Douglaska ve směsi s bukem, zvýšené využívání podzemní vody v létě

Jednou z charakteristik, která nabývá na mimořádném významu, je vodní režim douglasky a souvisejících porostních směsí, zejména vzhledem ke klimatickým výkyvům s hrozícími povodněmi a suchem. Obvykle brutální růst douglasky není dán jen jejím intenzivním využíváním vody, ale i dusíku.

Jednou z vlastností douglasky je zvýšené využívání podzemní vody v létě, kdy jsou srážky nízké. Douglaska je schopná odebírat vodu z hlubších vrstev půdy podstatně efektivněji než smrk. To jí umožňuje transpirovat mnohem více vody, zvláště během suchých období, a také růst rychleji než smrk. Tyto charakteristiky by lesníci měli brát v potaz při úvahách o dřevinné skladbě budoucích lesů, neboť mohou mít značný dopad jak lesnický, tak hydrologický.

Intenzivní využívání vody v půdě douglaskou by totiž mohlo zhoršovat vodní poměry v povodích s napnutou vodní bilancí, kdy spotřeba vody se rovná přibližně atmosférickým srážkám. Na výzkum pěstování douglasky v našich lesích se již delší dobu zaměřují vědci z VÚLHM, Výzkumné stanice Opočno. Své poslední výsledky zveřejnili v článku Dynamika půdní vlhkosti pod mladým douglaskovým porostem s bukem v podhorské oblasti, který vyšel v letošní lednové vydání časopisu Zprávy lesnického výzkumu.

V roce 2002 vědci pro účely výzkumu založili v domácích přírodních a technicko-hospodářských poměrech podhorské oblasti Orlických hor experimentální klima-hydrologickou plochu v lesním porostu douglasky s příměsí buku. Průměrné srážky za rok zde činí 721 milimetrů, průměrná roční teplota vzduchu je 8,4 stupňů Celsia.

Ve výsledcích výzkumu stojí za povšimnutí dosahování meze dostupnosti vláhy (11 procent v povrchových půdních vrstvách (0 až 20 a 20 až 35 centimetrů) v posledních čtyřech z pěti vegetačních období a prodlužování doby snížené dostupnosti vláhy pro zkoumaný porost. Většina úbytků půdní vláhy je ve vegetačním období spotřebovávána na evapotranspiraci (celkový výpar). Nejvyšší hodnoty úbytků půdní vody byly z vrstvy 0 až 20 centimetrů, z hlubších vrstev se postupně snižovaly.

Porost douglasky s bukem využíval k příjmu vody na evapotranspiraci zejména vrstvu půdy 20 až 35 centimetrů, méně již obvykle sušší vrstvu 0 až 20 centimetrů (obě vrstvy s hustým prokořeněním), málo vrstvu 35 až 50 centimetrů a ještě méně vrstvu 50 až 65 centimetrů, která bývala obvykle nejvlhčí (obě vrstvy s řídkým až ojedinělým prokořeněním a vysokou kamenitostí).

Množství srážek přicházejících k povrchu půdy pod douglaskovým porostem s bukem je pro vlhkost půdy velmi významné. Intercepční ztráty (část srážek je zachycována vegetací a nedopadá až na povrch půdy) ovlivňují efektivní (porostní) srážky pro douglasku, buk a jejich směs. Intercepce douglasky představuje 30, buku 16 a jejich směsi 19 procent srážek volné plochy.

Obsah vody dostupné rostlinám v horních 0,6 metru půdy dosahuje během letního sucha minimálních hodnot a ke zvlhčení dochází až v průběhu podzimu a zimy. Dospělá douglaska dokáže během letního sucha využívat vodu uloženou v kmeni. Velké sezónní změny v obsahu dostupné vody v půdě nekorespondují s relativním obsahem vody v běli.

Douglaska tak zřejmě reguluje ztrátu vody, aby si udržela konstantní ± 10 procent obsah vody v kmeni v průběhu roku, a to navzdory velkým změnám půdní vlhkosti. Velké množství volné vody obsahuje zejména kmenové bělové dřevo, pak následuje kmenové lýko, bělové dřevo větví, lýko větví a jehličí. S obsahem vody v půdě úzce souvisí příjem živin. Douglaska využívá k příjmu živin jemné kořeny v nadložním humusu a v pěti až dvaceticentimetrové vrstvě minerální půdy.

Vědci také zkoumali vliv výchovných zásahů, při kterých byla potlačována douglaska a uvolňován buk, na zlepšení růstu a meliorační funkce buku. Douglaska při řadovém smíšení předrůstá buk. K zachování bukové příměsi je třeba douglasku tlumit ve prospěch uvolnění buku. Přiměřené potlačování douglasky zvýhodňující buk zlepší jak hydrickou, tak i meliorační funkci douglaskového porostu s bukovou příměsí.

Ukládání vody v douglasce pomáhá překonat vrchol léta s vysokým celkovým výparem. Vodu přitom spoří i polední uzavírání průduchů. Lze usuzovat, že tyto procesy simulují vlhkostní podmínky douglasky v americké domovině. Přimíšený buk, adekvátně udržovaný růstu douglasky, může pomoci jejímu vodnímu režimu také hydraulickou redistribucí (hydraulickým liftem) podzemní vody.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: archiv VÚLHM