Rozmnožování bolenů v Želivce vrcholí, rybám nesvědčí manipulace s průtoky

Zdejší třecí hejno bolenů, kteří jsou chráněni v souvislosti se soustavou Natura 2000, se zde potýká s nepředvídatelnými změnami proudu. Právě v těchto dnech vrcholí v nádrži Švihov na Želivce tření této ryby. Vlivem denní manipulace průtoků v řekách, kdy se nejdříve zadržuje a poté nárazově vypouští voda z přehrady, lze využívat energetický potenciál řeky i tam, kde by to přirozený hydrologický průběh nedovolil. 

„Špičkování“ však značně narušuje život v řekách a negativně se to odráží na výnosech ryb. „Při zadržování vody před samotnou špičkou může docházet k vysoušení rybích jiker nebo uvěznění ryb na obnaženém dnu. Během špičky může silný proud odnést a znehodnotit jikry, v extrémních případech i larvy ryb, a dokonce dospělé ryby,“ vysvětlil Daniel Bartoň, hlavní autor článku a doktorský student z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR.

Jak „špičkování“ ovlivňuje dospělého bolena dravého – velkého kaprovitého predátora, zjišťovali vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v nádrži Švihov na řece Želivce na pomezí Vysočiny a Středočeského kraje. Právě zde se každoročně používá toto území jako největší třecí prostor bolenů dravých v České republice, což je také jeden z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. 

Do přítoku nádrže brzy z jara připlouvá přibližně 2000 dospělých jedinců z celé nádrže. Vědci je sledují pomocí pasivní telemetrie. To je metoda, kdy rybám do těla zavedou čipy a do řeky se rozmístí antény, které je skenují a podávají informace, kde se nacházejí jednotlivé ryby. V Želivce je označeno deset tisíc bolenů včetně dvou tisíc pohlavně zralých. Migrující boleni se zastavují u prvního jezu a tady dochází ke tření. Místo je však pod silným tlakem „špičkování“.

„Na trdlišti jsme umístili telemetrické antény a sledovali jsme rozmnožování bolenů během tří let. Zjistili jsme, že člověkem vyvolaná změna průtoků ryby negativně ovlivňuje  odsunutím mimo vhodné trdliště,“ řekl další z autorů studie Marek Šmejkal. „Špičkování“ tím tření bolenů narušuje a je tedy nutné třecí místa dočasně opustit. Při snížení i zvýšení průtoku se jejich počet na trdlišti snižuje. 

To zásadně zvyšuje náklady na tření, které je samo o sobě velice energeticky náročné. Navíc se narušuje načasování tření, což může negativně ovlivnit schopnost života jiker u samic bolena. Tento efekt může být ještě závažnější u menších druhů ryb vystavených podobným podmínkám pod přehradami na celém světě.

(hyš-dp)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Marek Smejkal, Daniela Procházková, Luboš Kočvara