dílčími oblastmi. Lesní porosty v zájmovém území byly turistům dobře přístupné po síti cest a stezek, které byly využívány pěšími turisty a částečně i cyklisty, dále stezky a také sítí cyklostezek určených pouze pro cyklisty a dále traily. Dvě dílčí oblasti byly navázány na městskou aglomeraci a jejich průměrná denní návštěvnost v době letní sezóny byla minimálně 1000 pěších turistů.

Výsledky studie nepřinesly jednoznačné doklady o negativním vlivu lidských turistických aktivit na početnost a chování srnce a prasete v příměstských lesích. To svědčí o tom, že zvěř může být ovlivňována dalšími faktory, které na ně působí silněji než rekreační využívání lesů. Početnost srnce byla paradoxně výrazně vyšší v rušené oblasti přilehlé k městu než v klidnější vzdálenější oblasti.

Vyrušování má na život zvěře vliv, ale přítomnost lidí na ni v různých prostředích a v různých situacích působí rozdílně. Dopady lidských aktivit v přírodě tak významně závisejí na možnostech zvěře se ukrýt a také na tom, jak zvěř vnímá nebezpečnost lidí ve své blízkosti. V rušené oblasti bylo sice celkové zatížení prostředí lidmi vysoké, ale na druhou stranu se zde sešly dvě velmi příznivé okolnosti.

První bylo dobře vyvinuté keřové patro. Srnec zde nacházel bohaté zdroje potravy a také dostatek úkrytů v obtížně přístupných porostech, kam turisté běžně nechodí. Sice byl omezován v prostorové aktivitě, ale dokázal přežívat i v těsné blízkosti frekventovaných stezek. Druhým významným faktorem je omezení až vyloučení loveckých aktivit v rušené oblasti.

V oblastech, které těsně přiléhaly k městu, se pohyboval velký počet lidí přes den a úplný klid zde není ani v noci. Prostředí je velmi nepřehledné a terén členitý a zvěř na volná prostranství prakticky nevychází. Za těchto podmínek je lov zvěře velmi obtížný a navíc spojený s vysokým rizikem konfliktů s turisty, případně poranění nebo usmrcení člověka. Turisticky intenzivně využívaná oblast tak sice byla velmi zatížená přítomností lidí, ale zároveň je zde prakticky znemožněn lov.

Místní populace zvěře si evidentně uvědomovala neškodnost turistů a dokázala přežívat i v těsné blízkosti frekventovaných stezek. Vliv rušení se nijak neprojevil na denním rytmu aktivity srnce. Také prase divoké se vyskytovalo v rušeném prostředí ve větší početnosti než v prostředí lidmi málo navštěvovaném. Oblast rušená s trailem byla pro prase nejatraktivnější.

U prasete vědci zjistili výhradně noční aktivitu v obou sledovaných oblastech. Výsledek ukazuje, že míra rušení je z hlediska prasete i klidné oblasti tak vysoká, že se jeho chování výrazně liší od chování v oblasti rušené. Výhradně noční způsob života není pro prase přirozeným chováním a není po stránce fyziologické pro tento druh optimální. Prase divoké má v noci špatnou vizuální orientaci. Nepřirozenost výhradně nočního způsobu života ukazuje aktivitu v nerušeném prostředí, kde je výrazná část jejich aktivit soustředění do světelné fáze dne. Striktně noční aktivita prasete je pravděpodobně adaptací na nepříznivé podmínky, v blízkosti lidských sídel reprezentované rušivými aktivitami člověka.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: VÚLHM