Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les aneb O lese i vodě v Krkonoších

Lesy v nejvyšších českých horách pokrývají více než 80 procent celkové plochy Krkonoš. Podle Radka Drahného, mluvčího Správy KRNAP, Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. „Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového. Voda je nesmírně důležitá nejen pro krkonošské lesy, ale pro krkonošskou přírodu obecně,“ uvedl.

Krkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v mnoha světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. „Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby, hory jsou opět zelené. Celé jedno desetiletí nebývalého sucha v kombinaci s nežádoucím složením mnoha lesních porostů, založených dlouho předtím, než je do své péče převzala správa parku, nás teď ale staví do situace, kdy se holiny, byť dočasně, mohou do hor vrátit,“ řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

V roce 2019 bylo vytěženo celkem 98 477 metrů krychlových při nahodilých těžbách, z toho 53 582 metrů krychlových bylo kůrovcem napadené dříví. „I když jde o vysoká čísla, není díky skvělé práci zdejších lesníků důvod k panice. V případě krkonošských lesů je žádoucí kůrovce v nepřirozených smrkových monokulturách brzdit, protože jde ale o lesy určené k přestavbě na lesy podobné těm přirozeným, má i kůrovec v celém procesu svoje místo. Vykácené kůrovcové oko je šance dosadit do lesa to, co v něm chybí a co kvůli absenci mateřských stromů v okolí neumí nalétnout samo,“ prozradilo ředitel.

V letošním roce proto bude do krkonošských lesů s pomocí společnosti ŠkodaAuto vysazeno na 40 tisíc jedlí, buků, jeřábů, bříz a smrků výlučně místního původu. Bez ohledu na tuto pomoc ale samozřejmě nadále preferujeme přirozenou obnovu. Správa KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky. Po přívalových deštích opravuje škody, vysazuje břehové porosty a buduje hrazenářská díla, která již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob.

„Kromě toho se snažíme stabilizovat vodní režim v krajině. Likvidujeme někdejší meliorační kanály a snažíme se tak zadržet vodu v horách co nejdéle. V minulosti vytvořené meliorační kanály měly odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé však po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů,“ vysvětlil mluvčí Drahný.

Dnes je nutné řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. „V několika na sebe navazujících projektech od roku 2019 do roku 2021 jsme na 12 lokalitách vybudovali 829 malých a 182 velkých přehrážek. V těchto aktivitách plánujeme pokračovat i v dalších letech, protože každá nová přepážka začíná velmi rychle plnit svou funkci. Již po roce jsou přepážky krásně zazemněné, tedy utěsněné, a fungují jako přirozená retenční nádržka v krajině,“ prozradil garant projektu Václav Jansa, náměstek ředitele a vedoucí odboru péče o národní park.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Facebook Správa KRNAP