Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Divocí koně zachraňují ohrožené orchideje, vzácných rostlin přibývá

15. 7. 2022

page.Name
V několika lokalitách České republiky díky pastvě divokých koní přibývá vzácných orchidejí. Především jde o přírodní památku Plachta v Hradci Králové, Baroch na Pardubicku a také Národní park Podyjí. Ukazují to první výsledky botanického monitoringu těchto lokalit.

„Prstnatec pleťový se v lokalitě Baroch začal šířit na pastvině i na místě, kde před zahájením pastvy nebyl. Také u prstnatce májového na Plachtě došlo po zahájení pastvy k nárůstu, ale ten se týkal i nepasených luk, takže v tom jistě hrají dost zásadnější roli vlivy počasí,“ uvedl David Číp, předseda ochranářské organizace JARO Jaroměř, která pastvu velkých kopytníků v obou východočeských lokalitách založila.

V této souvislosti zároveň upozornil, že pastva na obou místech zatím funguje poměrně krátce, proto je ještě předčasné dělat definitivní závěry. Na Plachtě, kde stavy orchidejí monitorují Věra Samková a Věra Hromádková, jsou divocí koně od roku 2018, na Barochu od roku 2020. Kvůli tomu, že s pastvou divokých koní v oblasti výskytu orchidejí jsou v Česku jen krátké zkušenosti, sledovali ochranáři vliv minulosti na tyto vzácné rostliny s velkým očekáváním.

Především prstnatce na Barochu ukázaly, jak se dokážou na pastvu výborně adaptovat. „Přímo mezi kopyty divokých koní jich letos na jaře kvetly stovky. Vykvetly dříve, než rostliny stejného druhu mimo pastvinu, protože v pastevní rezervaci jsou v nízce spasené vegetaci dobře osluněné. Zároveň nejsou vysoké obvyklých 50 až 60 centimetrů, ale jen několik centimetrů. Perfektně zareagovaly na vliv pastvy,“ prozradil Číp.

Vzácná vegetace se přitom začíná na Barochu, což je nebeský rybník závislý na dešťových srážkách, objevovat také na ostrovech, které byly před začátkem pastvy zcela zarostlé rákosem. „Očekával jsem, že koně sice spasou rákos, ale místo něj vyrostou kopřivy. Koně je ale dokázali na většině ostrovů velmi efektivně potlačit sešlapem, takže kopřivy na ostrovech nejsou vůbec, nebo jen velmi vzácně,“ konstatoval předseda ochranářské organizace JARO. Na zavádění pastvy v obou východočeských lokalitách spolupracovala s ochranářskou organizací Agentur ochrany přírody a krajiny.

Orchidejím se na pastvinách divokých koní pocházejících původně z anglického Exmooru daří také v Národním parku Podyjí. „Na Mašovické střelnici se po pastvě exmoorů populace vemeníku zeleného dost rapidně zvedá. Ale každá lokalita je jiná. Museli bychom exaktně uchopit celou řadu vlivů, vyhodnocovat příčiny,“ řekl Martin Škorpík, vedoucí oddělení speciální ochrany přírody a plánování strategie Národního parku Podyjí.

Obdobně pozitivně reagoval na zavedení pastvy v Národním Podyjí další vzácný druh orchidejí, vstavač kukačka. „Tento druh byl do první půlky 20. století jednou z našich nejběžnějších orchidejí, dnes jde o druh kriticky ohrožený. Bohatě kvetoucí a plodící porosty na Mašovické střelnici od druhého roku pastvy naznačují pozitivní vývoj. Nicméně na celkové posouzení vlivu pastvy na tento druh je zatím brzy, protože stanoviště s těmito orchidejemi bylo v rámci postupného rozšiřování pasených sektorů poprvé paseno teprve od zimy na přelomu let 2019 a 2020,“ zmínil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Pozitivní vliv pastvy divokých koní na orchideje je dobrou zprávou pro tuto ohroženou skupinu květin. „Orchideje bohužel v řadě lokalit v České republice vymírají. To, že je dokáže zachránit pastva velkých kopytníků, která je zároveň nízkonákladovým způsobem péče o krajinu, je nesmírně pozitivní. Zvyšuje to naději, že se orchideje podaří udržet i na dalších místech,“ poznamenal Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která pastvu velkých kopytníků v tuzemsku zavedla v roce 2015 ve spolupráci s vědci z několika vědeckých a univerzitních institucí.

To, že málo až středně intenzivní pastva koní a jiných velkých kopytníků svědčí kromě řady jiných skupin rostlin také orchidejím, podle vědců není až tak překvapivé. Podle Miloslava Jirků většina evropských orchidejí jsou konkurenční slabé rostliny přímo závislé na trvalém odstraňování vysoké bylinné vegetace, která by jinak zadusila. Jejich výskyt je proto vázán na pastevní krajiny a na stanoviště, kde růst vysokých bylin brzdí sucho a jiné faktory.

„Další důležitý bod je podmínkou dobré kondice populací orchidejí je absence hnojení, na které jsou mnohé druhy citlivé. V regionech, kde v minulosti nedošlo k přerušení pastevní tradice a louky nebyly ovlivňovány hnojením jsou orchideje právě v pastevních zemích zcela běžnou a velmi početnou součástí bylinné vegetace. Takovou krajinu dnes nalezneme nejen na Balkáně či Iberském poloostrově, ale také v Alpách a Karpatech,“ dodal.

(hyš-dd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Miloslav Jirků