Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Které dřeviny přežijí extrémní podmínky kalamitních holin?

16. 6. 2022

page.Name
Jakými dřevinami zalesňovat holiny po kůrovcové kalamitě? Tato otázka trápí mnohé vlastníky lesů i lesníky. Zvláště když přes 60 procent vzniklých holin je větších než pět hektarů. Existují však i souvislé holiny o rozloze stovek hektarů. Je proto tříhektarová holina vlastně malá? Měřítko vnímání velikosti holin se mění. Navíc se zřejmě menší holiny budou spojovat do větších celků, jak bude pokračovat rozpad zbytků stojících porostů a dílo zkázy postupně dokoná vítr a sníh.

Co vlastně může přežít na takových ohromných plochách bez stínu, s extrémními výkyvy teplot, vysušenou nebo naopak trvale zamokřenou půdou, neustále vanoucím větrem? Kromě běžných domácích dřevin břízy, osiky, olše, třešně ptačí, buku, dubu a dalších se nabízí k vyzkoušení různé druhy kříženců, kteří v sobě spojují výhodné vlastnosti obou rodičů, například odolnost a dobrou produkci dřeva.

Jednou z dlouhodobě v Evropě testovaných dřevin je evropský topol osika a jeho kříženci se severoamerickým topolem osikovitým. Výzkumem křížení těchto dvou druhů se zabývají také vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Výsledky vědců poskytují vlastníkům lesa informace o dynamice tvorby porostní zásoby hybridní osiky a mohou být využity v různých oblastech lesnické praxe, například v obnově lesa na kalamitních holinách, při zakládání náhradních porostů přípravných dřevin a zalesňování v extrémních podmínkách.

Specifický význam má topol osika při vytváření věkové a vertikální diverzifikace porostů s využitím alternativní druhové skladby, je vhodnou dřevinou pro první zalesnění zemědělské půdy a ostatních ploch. Výzkumné plochy vědci záměrně založili na rozdílných stanovištích jižní, střední a severní Moravy. Plocha Novosedly byla založena v prosinci roku 2007 jako první zalesnění zemědělské půdy v nivě řeky Dyje, v nadmořské výšce 180 metrů.



Plocha Krnov byla založena v listopadu roku 2008 jako zalesnění pozemku bývalé lesní školky v nadmořské výšce 320 metrů. Plocha Líšná byla založena o rok později na jaře v nadmořské výšce 260 metrů. Lokalita se nachází v úzkém údolí mezi lesními porosty. Výsledky hodnocení testů potomstev hybridní osiky na výzkumných plochách ve věku 10 let představují první informaci o růstu a produkci topolu osiky na stanovištích, kde osika nebyla dosud vysazována.

Výsledky ukazují možnosti využití hybridní osiky jako dřeviny vhodné pro zalesnění extrémních lokalit a dřeviny přípravné, která plní významnou meliorační funkci současně s funkcí produkční. Rozhodující vliv na růst a výnos potomstev hybridní osiky měl genotyp mateřského jedince. Již desetileté porosty vykazují výrazné rozdíly mezi potomstvy v závislosti na typu hybridní kombinace.

Rozdíly v růstových vlastnostech se projevují odlišnou růstovou dynamikou a kompetiční schopností s následnými rozdíly ve výši produkce dřevní hmoty. Kromě nesporného ekologického významu osiky jako přípravné dřeviny je možné efektivně využívat i jejího produkčního potenciálu. S klesající kvalitou vnějších růstových podmínek na plochách Novosedly, Krnov a Líšná se snižovala nejen objemová produkce, ale zmenšovaly se i rozdíly mezi nejlepšími a průměrnými potomstvy.

Pro úspěšnou obnovu lesa s cílem dalšího hospodářského využití osiky je výhodnější pěstovat potomstva mateřských jedinců ověřených vlastností a známých genotypů. Rovněž je třeba respektovat pionýrský charakter topolu osiky při výběru stanoviště, k výsadbám používat kvalitní sazenice a podle možností preferovat selektovaný sadební materiál. Schopnost velmi rychlého růstu je rozhodující pro zdárný vývoj porostů této pionýrské dřeviny i v případě, že by byla pěstována jako dřevina přípravná.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: VÚLHM