Pátek

7. října 2022

Nyní

Zítra

11°

Svátek má

Lesy poškozují nejen silný vítr, ale také sucho nebo sníh

28. 7. 2022

page.Name
Klimatické extrémy a jimi způsobené povodně, sucho, vítr (tornáda), sníh, námraza jsou kromě hmyzu také příčinami poměrně rozsáhlého poškozování lesů. Přesto oproti roku 2020 došlo loni k poklesu poškození lesů abiotickými vlivy asi o 30 procent, podobně jako u poškození hmyzem a houbami.

Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě dosáhla loni celkového objemu nahodilých těžeb 13,8 milionu metrů krychlových, z toho tvořily abiotické vlivy 30 procent a biotické 70 procent. Všechny prezentované údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením hodnocených abiotických faktorů představují součty z hlášení zaslaných vlastníky lesa na adresu Lesní ochranné služby.

Rok 2021 se řadí mezi sedm nejteplejších let v historii. Ve světě byla zaznamenána řada extrémů, jako vlny veder v Britské Kolumbii, neobvykle chladné počasí v Mexiku, silné deště a povodně v Evropě. V Belgii a v Německu došlo vlivem extrémních srážek a sesuvů půdy k obrovským škodám a více než 200 obětí na životě.

V České republice byl rok 2021 z hlediska průběhu počasí charakteristický relativně dlouho trvající sněhovou pokrývkou i ve středních polohách, dostatkem srážek a nízkými teplotami v jarním období. Teplotně i srážkově byl minulý rok v zemi normální. Z hlediska vývoje lesních porostů a zejména z hlediska vlivu počasí na tlumení kůrovcové kalamity ho můžeme považovat za příznivý.

Velmi dramatické bylo naopak období silných bouřek na přelomu června a července, kdy se objevilo i tornádo, které prakticky zlikvidovalo části několika obcí na Hodonínsku, a které bohužel přineslo i ztráty na lidských životech. Právě kvůli sérii bouřek doprovázených silným větrem, krupobitím i lokálními záplavami byl rok 2021 nejnákladnější z hlediska živelních pojistných událostí od vzniku samostatné České republiky. Pojistné škody byly vyčísleny na 5,77 miliardy celkové koruny.

Roky 2020 a 2021 byly pro stav lesa příznivější především z hlediska teplot a srážek. To zmírnilo stres suchem, ale porosty oslabené dlouhým suchým obdobím 2015 až 2019 stále chřadnou a projevuje se to i v objemu a podílu dřeva, které je vlastníky lesa evidováno jako škody suchem. Celkový objem nahodilých těžeb nahlášených vlastníky lesa v důsledku poškození všemi abiotickými vlivy činil v roce 2021 4,1 milionu metrů krychlových.

Nejvyššího podílu mezi abiotickými činiteli dosáhlo poškození větrem, a to až 2,31 milionu metrů krychlových. Suchem bylo poškozeno 1,56 milionu metrů krychlových. Suchem netrpí pouze smrk, ale také borovice, dub nebo další druhy lesních dřevin. Dále bylo sněhem poškozeno 130 tisíc metrů krychlových dřeva. Při hodnocení nahodilých abiotických těžeb podle krajů bylo za rok 2021 nejvíce poškozeného dřeva hlášeno z kraje Vysočina, druhý byl kraj Středočeský a třetí kraj Jihočeský. Nepříznivá situace byla také v kraji Jihomoravském.

Nepříznivá situace je již několik let především v krajích Jihomoravském, Jihočeském a Vysočina. Moravskoslezský kraj byl na předních místech v evidenci vystřídán krajem Středočeským. Důvodem je především fakt, že na severní Moravě již byla podstatná část porostů vykácena. Škody větrem byly loni nejvyšší v Jihočeském kraji a Vysočině. Více než 200 tisíc metrů krychlových dřeva poškozeného větrem bylo nahlášeno také z krajů Středočeského a Plzeňského.

Škody suchem za rok 2021 byly nejvyšší v krajích Vysočiny, Středočeském a Jihomoravském, který je silně zasažen už více let po sobě. Objem dřeva poškozeného suchem ve třech těchto krajích představuje 71 procent celkového objemu takto poškozeného dřeva za rok 2021. Svědčí to o tom, že kalamitní vliv sucha se ze severní Moravy přesunul na jižní Moravu a odtud se situace zhoršuje směrem na západ, přes Vysočinu do středních Čech.

Odhad vývoje pro rok 2022 je obtížný, spíše lze očekávat stále vysoké objemy nahodilých těžeb, a tím méně prostoru pro cílenou výchovu lesních porostů. Novou dostanete péči o velké plochy obnovených porostů, které byly vytěženy především v posledních pěti letech.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: archiv VÚLHM