Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Přírodní lapáky proti lýkožroutům na smrku vypadají jako pokácené stromy

30. 6. 2022

page.Name
Při procházkách po lesích mohou lidé často vidět pokácené, větvemi přikryté, jakoby zapomenuté kmeny smrků. Lesníci na ně ale nezapomněli, jsou to totiž přírodní lapáky na kůrovce, které pomáhají monitorovat či snižovat stavy lýkožroutů v lese.

Kůrovci jsou nejvážnějšími hmyzími škůdci v evropských lesích. V posledních desetiletích se škody neustále zvyšuji. Rozsah poškození bude pravděpodobně narůstat i nadále, zejména v důsledku změny klimatu. Vzhledem k rozsahu existujících smrkových lesů a stupni jejich ohrožení lýkožroutem smrkovým je nutné zdokonalovat metodické postupy pro kvalitní kontrolu, prognózu a eliminaci tohoto druhu. V hospodářských lesích se intenzivní odstranění napadených stromů považuje za nejúčinnější způsob, jak snížit hustotu lýkožrouta smrkového a zabránit nebo omezit vznik ohnisek.

Vyhledávání a asanace napadených stromů je často kombinována s odchytem lýkožroutů do různých druhů pastí. Ke kontrole a snižování populační hustoty lýkožrouta smrkového jsou využívány nejčastěji lapáky, lapače, otrávené lapáky a stojící lapáky. Nejčastěji jsou používány stromové lapáky, a to po dobu již nejméně 200 let až do současnosti. Lapák je pokácený, zdravý, nejčastěji odvětvený, větvemi zakrytý dospělý smrk nebo jeho část, atraktivní pro lýkožrouta smrkového, připravený pro jeho kontrolu a odchyt.

Lapáky fungují na principu uvolňování primárních atraktantů při postupném vysýchání lýka. Tímto jsou lákáni první dospělci - samci. Během hloubení závrtového otvoru a snubní komůrky již uvolňují samci tak zvané agregační feromony, kterými usměrňují nálet lýkožroutů při osidlování materiálu vhodného k rozmnožování. Intenzita náletu je závislá na řadě faktorů, například na populační hustotě lýkožroutů, počasí a poloze lapáků.

Předpokládá se, že účinnost lapáků je spojena s rozměry stromů, osluněním, navnaděním, ale i obdobím, kdy byly připraveny. V lesnické praxi je ke stanovení nutného počtu lapáků používán kalamitní základ, což je kůrovcová hmota zpracovaná od 1. srpna do 31. března. Člení se na kůrovcové dříví včas asanované a dříví částečně nebo úplně opuštěné generaci dceřiných brouků. Na území České republiky každoročně pokládáno 200 až 300 tisíc kusů lapáků, v některých letech dokonce půl milionu.

Tým vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně rozhodl v rámci řešení výzkumného projektu Vliv obranných opatření na populace lýkožroutů v závislosti na populačních hustotách zpracovat certifikovanou metodiku Optimalizace používání stromových lapáků proti lýkožroutům na smrku. Cílem jejich práce bylo podrobně popsat metodu stromových lapáků a možnosti jejího využití.

Vědci doložili, že počet lapáků vztažený k napadeným stromům předchozí generace musí být vyšší, než stanovují současné postupy, aby lapáky byly účinným podpůrným opatřením obrany. Tento podíl se blíží počtu doporučovanému v 50. letech 20. století a používanému v některých okolních středoevropských zemích. Metodika je určena pro praktické využití vlastníků lesů, lesních hospodářů, subjektů provádějících lesnické činnosti, státní správou lesů, lesnickými výzkumnými ústavy a univerzitami při ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: archiv VÚLHM