Pondělí

26. září 2022

Nyní

12°

Zítra

11°

Svátek má

Jeleni a lamy v třešňovém sadu, agrolesnických kombinací je hodně

21. 6. 2022

page.Name
Mezi stromy se dá chodit na houby, dají se sbírat borůvky, mohou se pást zvířata, pěstovat pšenice nebo řepka. Rozdělení krajiny na pole, louky a les je důsledkem moderní intenzifikace zemědělství. Pásy dřevin tradičně rozdělují pozemky, tvoří větrolamy a remízky, můžou být ale i běžnou součástí hospodářské půdy. Proč bychom se měli bavit o agrolesnictví?

Agrolesnictví je v tropických zemích klasický způsob obživy malých farmářů,“ ilustruje důležitou schopnost stromů zastínit půdu před spalujícím sluncem Bohdan Lojka z Katedry tropických plodin a agrolesnictví na České zemědělské univerzitě. Svůj historický základ má ale tenhle poměrně nový termín i u nás. „Nejčastěji jsou to stromy na pastvinách a pasené sady. Vidíme to v pahorkatinách, zemědělci tomu rozumí a nemají s tím problém. Složitější je implementace dřevin na ornou půdu,“ naráží na bariéry naší krajinné imaginace Lojka.

Český spolek pro agrolesnictví, jehož je Lojka spoluzakladatelem, se snaží o širší návrat stromů na hospodářské plochy. Vydávají didaktické brožury a lobují v parlamentu za lepší finanční podporu. Stromy v krajině nejsou jen hezké, ale zaručují i větší stabilitu celého ekosystému, což se nám v časech klimatické změny nesporně hodí. Zadržují vodu v krajině, zvyšují biodiverzitu, zmírňují erozi půdy a zlepšují její kvalitu.

Navíc sami ukládají oxid uhličitý do biomasy dřeva. Pokud jde o ovocné stromy, které se dají česat, znamenají dokonce vyšší výnos z jednotky plochy, protože rozprostírají užitek do více rozměrů. Jednou z možných nevýhod může být, že strom roste dlouho. S agrolesnickými systémy se proto spíš setkáme na rodinných farmách.

Přes stromy člověk pracuje napříč generacemi. My to sázíme částečně pro naše děti a oni už s tím i trochu počítají, i když jsou ještě malé,“ potvrzuje výzkumník z ústavu živočišné výroby, etolog a kreativní farmář Radim Kotrba. V Miskovicích u Kutných hor spolu s rodinou zvelebují starý třešňový sad , ve kterém pasou jeleny evropské, ovce vřesové, divoké lamy, siky vietnamské a sambary ostrovní. Sad dál rozšiřují, obohacují louku o květnaté rostliny pro pestřejší potravu včel a kromě celkem bezúdržbového silvopastevního systému se jim daří zvyšovat biodiverzitu v jinak intenzivně obdělávaném Polabí.

(hyš-oš)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Facebook Jelen z Míšek