Úterý

16. srpna 2022

Nyní

20°

Zítra

22°

Svátek má

Odborníci se shodují: Evropské lesy přežijí, když budou pestré

28. 6. 2022

page.Name
Vědci a lesničtí odborníci z osmi zemí Evropy se v minulém týdnu sešli v Jihlavě na mezinárodní konferenci FORESTS´ FUTURE 2022 – Consequences of Bark Beetle Calamity in Central Europe a diskutovali o průběhu kůrovcové kalamity, obnově lesa na vzniklých velkoplošných holinách i o budoucnosti lesů ve střední Evropě.

Kůrovcová kalamita představuje obrovskou zátěž a destabilizaci celého sektoru, ale na druhé straně i určitou příležitost pro urychlení změn, které jsou v oblasti lesního hospodářství nutné,“ uvedl Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), jako jeden z důvodů pro pořádání tohoto setkání.

Místo nebylo vybráno náhodně. Kraj Vysočina byl a je epicentrem kůrovcové kalamity v České republice. Jeho hlavní město tak bylo vhodným místem k tomu o kalamitě nejen hovořit, ale v rámci exkurze ji i zažít na vlastní kůži. Zatímco až donedávna nastupovaly kalamity podkorního hmyzu jako reakce na nedostatečně rychlé zpracování dřeva z větrných kalamit, v řadě zemí je současná vlna spojována spíše s klimatickými jevy, zejména se suchem v letech 2015 a 2018.

Je více než zřejmá spojitost počátku, výše či rozsahu kalamity se zvyšujícími se průměrnými teplotami a obdobími nedostatku srážek. Z hlediska vytěženého objemu napadeného dříví vrcholila kalamita ve středoevropských zemích v letech 2018 až 2019. Za rok 2021 se těžby již snižují ve všech zemích včetně České republiky. Účastníci konference se však shodují, že nutně nemusí jít o konec kůrovcové kalamity.

Kůrovcový základ je stále mnohonásobně vysoký oproti standardní situaci. Pokud by se opakovala horká a suchá vegetační období jako v letech 2015 či 2018, může dojít k rychlému nástupu škod. Zřetelně patrný je geografický posun kalamity – často i proto, že v nejvíce postižených oblastech se vyskytují již jen zbytky dospělých porostů smrku na citlivých stanovištích. V České republice je takto kalamita utlumena na severní Moravě a ve Slezsku, na Českomoravské vrchovině se přesouvá z jihovýchodu na severozápad, vysoce ohrožena je oblast severních, jihovýchodních i středních Čech.

Ve druhé části konference vědci hodnotili dopady velkoplošných kůrovcových holin na parametry životního prostředí. Rozvoj kůrovcových holin zcela mění charakter krajiny, ovlivňuje tedy i biodiverzitu a výskyt živočišných i rostlinných druhů, přičemž některým vyhovuje a jiným ne. Celkový efekt je závislý jak na velikosti holin, tak na množství a formě ponechaného mrtvého dřeva.

Rozsáhlé plochy holin s kompletně vyvezeným dřevem mají na biodiverzitu negativní vliv. Půdní vlhkost se na holých sečích zvyšuje. V řadě případů to vede k výraznému zamokření, které komplikuje obnovu lesa, k riziku rychlejších odtoků vody pří přívalových srážkách a jarním tání sněhu i ke snížené kvalitě vody odtékající do zdrojů. V citlivých oblastech se rovněž zvyšuje riziko sesuvů půdy.

Změny chemismu vody postižených povodích vznikají v souvislosti se zrychleným rozkladem humusové vrstvy a jsou významně ovlivněny narůstající vegetací i tím, zda je v povodích ponecháno mrtvé dřevo. Humusová vrstva i těžební zbytky obsahují významné množství živin. Proto vědci doporučují je v co nejvyšší míře na vytěžených plochách ponechávat.

Samostatnou otázkou je, jaké lesy by měly být na kůrovcových holinách obnoveny. Měly by být schopny adaptace na probíhající změnu klimatu, měly by zajišťovat vysokou biodiverzitu a v neposlední řadě by měly být i zdrojem kvalitního dřeva. Lesní hospodářství ve střední Evropě se opírá o 4 až 5 hlavních lesních dřevin, které v hospodářských lesích zcela dominují a pro které je obvykle i odpovídající zásoba reprodukčního materiálu. Toto spektrum je nutné zásadně rozšířit.

