Které dřeviny přežijí extrémní podmínky kalamitních holin?

Co vlastně může přežít na takových ohromných plochách bez stínu, s extrémními výkyvy teplot, vysušenou nebo naopak trvale zamokřenou půdou, neustále vanoucím větrem? Kromě běžných domácích dřevin břízy, osiky, olše, třešně ptačí, buku, dubu a dalších se nabízí k vyzkoušení různé druhy kříženců, kteří v sobě spojují výhodné vlastnosti obou rodičů, například odolnost a dobrou produkci dřeva.

Jednou z dlouhodobě v Evropě testovaných dřevin je evropský topol osika a jeho kříženci se severoamerickým topolem osikovitým. Výzkumem křížení těchto dvou druhů se zabývají také vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Výsledky vědců poskytují vlastníkům lesa informace o dynamice tvorby porostní zásoby hybridní osiky a mohou být využity v různých oblastech lesnické praxe, například v obnově lesa na kalamitních holinách, při zakládání náhradních porostů přípravných dřevin a zalesňování v extrémních podmínkách.

Specifický význam má topol osika při vytváření věkové a vertikální diverzifikace porostů s využitím alternativní druhové skladby, je vhodnou dřevinou pro první zalesnění zemědělské půdy a ostatních ploch. Výzkumné plochy vědci záměrně založili na rozdílných stanovištích jižní, střední a severní Moravy. Plocha Novosedly byla založena v prosinci roku 2007 jako první zalesnění zemědělské půdy v nivě řeky Dyje, v nadmořské výšce 180 metrů.

Plocha Krnov byla založena v listopadu roku 2008 jako zalesnění pozemku bývalé lesní školky v nadmořské výšce 320 metrů. Plocha Líšná byla založena o rok později na jaře v nadmořské výšce 260 metrů. Lokalita se nachází v úzkém údolí mezi lesními porosty. Výsledky hodnocení testů potomstev hybridní osiky na výzkumných plochách ve věku 10 let představují první informaci o růstu a produkci topolu osiky na stanovištích, kde osika nebyla dosud vysazována.

Výsledky ukazují možnosti využití hybridní osiky jako dřeviny vhodné pro zalesnění extrémních lokalit a dřeviny přípravné, která plní významnou meliorační funkci současně s funkcí produkční. Rozhodující vliv na růst a výnos potomstev hybridní osiky měl genotyp mateřského jedince. Již desetileté porosty vykazují výrazné rozdíly mezi potomstvy v závislosti na typu hybridní kombinace.

Rozdíly v růstových vlastnostech se projevují odlišnou růstovou dynamikou a kompetiční schopností s následnými rozdíly ve výši produkce dřevní hmoty. Kromě nesporného ekologického významu osiky jako přípravné dřeviny je možné efektivně využívat i jejího produkčního potenciálu. S klesající kvalitou vnějších růstových podmínek na plochách Novosedly, Krnov a Líšná se snižovala nejen objemová produkce, ale zmenšovaly se i rozdíly mezi nejlepšími a průměrnými potomstvy.

Pro úspěšnou obnovu lesa s cílem dalšího hospodářského využití osiky je výhodnější pěstovat potomstva mateřských jedinců ověřených vlastností a známých genotypů. Rovněž je třeba respektovat pionýrský charakter topolu osiky při výběru stanoviště, k výsadbám používat kvalitní sazenice a podle možností preferovat selektovaný sadební materiál. Schopnost velmi rychlého růstu je rozhodující pro zdárný vývoj porostů této pionýrské dřeviny i v případě, že by byla pěstována jako dřevina přípravná.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: VÚLHM