Na Broumovsku je spousta míst s velkým potenciálem k zádrži vody

Na jeho základě, dat z historických map, orotofotosnímků a dalších dostupných zdrojů bude do konce letošního června navrženo komplexní řešení nápravy krajiny zádrží vody, obnovou biodiverzity, snížením eroze či zdrsněním částí krajiny, které budou mít i protipovodňový efekt. Níže přinášíme poznatky lokálních koordinátorů, kteří se do projektu zapojili mapováním terénu.

Filip Vávra, Hlavňov
Při mapování ve svažitých lesích v okolí Hlavňova jsem byl svědkem toho, jak neškodně vypadající vyschlé koryto se mění na 1,5 metru hlubokou erozní strž, kde jsem mohl prolézat mezi podemletými kořeny stromů. Šlo o dočasná koryta, kudy při přívalech teče voda.

Pod hřebenem Broumovských stěn na více místech z pod skal vytékala voda, která se po desítkách metrů zase ztrácela puklinami skalního podloží, aby byla níže po svahu pramenným zdrojem toku.

Chování vody v krajině bylo nejlépe patrné při intenzivním jarním tání nebo po dešťových přívalech. V lokalitě Převrať jsem objevil místo, kde vyvěral proud vody ze země. Šlo podle podkladových map o předpokládanou trasu melioračního hlavníku (odvodňovací truby), který zde byl prasklý, a voda si našla nejsnazší cestu ven, takto jsem i v terénu zároveň ověřil jeho skutečnou trasu.

Další zkušeností, která mě utvrzuje v potřebě řešit zpomalení a zádrž vody v krajině širokou paletou drobných opatření, je proměna některých lesních cest po letošním únorovém masivním tání spojeného s deštěm. Na konkrétní lesní cestě jsem navrhl terénní vlny na neškodné odklonění přívalové vody z cesty do lesa, protože mi bylo jasné, že při větším přívalu zde může vzniknout eroze, což se tedy i potvrdilo ve větší míře, než jsem očekával.

Jan Staroba, Žďár nad Metují a okolí Broumova
V oblasti pod Ostaší byly objeveny již nefunkční prasklé meliorační trubky. Voda z nich vytéká nekontrolovaně nad povrch a tvoří stružkovou erozi, při které je úrodná půda nenávratně odplavena pryč. Objevil jsem nově vybudované tůně v polích nad Broumovem. Někteří farmáři již vnímají problém s vodou a degradující půdou, proto sami začínají tvořit vodozádržné prvky v krajině.

Ester Korandová, Pěkov
V Pěkově je několik údolnic, které přirozeně stahují vodu z okolních luk. Většinou jsou zmeliorované a toto odvodnění ústí do Pěkovského potoka. Pokud by se meliorace přerušily a voda vyvedla kontrolovaně nad povrch, mohlo by zde vzniknout až pět nových vodotečí.

Meliorace, které jsou zbudovány na kopcích kolem vesnice, často ústí do zalesněného svahu, kde voda způsobuje erozi a poměrně rozsáhlé nátrže. Jedná se také o jeden z faktorů zvyšující hrozbu povodní při jarním tání a přívalových deštích. Pod Strážnou horou v NPP Polické stěny jsme objevili prameniště a tok, který není zanesen do map. Další nové prameny jsme zmapovali na úpatí Ostaše.

Ester Korandová, Klůček
Dříve zde již vznikla v jedné údolnici opatření na ochranu města před povodněmi, nachází se zde tři velké poldry. Poldry jsou však primárně opatření proti povodním a bylo by vhodné je upravit a přidat další prvky, aby zde byla naplněna funkce zádrže vody i při menších srážkách. I když se město již dříve snažilo Klůček upravit, nad Bukovicí se žádná opatření neuskutečnila a je zde riziko velkých smyvů půdy při jarním tání sněhu a přívalových deštích.

Veronika Mňuková, Martínkovice
V oblasti kolem Martínkovického potoka jsem narazila na spoustu míst s velkým potenciálem pro zádrž vody, kde byly vidět náznaky mokřadů. Obzvlášť mě zaujalo místo, kde v zahloubeném korytě začal potok sám meandrovat – jako příklad přirozené obnovy toku.

(hyš-ko)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Agentura pro rozvoj Broumovska