V Německu například odborníci zpracovali doporučení pro posílení podílu již osvědčených dřevin, jako je třešeň, dub červený, akát, jedle obrovská, douglaska, modřín, osika, olše ale i provenienční testování zatím málo prozkoumaných dřevin jako je habr, javor mléč, jeřáb břek, dub pýřitý, jedle Nordmanova, buk východní, líska turecká či cedr.

Kromě testování je dalším úkolem katalogizace těchto dřevin pro vhodné stanovištní podmínky a zajištění dostatku reprodukčního materiálu odpovídajících proveniencí. Čeští vědci představili nové provenienční plochy, které založili na severní Moravě v oblasti Vítkova pro testování introdukovaných dřevin potenciálně odolných vůči suchu. Na plochách bylo vysazeno celkem 28 druhů introdukovaných dřevin na ploše 6,6 hektaru.

V probíhající kůrovcové kalamitě však také nelze zapomenout na záchranu cenných populací smrku ztepilého. V této souvislosti byla připomenuta úspěšná záchrana cenných populací této dřeviny z oblasti Krušných hor při imisní kalamitě ve 2. polovině 20. století a jejich současný návrat na původní stanoviště.

Obnovu lesních porostů na velkoplošných holosečích může výrazně zjednodušit použití pionýrských dřevin. U nás již máme dobré zkušenosti s úspěšným použitím břízy jako přípravné dřeviny na holinách po orkánu Kyril s doporučením pro výchovné zásahy a podsadby březových porostů. Bříza může být využita i jako dřevina s významnou produkcí v relativně nízkém věku.

Odborníci se shoduji, že významně limitující pro obnovu lesů s pestrým druhovým složením jsou neúměrně vysoké stavy zvěře. Početní nárůst jednotlivých druhů spárkaté zvěře u nás za posledních 30 let se pohybuje ve stovkách procent a to včetně nepůvodních druhů jako je jelen sika, daněk či muflon. S nárůstem holých ploch lze očekávat další výrazný nárůst početnosti zvěře i extrémní vliv na složení a odrůstání obnovovaných porostů.

V rámci programu byla připravena exkurze na velkoplošných holinách revíru Zlatomlýn. Na plochách je ve spolupráci s VÚLHM použito široké spektrum přípravných i cílových dřevin s využitím umělé i přirozené obnovy. Vědci zde testují různé hustoty výsadby, ochranu oplocením i plastovými chrániči. Perspektivní je například výsadba poloodrostků třešně ptačí v kombinaci s břízou, která vedla již po dvou letech prakticky k zajištění porostu, bude mít také významnou produkci v relativně krátkém časovém horizontu a to při nižších obnovních nákladech, než při výsadbě cílových listnatých dřevin.

Poslední zastávkou byla Heraltická úpravna vody, která odebírá podpovrchovou vodu z okolních lesních pramenišť a je významným zdrojem vody pro Třebíč a některé okolní obce. Sucho v roce 2018 snížilo její kapacitu na 60 procent. V důsledku kůrovcové kalamity a odlesnění došlo k zásadnímu zhoršení kvality vody, která má výrazně vyšší zákal a nárazově vysoké obsahy dusičnanů. Kvalita i množství odebírané vody navíc vykazuje daleko výraznější výkyvy, než tomu bylo před napadením a smýcením okolních porostů.

„Konference přinesla zajímavou možnost výměny informací o průběhu kůrovcových kalamit a možností vhodných obnovy lesních porostů, což je problém, který je současně řešen ve většině zemí střední Evropy. Posílení vzájemné informovanosti a koordinace postupů mohou vést k větší efektivitě zvládání nepříznivé situace. Je možné, že obdobné setkání se bude po dvou až třech letech opakovat, ať již u nás či v některých ze sousedních zemí. Pro další akci bychom rádi dosáhli i vyšší účasti lesníků z praxe, vlastníků a správců lesních majetků,“ dodal ředitel Vít Šrámek.

(hyš-vš)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Monika Vejpustková