Zájem o dřevostavby se postupně zvyšuje, řekl architekt Pavel Horák

„Pro dřevě architekturu nacházíme argumenty a tvrdých dat, ale nejdůležitější jsou pocity a emoce, které v nás dřevo jako spoustu materiálu přináší,“ řekl našemu portálu přirodatv.cz při Salonu dřevostaveb architekt Horák.

Letošní Salon dřevostaveb vstoupil do 17. ročníku. Proč jste se ho rozhodl založit? Co vás k tomu vede?
Jde o akci, která scénu dřevostaveb od počátku mapuje a shledáváme stavby, které už vznikaly právě před sedmnácti lety. Věděli jsme, že podobné akce jsou ve světě běžné, byli jsme třeba nabírat zkušenosti v Belgii, Skandinávii nebo v Rakousku. V té době bylo již několik dřevostaveb postaveno také u nás. V prvních dvou ročnících Salonu jsme zaznamenali velký zájem veřejnosti a bylo zřejmé, že v tomto oboru tady chybějí nejen potřebné informace, ale i jeho propagace. Rozhodli jsme se to změnit a tímto způsobem jsme začali s dalšími kolegy dřevostavby prezentovat.

Co je jeho hlavním cílem?
Propagace tohoto oboru pro co nejširší veřejnost. Existují samozřejmě velmi kvalitní odborné konference, které pokrývají odbornou část, ale našim cílem je dostat informace o kvalitních dřevostavbách navenek jak odborné, tak i laické veřejnosti.

Jak velký tým se podílí na přípravě Salonu?
Kromě mě jako ředitele této akce, se na něm jako hlavní manažerka podílí moje kolegyně, která je po celou dobu u přípravy i průběhu Salonu. Na různých částech této události pracují ještě další čtyři kolegové. Na Salonu dřevostaveb se tedy podílí zhruba šest lidí.

Je skutečně výkladní skříní progresivních trendů, jak se o něm říká?
Určitě. Samozřejmě se pohybujeme v oblasti stavebnictví, kde nevznikají čtyři nové inovace za rok. To, co se objeví jako novinka, se ale snažíme v rámci toho oboru zviditelnit a prezentovat. Pozveme k nám zahraniční hosty, abychom představili, jak to funguje v jiných zemích, a účastníky Salonu navzájem propojili.

Při Salonu vystupují se svými příspěvky na rozmanitá témata domácí a zahraniční odborníci. Jak tuto přehlídku vnímají?
Dost často jsou velmi překvapeni, jak už jsme daleko v technologiích i architektuře, takže máme od nich velice pozitivní zpětnou vazbu.

Kdo byl letos výjimečným hostem?
První výjimečný host se konal už ve čtvrtek na začátku Sal dřevostaveb a byl to architekt Carl Bäckstrand, který je jedním z hlavních manažerů národního úspěšného švédského studia White Arkitekter. Bylo to velmi příjemné setkání. Kromě něj zde vystoupil také přední odborník na dřevěné konstrukční systémy Philipp Zumbrunnen z britské projekční a realizační kanceláře EURBAN a nesmím zapomenout ani na renomovaného italského architekta Petera Pichlera, jednoho z lídrů progresivního milánského studia Peter Pichler Architecture zaměřeného na kreativní dřevěnou architekturu.

Na co by měl zájem o dřevostavbu zaměřit svou pozornost?
Myslím si, že jde o dvě důležité oblasti. Tou první a zásadní je vybrat si partnera, který bude vyhovovat v průběhu celého procesu, což je zejména architekt nebo stavební firma. Mu totiž sedne nějaký jiný styl Každý rukopis a typ osobnosti. Druhou oblastí je shoda na dalších důležitých věcech, jako jsou materiály a technologie.

V jednom rozhovoru jste řekli, že budoucnost přinese hybridní konstrukce ze dřeva a betonu.
Je to jedna z cest, jak se přesunout v rámci vícepodlažních staveb. Není to vždy jen o dřevě, ale také o kombinaci s jinými materiály, jako je například beton.

V čem jsou tyto stavby výhodnější oproti jiným materiálům?
Udržitelnost a obnovitelnost materiálu jako je dřevo, je zřejmá. Pro dřevěnou architekturu nacházíme spoustu argumentů a tvrdých dat. Podle mě však pro vás, které je dřevo jako materiál blízký, je nejdůležitější pocit a emoce, kterou v nich dřevo jako materiál dodává lidi.

Jak česká veřejnost v současné době vnímá dřevostavby? Pozorujete bydlení hledáte se zájem o tuto formu?
Je to dlouhodobý proces, ale zájem o dřevostavby se postupně zvyšuje, zvláště v případě rodinných domů. Poslední tři roky se zvyšuje iu větších staveb, jako jsou školy, školky, administrativní budovy a podobně.

V některých zemích světa se stavějí ze dřeva i několikapatrové budovy. Proč tomu tak není u nás?
Je to kombinace více faktorů, mezi něž určitě patří současná legislativa, která není úplně příznivá, protože lze stavět maximálně pětipatrové objekty ze dřeva. Navíc tomu ještě poměrně hodně brání nastavení mysli lidí, což je další problém.

Co ceny dřevostaveb?
Ceny všeho šly sice nahoru, ale dřevostavby nebyly nikdy levnou alternativou oproti jiným typům staveb z odlišných materiálů.

Jste architekt. Kolik dřevostaveb jste už navrhl?
Kolik jsem jich navrhl přesně nevím, ale náš ateliér Prodesi/Domesi má za sebou více než 200 realizací. Z velké části jsou to rodinné domy, ale už i jiné druhy staveb. Ročně postavíme patnáct až dvacet domů.

Mohl byste z nich vypíchnout?
Vypíchl bych jednu realizaci víkendového domu pro investora původem z Německa, kterou jsme postavili v Austrálii. Byla to velká výzva a zároveň velmi zajímavá zkušenost. Těch staveb je ale více včetně několika velmi zajímavých rodinných domů.

Bydlíte v dřevostavbě?
Nebydlím. Ne, že bych nechtěl, ale jsem městský typ a máme v Holešovicích byt. Mám tam ale dřevěné akustické panely, takže to dřevo jsem tam vložil. Dřevostavba je ale do určité míry stále můj sen. Myslím si však, že architekt by si sám sobě neměl stavět barák.

Je dřevo surovinou budoucnosti?
Věřím, že ano a dělám všechno pro to, aby tomu tak bylo.

Hynek Šnajdar
redakce@prirodatv.cz
Foto: Hynek Šnajdar