Buk versus bříza, jak rostou na vzniklých holinách?

Jedním z významných ukazatelů úspěšnosti obnovy lesů je rychlost, s jakou dřeviny odrůstají negativním vlivům prostředí, například zvěř, buřeň či klima, a tvoří biomasu. Akumulaci uhlíku v biomase můžeme posuzovat nejen z hlediska funkce produkční, ale také z vlivu na klima. V rychlosti růstu na kalamitních holinách vynikají především pionýrské druhy dřevin, z nichž se po smrkových porostech ve středních polohách nejčastěji zmlazuje bříza bělokorá.

Břízu, stejně jako další pionýrské dřeviny, lze využít při tvorbě nových lesních porostů po kalamitách. Přes biologickou opodstatněnost využívání pionýrských dřevin brání jejich širšímu uplatnění nedostatečné znalosti jejich přínosů. Nadále tak na rozsáhlých holinách převažuje konvenční umělá obnova, v níž je dnes nejčastěji využíván buk lesní.

Proto se vědci z Mendelovy univerzity v Brně rozhodli ve svém výzkumu porovnat nadzemní biomasu dominantně březového, přirozenou obnovou vzniklého porostu a výsadby buku prakticky shodného stáří na variantách obnovního experimentu založeného po větrné kalamitě a dotěžení nepůvodního smrkového porostu.

Z produkčního hlediska je u březových porostů významné období kulminace průměrného přírůstu nadzemní biomasy, což je obvykle ve věku kolem dvaceti let, kdy může převyšovat 5 tun na hektar za rok a kromě věku závisí na stanovišti a hustotě porostu. Na rozdíl od břízy se biomasa buku zjišťuje především u starších jedinců. Důvodem je odlišný průběh růstu, který souvisí s odlišnou životní strategií druhů. Srovnání biomasy v mladých porostech břízy a buku tak pomůže objektivizovat přínosy využívání pionýrských dřevin jako prvního kroku obnovy a tvorby lesů po kalamitách.

Vědci své šetření uskutečnili na trvalé výzkumné ploše (TVP) Tipeček, která je lokalizována na polesí Habrůvka Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Na TVP byly založeny tyto varianty obnovy: síje břízy, sukcese, umělá obnova se smrkem a bukem. Hektarové počty buku byly po devíti letech výrazně pod vysázenými počty. Z původních 10 tisíc jedinců zůstala necelá polovina, a to i přes to, že na ploše probíhalo opakované vylepšování.

Nízkou početnost buku neovlivnilo ani zastoupení ostatních dřevin, které obvykle nepřesahovaly podíl 10 procent. Neutěšený stav výsadby byl patrný navzdory standardní péči. V kontrastu s výsledky zjištěnými v buku stav březových porostů potvrdil biologickou opodstatněnost využívání přirozené obnovy pionýrských dřevin (břízy) jako prvního kroku obnovy lesa po kalamitách. Vědci konstatovali, že sukcese přirozeným zmlazením břízy na pokusné holině byla velmi úspěšná. Naopak za nezdařilou vědci označují výsadbu buku na téže holině.

Zjištěné výsledky tak potvrzují výhody uplatnění sukcese a pionýrských dřevin při obnově lesa po kalamitách. Bříza na rozsáhlých holinách odrůstá rychleji než vysázený buk – vytváří záhy zapojené porosty, a přispívá tak k naplňování konceptu udržitelného lesnictví.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Jan Řezáč