Do záchrany karase obecného se už zapojilo více než 700 lidí

Tuto nepříznivou situaci se rozhodli zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s odborníky z České zemědělské univerzity a Zoo Praha. Díky pomoci více než sedmi set lidí z široké veřejnosti se podařilo slibně odstartovat projekt na záchranu této původní české ryby. Zapojení veřejnosti je, obzvlášť teď v létě, stále velmi žádoucí.

Už od loňského roku se lidé registrují na webových stránkách www.zachrankarase.cz, kde pomáhají s pátráním po posledních populacích karase obecného a nahlašují lokalitu jeho výskytu. Nyní, v plné rybářské sezóně, budou vědci rádi, když opět lidé vyrazí pátrat po této kriticky ohrožené rybě a jejímu úhlavnímu konkurentovi, karasovi stříbřitému. Přestože poznání o rozšíření tohoto druhu díky veřejnosti pokročilo, stále zůstává na mapě České republiky mnoho bílých míst, kde se historicky pravděpodobně vyskytoval a nyní mohl být nahrazen invazním karasem stříbřitým.

„Do projektu se nám dosud zapojilo 719 respondentů, kteří nahlásili 938 lokalit s výskytem karasů. Úbytku karase obecného si všimlo 75 procent z nich. Stejně tak přibývání invazního karase stříbřitého v našich vodách zaznamenalo 71 procent respondentů,“ řekl jeden z hlavních koordinátorů záchranného projektu, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR.

Mezi respondenty, kteří se účastní mapování karase, se najdou skuteční rekordmani. „Nejaktivnější člověk nám nahlásil 72 lokalit. Naopak, kolem dvou set lidí se do průzkumu pouze registrovalo, a mohli by využít letní období a pokračovat v pátrání,“ žádá student Sandip Tapkir z Biologického centra AV ČR zapojený do projektu. V současné době lidé hlásí výskyt karase obecného zejména v rybníčcích, tůních a zatopených lomech, přičemž karase stříbřitého zaznamenali kromě těchto lokalit i v řekách a jejich slepých ramenech.

„Když jsme ověřovali data od respondentů, potvrdilo se, že zejména drobné lokality jako lomy a tůně jsou opravdu posledními místy, kde je vyšší šance najít původního karase. V řekách a větších rybnících převládá invazní karas stříbřitý, který se tam dostává především při vysazování ryb, například s násadou kapra,“ vysvětluje Šmejkal. Lidé ke změnám na jejich oblíbeném rybářském místě nejsou lhostejní a píší vědcům poznámky k lokalitě. „V tomto rybníku pomalu narůstala populace karase stříbřitého, až karase obecného zcela vytlačila.“ V dalších lokalitách, zejména v jižních Čechách, veřejnost poukazovala i na problém s dalším invazním druhem, střevličkou východní.

Průzkum však poněkud komplikuje fakt, že oba druhy karase jsou velmi podobné a ne každý je správně určen. V současné době převažují hlášení o výskytu karase obecného, ​​i když často jde o invazního karase stříbřitého. Nicméně je důležité mapovat i invazní ryby. V další fázi projektu Zachraň karase totiž odborníci vytipují vhodná místa pro zpětné vysazení původního karase. Pokud by se vysadil do oblastí s hojným výskytem karase stříbřitého, veškeré úsilí by mohlo přijít vniveč.

Již nyní je však jasné, že se díky veřejnosti podařilo najít desítky míst, kde karas obecný ještě přežívá a vědci o nich neměli tušení. Bohužel ve většině těchto lokalit již není sám a pomalu ji vytlačuje a početně přerůstá invazní konkurent. „Často tady karas stříbřitý převažuje v poměru 10:1 a karas obecný velice špatnou kondici zjištěno. Některé druhy následovaly tak nenápadně a postupně, že nám lidé hlásí karasy, a přitom v lokalitě už najdeme pouze karasy stříbřité,“ uvedl Šmejkal.

(hyš-dp)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Biologické centrum AV ČR