Jeleni a lamy v třešňovém sadu, agrolesnických kombinací je hodně

„Agrolesnictví je v tropických zemích klasický způsob obživy malých farmářů,“ ilustruje důležitou schopnost stromů zastínit půdu před spalujícím sluncem Bohdan Lojka z Katedry tropických plodin a agrolesnictví na České zemědělské univerzitě. Svůj historický základ má ale tenhle poměrně nový termín i u nás. „Nejčastěji jsou to stromy na pastvinách a pasené sady. Vidíme to v pahorkatinách, zemědělci tomu rozumí a nemají s tím problém. Složitější je implementace dřevin na ornou půdu,“ naráží na bariéry naší krajinné imaginace Lojka.

Český spolek pro agrolesnictví, jehož je Lojka spoluzakladatelem, se snaží o širší návrat stromů na hospodářské plochy. Vydávají didaktické brožury a lobují v parlamentu za lepší finanční podporu. Stromy v krajině nejsou jen hezké, ale zaručují i větší stabilitu celého ekosystému, což se nám v časech klimatické změny nesporně hodí. Zadržují vodu v krajině, zvyšují biodiverzitu, zmírňují erozi půdy a zlepšují její kvalitu.

Navíc sami ukládají oxid uhličitý do biomasy dřeva. Pokud jde o ovocné stromy, které se dají česat, znamenají dokonce vyšší výnos z jednotky plochy, protože rozprostírají užitek do více rozměrů. Jednou z možných nevýhod může být, že strom roste dlouho. S agrolesnickými systémy se proto spíš setkáme na rodinných farmách.

„ Přes stromy člověk pracuje napříč generacemi. My to sázíme částečně pro naše děti a oni už s tím i trochu počítají, i když jsou ještě malé,“ potvrzuje výzkumník z ústavu živočišné výroby, etolog a kreativní farmář Radim Kotrba. V Miskovicích u Kutných hor spolu s rodinou zvelebují starý třešňový sad , ve kterém pasou jeleny evropské, ovce vřesové, divoké lamy, siky vietnamské a sambary ostrovní. Sad dál rozšiřují, obohacují louku o květnaté rostliny pro pestřejší potravu včel a kromě celkem bezúdržbového silvopastevního systému se jim daří zvyšovat biodiverzitu v jinak intenzivně obdělávaném Polabí.

(hyš-oš)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Facebook Jelen z Míšek