Začátkem prázdnin přijde nápor na přírodu Krkonošského národního parku

„Zjednodušeně řečeno jde o hřebenové partie Krkonoš, převážně nad horní hranicí lesa. Klidová území mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností,“ uvedl mluvčí správy Radek Drahný. Podrobnosti o těchto lokalitách lze najít zde: https://www.mzp.cz/cz/klidova_uzemi_krnap.

V terénu jsou klidová území vyznačena červeným pásovým značením na stojících stromech. Horní pruh kolem celého kmene a druhý spodní jen poloviční. Přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit. Druhý způsob značení jsou smaltované cedule na sloupcích u cest procházejících daným územím.

„V Krkonoších jsou nejproblematičtějšími místy vrchol Sněžky a sedlo u bývalé Obří boudy. Vzhledem k obrovskému počtu přestupků v těchto lokalitách jsme tam již třetím rokem museli instalovat ochranné sítě oddělující prostor pro návštěvníky od divoké přírody. Podobně problematickým místem je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály,“ prozradil mluvčí.

Dalším pravidlem, které by mělo platit nejen v národních parcích, ale všude v přírodě, je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. Řeč je o pohozených či zapomenutých odpadcích, jako jsou plastové či kovové obaly od potravin, papírových nebo vlhčené ubrousky a v poslední době také roušky a respirátory. V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá čtyři týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let.

Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje skupinu subjektů, které po národním parku mohou jezdit. Jsou to například složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen ubytovaným hostům.

Podobná situace je s cykloturistikou, kdy cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu vyhrazena. Těchto cyklotras je dnes 461,5 kilometru. Bližší informace o možnostech cykloturistiky v KRNAP najdete zde: https://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/.

„Návštěvníkům Krkonoš, zejména mladé generaci, je třeba připomenout, že na celém území KRNAP je zakázáno létat s drony. Důvodem je rušení hnízdících ptáků a jiných živočichů,“ poznamenal Drahný. Češi patří k velkým milovníkům psů, které si obvykle berou i na cesty do přírody, národní parky nevyjímaje. Zatímco v české části Krkonošského národního parku platí „pouze“ povinnost mít svého psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. Tam pes musí být v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem.

Nešvarem jsou také na kamenných mořích či v korytech říček turisty budované kamenné pyramidy. V krkonošské tundře půda zamrzá – rozmrzá už nějakých dvacet tisíc let. Tím se pouze v Krkonoších kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají.

„Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, mohou lidé zničit za pár okamžiků. Podobnou landartovou či stonebalancingovou aktivitu registrujeme v korytech krkonošských potoků a řek. Pod kameny v řece žije spousta vodních živočichů, třeba larvy chrostíků, které jsou součástí fauny národního parku. Tím, že návštěvníci staví z říčního kamení mužíky, ničí těmto živáčkům domov,“ dodal Drahný.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa KRNAP