Pondělí

26. září 2022

Nyní

10°

Zítra

Svátek má

Zastavme vládní agrohazard, volají čeští zemědělci. Dotace nejsou nafukovací

11. 4. 2022

page.Name
Ekonomické důsledky války na Ukrajině se valí na celou Evropu. Vlády, firmy i občané hledají krizová řešení. Paradoxně stranou zájmu stojí strategické opatření, které rozhodne o tom, jestli v následujících letech bude v Česku dostatek potravin a za jaké ceny je budeme nakupovat. V Bruselu leží od konce ledna návrh změny dotačních pravidel, který může zásadně změnit podobu českého zemědělství na léta dopředu.

Malé farmy se dlouhodobě těší dotační podpoře u nás i ve všech ostatních zemích EU, ale česká vláda se rozhodla stát se v tomto ohledu premiantem. Těm nejmenším chce přidělit téměř dvakrát více peněz, než jim dávají v ostatních zemích unie. Dotační rozpočet ale není nafukovací, a o tyto peníze mají přijít střední zemědělské podniky, na kterých však produkce českých potravin stojí. Pokud změna projde, přestanou být rentabilní chovy zvířat a pěstování náročných plodin, jako je ovoce a zelenina nebo třeba chmel. To, co jsme si dosud dokázali sami vypěstovat a vyrobit, budeme dovážet. Potravinová soběstačnost se sníží ve většině základních komodit!

Klíčová formulka, která rozhoduje o tom, zda si zachováme pestrou produkci nebo se staneme už jen pěstitelem jednoduchých plodin, jako je pšenice, řepka či kukuřice, se jmenuje redistributivní platba. Ta určuje, jaká část z celkových dotací připadne plošně na prvních 150 hektarů každé farmy bez rozdílu, co se na těchto polích pěstuje či zda se na nich vůbec něco pěstuje. Naprostá většina zemí respektovala doporučení EU a vyčlenila na tuto položku okolo 10 procent. Původně to tak bylo i v českém návrhu, ale vláda na konci minulého roku náhle, bez konzultace s odbornou veřejností a bez zpracování řádné studie dopadů, přesunula do tohoto neproduktivního „šuplíku“ celých 23 procent!

Podle Martina Pýchy, předsedy Zemědělského svazu ČR, jde o politické rozhodnutí výrazně zvýhodnit nejmenší farmáře, které však nedomýšlí skutečnost, že oni k naší potravinové soběstačnosti přispívají jenom velice málo. „Při vší úctě k jejich práci se to výrazně nezmění, ani když dostanou přidáno. Konkurence na jednotném evropském trhu je tvrdá a pozice, které budou naše střední a větší podniky bez dotací nuceny vyklidit, rychle zaplní zahraniční konkurence,“ říká.

V této souvislosti doplnil, že u potravin z dovozu budeme pak platit vyšší ceny, nebo o některé komodity zcela přijdeme kvůli ochranářské politice některých států. Háček je v tom, že pustit se do investičně i provozně nákladné zemědělské výroby si mohou dovolit až větší podniky. Pokud tedy hovoříme o rozsahu, který je z hlediska zásobování trhu zajímavý.

Typická farma, která kromě základních plodin už dokáže produkovat živočišné výrobky či třeba zeleninu má okolo 1500 hektarů. Dosud takový farmář dostával okolo 5200 korun na hektar, v novém systému to ale bude už jenom zhruba 2200 korun. Při průměrné ziskovosti 2600 korun, znamená propad příjmu o 3000 korun čistou ztrátu 400 korun na hektar, což představuje roční ztrátu ve výši 600 tisíc korun. Na to může hospodář reagovat jediným způsobem - zredukuje či zruší chovy, propustí zaměstnance a bude se věnovat nenáročným plodinám, které se v novém systému vyplatí daleko více.

„Pokud tato změna projde, zbude nám z našeho národního jídla na talíři jen suchý knedlík, protože vepřové i zelí budeme muset dovážet. Podle našeho interního průzkumu totiž téměř 60 procent členů zvažuje omezení produkce v souvislosti s možným navýšením redistributivní platby na 23 procent. Protože je vláda k našim argumentům nadále hluchá, spouštíme další vlnu protestní kampaně,“ uvedl Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Prezident Doležal vysvětluje, že touto kampaní se má apelovat na veřejnost i politiku, že jde o opravdu vážnou hrozbu. Zároveň ale vím, že to nebude jednoduché, protože, jak sdělil, potvrdilme nízkému povědomí i řadu mýtů o tom, jak naše zemědělství funguje. „O tom, že důležitost národní soběstačnosti v poslední době prudce vzrostla, pochybuje málokdo. Debatuje se o dílčích kompenzacích drahých potravin či energií, ale vedle toho se v tichosti chystá systémová změna, která nás během několika let uvrhne do ještě větší závislosti. Od vlády nežádáme nic jiného než aby časovanou bombu, kterou nechtěně sestrojila, včas deaktivovala,“ dodali představitelé organizací sdružujících 80 procent českého produkčního zemědělství.

(hyš-zs)
redakce@prirodatv.cz
Foto: ZS