Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Na stavební činnost měly v minulosti negativní vliv války, epidemie méně

7. 4. 2022

page.Name
Stavební činnost v českých zemích ovlivňovaly negativně především válečné konflikty, méně často už epidemie nebo hladomory. Největší pokles stavební činnosti spadá do období kolem třicetileté války 1618 - 1648 a let 1730 -1780, tedy do období, kdy na našem území vládla Marie Terezie. Naopak zvýšenou stavební aktivitu zaznamenali vědci ve 20. letech 18. století a také v roce velké vichřice (1833).

Vyplývá to z českých dendrochronologických databází a výzkumu vědců z několika institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci analyzovali celkem 6514 vzorků dřeva - smrk, jedle, borovice, dub, u kterých je jasné datum pokácení v lese. Tato unikátní databáze odhalila ve stavební činnosti v letech 1450 -1950 značené rozdíly. „Stavební činnost byla jasně ovlivněna socioekonomickými a politickými změnami v zemi,“ uvedl Tomáš Kolář z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Vědci analyzovaná data dávali do souvislosti s válečnými konflikty, obdobími hladomoru, morových ran a dalších epidemií. Zajímal je také vliv klimatických změn nebo sezónních jevů jako jsou vichřice. V období třicetileté války, kdy byly české změně pustošeny častými vpády vojsk včetně těch švédských, došlo k poklesu stavební činnosti o 34 procent. V tomto poměrně krátkém období navíc zaznamenaly české země několik morových ran.

V součtu pokles stavební činnosti souvisí s poklesem populace. „Během tří desetiletí po válce se stavební činnost vyjádřená kácením stavebního dřeva více než zdvojnásobila. Týká se to zejména církevních staveb,“ uvedl Michal Rybníček z MENDELU. Druhé období nízkých hodnot pokrýval poměrně dlouhý interval od 30. do 80. let 18. století, což má souvislost opět s válečnými konflikty, ale také tyfem, úplavicí a hladomorem.

Právě období války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století po nástupu Marie Terezie na trůn se vztahuje k nejvýznamnějším stavebním poklesu, konkrétně o 45 procent. „Znatelný pokles jsme zaznamenali i v souvislosti s hladovými roky let 1770-1772. Oproti tomu zvýšená stavební aktivita spadá do 20. a 90. let 18. století,“ řekl Kolář. Další pokles stavební činnosti prokázali vědci za napoleonských válek, týkal se především venkovské zástavby.

Také v tomto případě jde o období, kdy se na českém území bezprostředně válčilo. Válečné konflikty doprovázely také epidemie tyfu či úplavice. Od středověku do roku 1715 obyvatelstvo postihoval v pravidelných intervalech také mor. Vědci v souvislosti s epidemiemi nezaznamenali podobně významné poklesy stavební činnosti jako u válek, přesto byl mírný pokles zřejmý a týkal se zejména venkovské zástavby.

Odborníci analyzovali také klimatické změny jako vlhké a sušší periody. Ty na stavební činnost prakticky vliv neměly. Opakem jsou z logických důvodů vichřice, kdy je stavební dřevo lehce dostupné. „Zcela zřejmá je souvislost s vyšší frekvencí silných větrů mezi 20. a 40. lety 19. století s maximálním počtem pokácených stromů v roce 1833,“ dodal Rybníček, podle studie jasně prokázala, že dendrochronologické databáze mají velký potenciál pro studium lidské činnosti v roce 1833. minulosti.

(hyš-mu)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Facebook MU