Připravuje se proces k vyhlášení vzácného Národního parku Křivoklátsko

Nový národní park by měl podle ministerstva chránit zdejší rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon řeky Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů. „Jde o nebývale pestrý a k tomu největší lesní komplex ve vnitrozemí České republiky s velkou rozmanitostí přírody. Vznik národního parku znamená i významný krok k vytvoření podmínek pro lepší ochranu tohoto území, zejména lesních porostů, ale samozřejmě i rozkvět obcí v regionu,“ tvrdí ministerstvo.

Proces vyhlášení každého nového národního parku probíhá podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Nejdříve je tedy nutné záměr na vyhlášení parku projednat s dotčenými obcemi a kraji, jejichž území se záměr dotýká, a také s vlastníky nemovitostí dotčených záměrem. Ti všichni mají právo podávat k návrhu připomínky a námitky, které následně Ministerstvo životního prostředí vypořádává. Po vypořádání všech připomínek musí návrh schválit vláda, samotné vyhlášení národní parku se schvaluje změnou zákona, musí jej tedy projednat obě komory parlamentu.

Každá obec, na jejíž katastr národní park zasahuje, má svého zástupce v Radě národního parku, kde se projednávají zásadní záležitosti, jako je návrh zonace, vyhlašování klidového území nebo zásady péče o území. Na těchto dokumentech musí dojít v Radě ke shodě, musí na nich dohodnout. Obce tak mají v ruce zásadní nástroj, jak ovlivňovat to, co se na území národního parku děje – ochranou přírody počínaje a turismem konče.

Schvalování územních plánů je i v národních parcích v kompetenci obcí. Hranice národního parku Křivoklátsko je navržena tak, aby nedocházelo k omezení rozvojových aktivit obcí. Potenciální rozvojové plochy se nacházejí mimo národní park. Středočeský kraj podpořil myšlenku vyhlášení národního parku. Proto navštívil jeho zástupce všechny obce, jejichž katastr je návrhem národního parku dotčen. Na těchto jednáních byli zástupci obcí seznámeni s myšlenkou vyhlášení národního parku i s jeho základními parametry. Nyní v některých obcích probíhají besedy přímo s občany.

Příroda Křivoklátska nemá v České republice obdoby. Je to dáno především rozmanitostí zdejší krajiny. Lze zde nalézt široké údolí řeky Berounky, jejíž přítoky se zařezávají do strmých stinných obtížně přístupných svahů i osluněné náhorní plošiny. To umožňuje, že poměrně malé území obývá řada druhů rostlin, živočichů a hub s odlišnými životními nároky. Roste tu například houba pevníkovec hladký, vzácný druh vázaný na dřevo jalovců a tisu, korálovec bukový, který upřednostňuje přirozené lesy peralesního charakteru.

Ze vzácných rostlin pak třeba koniklec luční český, vstavač osmahlý či tařice skalní. Najdeme tu ještěrku zelenou, která vyhledává vyhřáté stráně, i mloka skvrnitého, který žije ve stinných hlubokých údolích. Zdejší rozsáhlé lesy jsou sice už od středověku v různé míře obhospodařovány, ale díky tomu, že řada míst je složitě dostupná, zachovaly si mnohde přírodě blízký charakter.

Dokládá to i výskyt těch druhů rostlin, jako mech dvouhrotec zelený, tis červený, měsíčnice vytrvalá a také živočichů, kteří jsou vázáni na přírodě blízké lesní komplexy - lejsek malý, lejsek bělokrký, výr velký, kulíšek nejmenší, strakapoud prostřední, žluna šedá, včelojed lesní, holub doupňák, kovařík fialový či kovařík rezavý. Právě tím je Křivoklátsko v celorepublikovém srovnání ojedinělé.

Pro zachování či obnovu zdejších přírodě blízkých lesů je důležité, aby se jejich ochrana a šetrný způsob hospodaření uplatňovaly na větších souvislých plochách jako tomu je v národních parcích. Pro navrhovaný národní park je vybráno lesnaté území minimálně dotčené jinou lidskou činností, než je lesnictví a myslivost. Tvoří zhruba čtvrtinu rozlohy křivoklátských lesů, tedy 115 kilometrů čtverečních. Na území navrhovaného národního parku není plánována výstavba žádných dopravních koridorů ani staveb pro jiné státní zájmy.

(hyš-ph)
redakce@prirodatv.cz
Foto: MŽP ČR