Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Jak lze zlepšit stabilitu lesních porostů ohrožených sněhem a větrem

13. 4. 2022

page.Name
Současné hospodaření v lesích silně ovlivňují nahodilé těžby. V posledních letech jde zejména o škody způsobené kůrovci. Podle údajů Lesní ochranné služby dosáhlo v republice v roce 2020 celkové napadení smrku podkorním hmyzem minimálně 25 milionů metrů krychlových. Další stovky tisíc metrů krychlových představuje napadení borových lesů.

Ve srovnání s tím se zdá výše škod způsobených větrem a sněhem méně významná, v roce 2020 to v republice bylo zhruba 4,2 milionu metrů krychlových. Jenže abiotické škody jsou spojené s extrémními projevy klimatu a jsou pak často spouštěcím faktorem následných škod působených biotickými škůdci.

V minulých dvou dekádách šlo například o větrné kalamity spojené s působením vichřic. Největší sněhová kalamita v tomto období byla zaznamenána v roce 2006 (vytěženo bylo více než 2,5 milionu metrů krychlových). Další významné škody sněhem (nad 0,5 mil. m3) vznikly na našem území v letech 2010 s velkým podílem škod i v borových porostech a v roce 2019.

Protože se s využitím smrku a borovice v lesním hospodářství počítá i do budoucna, i když v menší míře než dosud, je nutné zavádět vhodné pěstební postupy v porostech těchto dřevin. Vědci z VÚLHM, Výzkumné stanice Opočno, při řešení projektu Postupy minimalizace škod způsobených větrem a sněhem na lesních porostech v návaznosti na klimatickou změnu zpracovali pro lesníky praktickou příručku Pěstování smrkových a borových porostů ohrožených sněhem a větrem.

Metodika obsahuje postupy využitelné jednak při jejich přeměně obnovou, jednak pro stabilizaci při výchově. Jejich používání v praxi tak může přispět k minimalizaci škod způsobených větrem a sněhem na lesních porostech v podmínkách probíhající klimatické změny. V lokalitách ohrožených častým působením sněhu a větru je nutno přizpůsobit lesnické hospodaření ve všech fázích pěstebních opatření, to je při zalesňování, výchově i obnově lesa.

U smrku ztepilého a borovice lesní jsou škody sněhem nejčastější příčinou poškození v mladých porostech. Vítr začíná škodit později, od horní výšky porostu přibližně 15 metrů. Na výši škod mají vliv zejména parametry korun a sbíhavost kmenů. Do vývoje a stavu charakteristik určujících míru odolnosti porostů vůči škodám sněhem a větrem však může lesník aktivně zasáhnout.

Jednou z cest je volba vhodné druhové skladby při obnově současných rozsáhlejších stejnorodých smrkových a borových porostů. Dalším opatřením je adekvátní výchova zejména mladých porostů. Pozitivní efekt silnějších zásahů v mladých smrkových porostech na zvýšení stability vůči škodám sněhem a větrem byl jednoznačně potvrzen. Naopak silné zásahy uplatňované v pozdějším věku, kdy horní výška již překročila hranici 10 metrů jsou spojeny s rizikem rozpadu porostů.

Růstová reakce borovice na uvolnění při výchovných zásazích není tak výrazná jako u smrku. Přesto lze zejména v mládí podpořit výraznějším uvolněním tloušťkový přírůst a zpomalit tak přirozený nárůst štíhlostního kvocientu. Intenzivní výchova v borových porostech od středního věku však již může vést ke ztrátám na celkové produkci. Strategie silnějších zásahů v mladých smrkových a borových porostech jako opatření pro zvýšení jejich stability vůči škodlivému působení sněhu a větru je navíc v souladu s aktuální potřebou reagovat na častější výskyt sušších period.

Při obnově současných porostů s dominancí smrku nebo borovice či při novém zalesnění v lokalitách ohrožených sněhem a větrem je třeba v druhové skladbě zvýšit zastoupení dřevin, které mají v porostech zpevňující funkci. Ta se může významně lišit na různých stanovištích, proto je nutné vždy zohlednit konkrétní podmínky obnovovaného porostu nebo zalesňované lokality – lesního stanoviště. Sníh může decimovat smrkové i borové porosty především mladších stadií. Ve starších porostech převládají vrcholové zlomy a celkové poškození je nižší. Naopak vítr většinou neškodí v porostech do horní výšky 15 metrů.

Cílem výchovy je tedy v porostech s převahou smrku a borovice vybudovat již při prvních zásazích individuální stabilitu dominantních jedinců jejich včasným uvolněním a zabránit jejich přeštíhlení. V pozdějším věku je pak možno v takto pěstebně připravených porostech již zvolit více přístupů k výchově bez zvyšování rizika potenciálních škod větrem.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: archiv VÚLHM