Pondělí

26. září 2022

Nyní

13°

Zítra

11°

Svátek má

Výzkumníci hledají optimální způsoby pěstování břízy

22. 7. 2022

page.Name
Stálým tématem odborníků je v posledním období zhoršování zdravotního stavu lesů a velkoplošný rozpad převážně monokulturních porostů smrku, případně borovice. Vzhledem k probíhajícím globálním klimatickým změnám a současné pozměněné druhové skladbě lesů lze předpokládat, že nežádoucí stav zhoršování zdravotního stavu a rozpadu lesních porostů bude pokračovat i v dalších letech.

Se vznikem rozsáhlých kalamitních holin se dostává do popředí zájmu využití přípravných dřevin při obnově lesních porostů. Přípravné dřeviny v rámci dvoufázové obnovy vytvářejí příznivější mikroklimatické podmínky pro vnášení cílových dřevin a mají i určitý potenciál produkce dřeva. Možnostem využití přípravných dřevin při obnově rozsáhlých holin se věnují vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM. Poslední výsledky publikovali v článku Vliv prvních výchovných zásahů na růst přípravného porostu břízy, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2022.

Bříza bělokorá patří mezi naše nejperspektivnější přípravné dřeviny, neboť je schopna růst na široké spektrum přírodních podmínek, nevyjímaje často extrémní podmínky kalamitních holin. K udržení stability a vitality porostů břízy je však aktivní porostní výchova mladých porostů. Otázkou je, jak břízu vychovávat. V minulosti, kdy byla vnímaná jako plevelná dřevina, se o to nikdo nestaral.

Proto vědci založili na Opavsku v letech 2015 až 2016 experimentální sérii Radkov, v nadmořské výšce 500 metrů na stanovišti ovlivněném vodou. Porost břízy s jednotlivě vtroušenou borovicí vznikl přirozenou obnovou na kalamitní holině po vytěžení kůrovcem zasaženého smrkového porostu. Experimentální plochy byly před založením oploceny, aby byl eliminován vliv zvěře na průběh experimentu. Na podzim 2016 ve věku porostu 16 let vědci provedli tři typy experimentálních zásahů ve třech opakováních:

  1. K – kontrolní, kde jsou vyloučeny jakékoli úmyslné zásahy.

  2. Z3 – bylo vybráno 1100 kvalitních jedinců po hektaru (rozestup 3 × 3 metry) a všechny ostatní stromy, s výjimkou náletu a nekončící podúrovně, byly odstraněny.

  3. Z5 – bylo vybráno ca 400 kvalitních stromů na hektar (rozestup 5 × 5 metrů) a pouze tito jedinci byli uvolněni od všech konkurentů v úrovni, resp. nadúrovni. Ostatní stromy byly v porostu ponechány. Na této variantě se tudíž nachází mnohem větší počet stromů v porovnání s variantou Z3. Předpokládanou výhodou této varianty je menší pracnost, a tím nižší finanční náročnost pěstebního zásahu.

    Na jaře minulého roku vědci provedli u cílových stromů periodická dendrometrická měření, hodnocení poškození a zdravotního stavu, změřili nasazení živé koruny. Po čtyřech růstových sezónách od provedení prvních experimentálních výchovných zásahů vědci zjistili výraznou akceleraci tloušťkového přírůstku uvolněných cílových stromů. Průměrný roční přírůst tloušťky středního kmene byl na variantě K ca 0,56 cm a 0,86 cm a 0,83 cm na variantách Z3 a Z5.

Hodnoty výšek cílových stromů vykazovaly značnou variabilitu. Výšky stromů bývají značně odvislé od stanoviště, a jsou tedy jen nepatrně ovlivnitelné výchovnými zásahy. Výrazná akcelerace tloušťkového přírůstu břízy po uvolnění potvrzuje poznatek, že bříza patří ke stínu netolerujícím dřevinám a pro udržení své vitality a životaschopnosti vyžaduje růst v relativně širokém spektru s malou konkurencí. Jako pionýrská dřevina dosáhne maxima výškového přírůstu již ve věku 10 až 20 let.

Ve svých závěrech vědci konstatovali:

  • Slabé výchovné zásahy vedou k porostům s podobnými parametry, jako mají porosty bez výchovy.

  • Provedené výchovné zásahy pozitivně ovlivnily tloušťkový přírůst uvolněných cílových stromů na obou variantách zásahů Z3 (třímetrový rozestup) a Z5 (pětimetrový rozestup).

  • Vliv výchovných zásahů na příznivý vývoj štíhlostního kvocientu (poměr výšky a tloušťky) byl průkazný na variantě Z3.

  • Na variantě Z5 nebyl zjištěn průkazný efekt v porovnání s kontrolou, avšak vzhledem k výrazné akceleraci tloušťkového přírůstu na tuto variantě je vysoce pravděpodobné, že i tento typ zásahu vede ke zlepšení štíhlostního kvocientu uvolněných stromů.

  • Vliv výchovných zásahů na délku koruny byl výrazný na variantě Z3. Na variantě Z5 byl efekt pouze nepatrný, pravděpodobně vzhledem k ponechání podúrovňové složky v blízkosti cílových stromů.

  • Varianta Z5 i ve své modifikaci stále zůstane problematická pro budoucí podsadby cílových dřevin, a proto ji v porostech s primární přípravnou funkcí nelze doporučit.

  • Skutečnost, že výrazné změny v růstu uvolněných cílových stromů byly zaznamenány po čtyřech významných růstových sezónách, potvrzuje význam včasných výchovných zásahů v porostech břízy pro posílení stability a vitality.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: VÚLHM