Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Odkud vlci na Jablunkovsku pocházejí a jak početná je tamní smečka?

21. 7. 2022

page.Name
Vlci se do oblasti Slezských Beskyd vracejí několik let. Úspěšná reprodukce na českém území byla zaznamenána už v roce 2020. Při mapování v terénu a také z fotomonitoringu bylo zjištěno, že se letos na území narodila minimálně dvě vlčata. Smečku tvoří nejméně rodičovský pár a dva potomci.

Vlci na Jablunkovsku pochází z karpatské vlčí populace. Potvrzuje to genetický výzkum, který provádí Univerzita Karlova. Z genetických analýz také vyplývá, že se nejedná o křížence - hybrid vlka a psa byl v ČR zachycen pouze jednou v severních Čechách mezi lety 2016-2017.

Proč vlci padají domácí zvířata a jak tomu bránit?

Vlci jsou potravní oportunisté. Jako takoví jsou velmi přizpůsobiví ve svých potravních preferencích a žijí se obvykle nejsnáze potravou v místě jejich výskytu. Hospodářská zvířata (nejčastěji ovce), která ztratila své přirozené instinkty, jsou pro vlky snadnou kořistí. Proto je potřeba chovy hospodářských zvířat dobře zabezpečit.

Bohužel neexistuje jediný správný způsob a každý pastevec musí hledat vlastní cestu, která je nejvíce schůdná pro jeho typ, povahu, velikost chovu a podobu pastvin. Někde může pomoci zkvalitnění ohrad, jinde změny způsobů pastvy nebo pořízení pasteveckých psů. Cesta k dobrému zabezpečení tak nemusí být ihned úspěšná. Hnutí DUHA nabízí chovatelům pomoc v podobě šetření příčiny útoku nebo konzultace možností zabezpečení stád.

Jak velké jsou momentální škody na Jablunkovsku?

Různá média uvedla v posledních dvou týdnech různé počty škod, které vlci na Jablunkovsku způsobili na chovech ovcí. Jejich přesný rozsah ale vede Městský úřad Jablunkov, který má ze zákona povinnost tyto případy vyšetřovat. Hnutí DUHA u něj proto tato data požadovala ve čtvrtek 14. července a doposud informace nezískala (úřad má na odpověď ze zákona 30 dnů). Ze zjištění vyplývá, že většina terénů, kde vlci zaútočili, není dostatečně zabezpečená .

Projevují vlci na Jablunkovsku nedostatek plachosti?

Terénní pracovníci Hnutí DUHA měli možnost minulý týden pozorovat vlky přímo v jejich přirozeném prostředí ve Slezských Beskydech a žádné atypické chování u nich nepozorovali. Nebyl dosud zdokumentovaný ani případ, že by se po vesnici pohyboval vlk s pozměněným chováním. V roce 2019 vydala skupina evropských odborníků na velké šelmy (LCIE) článek věnující se tématu chování vlků, klasifikaci jejich projevů a doporučení, jak k jednotlivým typům chování přistupovat.

Tento přístup přijalo i Ministerstvo životního prostředí v platném Programu péče o vlka obecného. Vlci se v poslední době vracejí do oblastí, kde byly po desítky let vyhubeni. Veřejnost ani úřady ve znovu osídlených územích proto ne vždy ví, co lze považovat za normální chování a jaké projevy naopak mohou vyústit v problém. V případě pochybností mohou zájemci poslat relevantní informace na adresu stopy@selmy.cz , případně konzultovat telefonicky na tel. 728 832 889.

Samotná přítomnost šelem v blízkosti lidských sídel nebo pozorování vlků člověka nemusí být přímým projevem nedostatku plachosti. Obce na Jablunkovsku se nacházejí v kompletně zastavěném průsmyku oddělujícím Moravskoslezské a Slezské Beskydy a z obou stran na ně tak navazují rozsáhlé lesní komplexy. Na Jablunkovsku i v mnoha oblastech výskytu vlka je typické, že mnohé zahrady a pastviny, na nichž se chovají ovce, navazují na remízky a souvislé lesní komplexy. Z hlediska predátora se tak dostupná potrava v podobě ovcí nachází ve vzdálenosti od jejich domovského okrsku. Proto se zvláště v době snížené lidské aktivity (v noci, za soumraku, nad ránem) nemusejí obávat porušení.

Proč vlci některé ovce jen zabíjejí a nezkonzumují?

Někdy může docházet k nadměrnému zabíjení, kdy vlci zabíjejí nebo zraňují více domácích zvířat, než jsou schopni sami naráz zkonzumovat. Soudí se, že predátor miluje instinktivně snadno kořist pro případné pozdější využití nebo pro další členy své rodinné skupiny. Pochopitelně v případě napadení domácích zvířat, která mají antipredační chování často potlačené či nemají možnost úniku, je nadměrné zabíjení mnohem častější než u divoce žijících zvířat. Eliminovat jej lze například správným použitím pasteveckých psů. I v případě, že se vlkovi podaří překonat zabezpečení a ukořistění zvířete na okraji stáda, ochrana díky pasteveckým psům se méně pravděpodobně dostane do blízkosti většího počtu snadno ulovitelné kořisti.

Případy nadměrného zabíjení někdy vyvolávají otázku, zda si na stádu lov „necvičila" vlčata. Důkazy pro takové chování však nejsou. Vlčata jsou až do srpna většinou vázána na tak zvané shromaždiště, kam jim potravu nosí rodiče. Společných lovů se začínají účastnit až od 4 až 6 měsíců, tedy nejdříve koncem léta, a poté až kolem 7 až 8 měsíců, tedy začátkem zimy, kdy většina domácích zvířat už není na pastvinách. Nejvíce útoků na hospodářská zvířata jsou ale zaznamenána během letního a podzimního období, kdy vlčata ještě nemají schopnost lovu větší kořisti.

Mohou být vlci nebezpeční? A jak se chovat při setkání s nimi?

Možnost kontaktu člověka s vlkem nelze nikdy vyloučit. V západních podmínkách a střední Evropě k nim však dochází zcela výjimečně. V posledních desítkách let nebyl v Česku zaznamenán ani jeden případ napadení. Ze zprávy Norského institutu pro výzkum přírody, který studoval všechny zaznamenané útoky vlků na člověka mezi lety 2002-2020 vyplývá , že v Evropě ve sledovaném období došlo k 6 útokům, z nichž ani jeden nebyl smrtelný.

Dva případy napadení se odehrály v roce 2018 v Polsku (v Bieszczadech av Notećkém lese, tedy zhruba 270 a 400 kilometrů od Jablunkovska). Oba dva vlci byli silně habituovaní na člověka a zvyklí krmit se zbytky potravy, kterou jim poskytoval člověk, což mělo za následek postupné ztráty plachosti a nakonec i útoky, když se jim potrava nedostávala. Oba vlci byli z populace legálně odstraněni. Násobně větší riziko napadení u nás lidem hrozí ze strany neukázněných, toulavých nebo agresivních psů.

Pro předcházení podobným případům je především důležitá prevence. Stejně jako u medvědů platí zejména zásada - nepřibližovat se a nekrmit. Pokud k setkání s vlkem dojde, stačí obvykle v klidu počkat, než zvíře člověka zaznamená a samo se vzdálí. Pro předcházení případného střetu se psy, které vlci berou jako konkurenti, je vhodné nepohybovat se svým domácím mazlíčkem v oblasti výskytu vlků bez vodítka.

(hyš-mk)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Hnutí DUHA