Lidé mají v těchto měsících potřebu „zachraňovat“ v přírodě mláďata

Ve městech a na vesnicích jde často o mláďata drozdů, kosů, ale i dalších běžných druhů pěvců. Totéž se týká i některých savců, například malých zajíčků a srnčat, která matky úmyslně nechávají o samotě a pravidelně se k nim vracejí. Nejsou-li tato mláďata zraněná, necháme je na místě a nesaháme na ně holou rukou.

Je možné je položit mimo místo ohrožení, třeba na cestu či chodník pomocí rukavic nebo hadru. Na louce, kde by mláďatům mohla v brzké době hrozit smrt posečením, je vhodné oznámit nález místním myslivcům. Také mládě ježka v létě lidskou pomoc nepotřebuje, na podzim někdy ano. Ani malých ježků, které není třeba zachránit, se nedotýkáme rukou.

• kosi, drozdi a další běžné druhy pěvců - Odrostlé a opeřené ptačí mládě bez zjevného poranění či bez viditelného vyčerpání neodnášíme pryč. Je-li na zemi, posadíme ho na keř nebo větev, kde se k němu nedostanou kočky a další predátoři.

• dravci, sovy, čápi… - Občas je možné najít mláďata dravců, například poštolky nebo sov (kalousi, puštíci), i čápů, která vypadla z hnízda. V takových případech je potřeba odborná konzultace a většinou spolupráce s hasiči nebo horolezci, kteří mládě vrátí zpět do hnízda. Odrostlá mláďata sov čekající v lese na zemi, na pařezu na krmení rodičů, ponecháme na místě.

• Rorýsi - Specifickým případem jsou rorýsi. Dostanou-li se dospělí ptáci na zem, nejsou odtud schopni sami vzlétnout. Může za to anatomická stavba jejich nohou, kvůli které se neodrazí. Najdeme-li takového rorýse v nouzi, je vhodné ho převzít a zkusit ho vyhodit nad trávníkem do vzduchu. Pokud rorýs vzlétne a odlétne, je vše v pořádku, pokud zplachtí na zem, oznámíme případ záchranné stanici.

• Netopýři - Nalezeného netopýra, který nejeví snahu odletět, se pokusíme odchytit pomocí hadru nebo rukavice. Umístíme ho do krabice s kusem hadru či jemného toaletního papíru, který využije k úkrytu. Je-li strnulý, zejména za chladného počasí, snažíme se ho zahřát na teplotu 37°C, při zahřívání se třese. To může trvat pár minut, půl hodiny i déle. Zesláblého netopýra napojíme pomocí očního kapátka nebo stříkačky vlažným roztokem vody s medem nebo cukrem (Glukoporem). Není-li viditelně zraněn, večer ho vypustíme na místě nálezu. Zraněného netopýra předáme do záchranné stanice.
  
  

Psi, kočky, holubi - Záchranné stanice neberou kočky a psy. V těchto případech je třeba obrátit se na městskou policii nebo obecní úřad. V případě nálezu nezraněného holuba s kroužkem je dobré kontaktovat holubáře, který pomůže dohledat jeho majitele. Na internetu má stránku Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů, kde je možné do připraveného formuláře nahlásit nalezené zalétlé holuby: https://www.postovniholub.cz/nahlaseni-zaletlych-holubu

Zraněná, či jinak handicapovaná zvířata - Záchrana je nutná, když nalezneme zraněné, otřesené či vyčerpané zvíře, v případě ptačích mláďat – například hnízdo s holátky, která jsou zcela nesoběstačná, mláďata rorýsa či veverek vypadlá z hnízda. Nejvhodnější je kontaktovat záchrannou stanici v Bartošovicích, živočicha tam převézt nebo se s pracovníkem stanice domluvit na předání. Pokud to nejde jinak, je možné předat zvíře na Správu CHKO Beskydy, odkud si ho pracovník stanice vyzvedne. Pro zraněného živočicha je nejlepší, když se co nejdříve dostane k ošetření.

První pomoc - Nelze-li zraněné ptáky, nálezy jsou nejčastější, odevzdat do záchranné stanice nebo na zprávu CHKO Beskydy, např . íklad o víkendech, je žádoucí jim základní pomoc. Ptáci mohou být vyčerpaní kvůli nedostatku vody a potravy. Je tedy vhodné je napojit a nakrmit. Jako první pomoc obvykle stačí žloutek z vařeného vejce, piškot namočený ve vodě, strouhané libové syrové maso. Pro pěvce je možné opatřit moučné červy ve Zverimexu. Voda je ale nejdůležitější - ptáci se však často sami z misky nenapíjí, je třeba je napojit pomocí kapátka, pinzety a pod obně .

(hyš-zs)
redakce@prirodatv.cz
Foto: ZŠ Bartošovice, CHKO Beskydy