Řidiči zvyšte svou pozornost, v Krkonoších začíná jarní migrace žab!

„Doba migrace je proměnlivá a velmi záleží na průběhu počasí, není proto možné určit její přesné datum. Optimální pro žáby jsou teplé a vlhké noci. Noční putování má zcela prozaický důvod, jímž je přirozená ochrana před predátory. Během jarního tahu musejí obojživelníci překonat často ohromné vzdálenosti. Skokan překoná v průměru 1200 a ropucha dokonce 1700 metrů. Je velmi smutné, když je žába schopna překonat tuto vzdálenost, aby zajistila pokračování svého rodu, ale přijde o život na deseti metrech asfaltového povrchu,“ uvedl Radek Drahný, mluvčí KRNAP.

V Krkonoších žije šest druhů obojživelníků – mlok skvrnitý, čolek horský, čolek obecný, čolek velký, skokan hnědý a ropucha obecná. Některé z nich, například ropuchy a skokani, se po většinu roku pohybují na souši, často i daleko od vody. Vodu však potřebují k rozmnožování, neboť do ní kladou vajíčka, z nichž se líhnou pulci. Mnozí obojživelníci jsou po celý život vázáni na stejné místo rozmnožování - trdliště. Tahové cestyzůstávají do značné míry po generace stejné. Pokud takový tah protne silnice, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětí automobilů.

„V minulosti bylo takových kolizních míst, kde obojživelníci při jarním tahu hromadně hynuli i v Krkonoších a Podkrkonoší mnoho. Úsilím Správy KRNAP se drtivou většinu z nich podařilo odstranit. Na mnoha místech v tuto dobu instalujeme dočasné zábrany, přibližně 30 centimetrů vysoké pruhy pevného plastu, které jsou natahovány v nejohroženějších lokalitách. Žáby je nepřeskočí. Naopak se díky nim daří usměrnit pohyb žab a navést je do připravených plastových kbelíků. Ty jsou ráno a večer pracovníky Správy KRNAP a dobrovolníky přenášeny přes kritické úseky,“ vysvětlil mluvčí.

Instalace dočasných zábran však není jedinou možností, jak účinně zabránit ztrátám při přesunu žab na trdliště. Správa KRNAP v minulých letech na několika místech intenzivního tahu žab instalovala tak zvané trvalé zábrany. Oproti dočasným, které se po ukončení migrace sbalí a uskladní na další rok, zůstávají trvalé zábrany instalovány celoročně. Jedná se přibližně o 30 centimetrů vysoké pruhy plechu, které opět usměrňují pohyb žab. Nejdelším úsekem s trvalými zábranami je okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně.

Účinnou pomocí obojživelníkům je vytváření či obnova drobných vodních ploch, v kterých se zadržuje voda. Sem se pak především v období rozmnožování obojživelníci stahují. Mezi takové vzorové lokality patří tůňky v okolí Harrachova při cestě k Mumlavskému vodopádu. „Obojživelníci jsou totiž skutečným lakmusovým papírkem stavu životního prostředí. Jejich ochrana je v zájmu nás všech, a to nejen na území národního parku,“ dodal Drahný. Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku iv jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa KRNAP