Sobota

3. prosince 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Začátkem prázdnin přijde nápor na přírodu Krkonošského národního parku

27. 6. 2022

page.Name
Správa Krkonošského národního parku se začátkem letních prázdnin návštěvníkům nejvyšších českých hor připomíná pravidla, která platí v tomto cenném a křehkém přírodním území. Základním pravidlem je zákaz vstupu mimo značené cesty, což se týká jen klidových území KRNAP, kterých je osm.

„Zjednodušeně řečeno jde o hřebenové partie Krkonoš, převážně nad horní hranicí lesa. Klidová území mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností,“ uvedl mluvčí správy Radek Drahný. Podrobnosti o těchto lokalitách lze najít zde: https://www.mzp.cz/cz/klidova_uzemi_krnap.

V terénu jsou klidová území vyznačena červeným pásovým značením na stojících stromech. Horní pruh kolem celého kmene a druhý spodní jen poloviční. Přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit. Druhý způsob značení jsou smaltované cedule na sloupcích u cest procházejících daným územím.

„V Krkonoších jsou nejproblematičtějšími místy vrchol Sněžky a sedlo u bývalé Obří boudy. Vzhledem k obrovskému počtu přestupků v těchto lokalitách jsme tam již třetím rokem museli instalovat ochranné sítě oddělující prostor pro návštěvníky od divoké přírody. Podobně problematickým místem je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály,“ prozradil mluvčí.

Dalším pravidlem, které by mělo platit nejen v národních parcích, ale všude v přírodě, je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. Řeč je o pohozených či zapomenutých odpadcích, jako jsou plastové či kovové obaly od potravin, papírových nebo vlhčené ubrousky a v poslední době také roušky a respirátory. V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá čtyři týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let.

Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje skupinu subjektů, které po národním parku mohou jezdit. Jsou to například složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen ubytovaným hostům.

Podobná situace je s cykloturistikou, kdy cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu vyhrazena. Těchto cyklotras je dnes 461,5 kilometru. Bližší informace o možnostech cykloturistiky v KRNAP najdete zde: https://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/.

„Návštěvníkům Krkonoš, zejména mladé generaci, je třeba připomenout, že na celém území KRNAP je zakázáno létat s drony. Důvodem je rušení hnízdících ptáků a jiných živočichů,“ poznamenal Drahný. Češi patří k velkým milovníkům psů, které si obvykle berou i na cesty do přírody, národní parky nevyjímaje. Zatímco v české části Krkonošského národního parku platí „pouze“ povinnost mít svého psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. Tam pes musí být v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem.

Nešvarem jsou také na kamenných mořích či v korytech říček turisty budované kamenné pyramidy. V krkonošské tundře půda zamrzá – rozmrzá už nějakých dvacet tisíc let. Tím se pouze v Krkonoších kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají.

„Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, mohou lidé zničit za pár okamžiků. Podobnou landartovou či stonebalancingovou aktivitu registrujeme v korytech krkonošských potoků a řek. Pod kameny v řece žije spousta vodních živočichů, třeba larvy chrostíků, které jsou součástí fauny národního parku. Tím, že návštěvníci staví z říčního kamení mužíky, ničí těmto živáčkům domov,“ dodal Drahný.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa KRNAP