Ekologové: Bez změny zemědělských dotací se česká krajina neuzdraví

Podle ekologických organizací dotace je potřeba lépe využít k ochraně vody, půdy a biodiverzity. Dosavadní změny provedené ministrem Nekulou v lednu nebyly prý podle organizací i Evropské komise dostatečné. Ekologické organizace v dopise ministry nabádají například k posílení ochrany vody před znečištěním dusičnany a pesticidy skrze vhodně oseté a dostatečně široké ochranné pásy. Takové pásy by také chránily vodu před splachem erodované půdy a nabízely prostor dalším živočichům a rostlinám.

Dále navrhují vytvořit více prostoru pro biodiverzitu na orné půdě i loukách a pastvinách ve formě krajinných prvků, úhorů nebo nesečených pásů, které by pomohly zastavit její nebezpečný úbytek. Nejvhodnějším nástrojem pro tato opatření jsou tak zvaná ekoschémata, nové dotační programy, do kterých poputuje přes 30 miliard korun. Organizace také požadují posílit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí.

Evropská komise připomínkami reagovala na návrh Strategického plánu, který ministr zemědělství Zdeněk Nekula poslal do Bruselu na konci ledna. Kritizovala celkově slabé ekologické ambice, a to zejména u ekoschémat. Komise byla kritická již k původnímu návrhu z dílny ministra Miroslava Tomana. [Ministerstvo zemědělství by se nyní mělo do 16. května k připomínkám vyjádřit a poté Strategický plán upravit. Evropská komise nakonec musí aktualizovaný finální plán schválit.

„Zemědělské dotace mohou pomoci, ale mohou také škodit. To se bohužel dnes ukazuje na zoufalém stavu biodiverzity v zemědělské krajině či množství pesticidů v podzemních i povrchových vodách. Ministři Nekula a Hubáčková mají poslední velkou příležitost zlepšit zemědělské dotace a zajistit tak, že naše krajina bude schopná odolávat dopadům klimatické změny a vyprodukovat dlouhodobě dostatek zdravých potravin,“ myslí si Martin Rexa, koordinátor kampaně Zasaďme se z Hnutí DUHA.

Jak uvedl Václav Zámečník z České společnosti ornitologické, i když je podpora zdravé krajiny a biodiverzity stále větší prioritou Společné zemědělské politiky, ve skutečnosti se početnost běžných ptačích druhů propadla po vstupu do Evropské unie v roce 2004 o celou třetinu. „Požadavek Evropské komise na skutečné posílení environmentálních dopadů dotací je přitom zcela v souladu se současným vládním prohlášením. Čas na změny je právě teď.“

Zemědělská půda zaujímá více než polovinu rozlohy České republiky. „To, jak na ní hospodaříme, má dopad nejen na divokou přírodu, ale také na kvalitu vody, úrodnost půdy i na to, jak se Česká republika bude vyrovnávat s extrémními vlivy klimatických změn,“ upozornila Lenka Fryčová, zástupkyně WWF Central and Eastern Europe v České republice. Jiří Malík, předseda spolu Živá voda, zase poznamenal, zdravá a klimaticky odolná krajina, ve které se bude i dobře žít, je krajina plná nových kontur a přírodě blízkých prvků v celé ploše všech povodí ČR tam, kde chybí.

„ Bude plná nové zeleně, větrolamů, mezi a mezních pásů a sadů, agrolesních systémů, regenerativního zemědělství, které obnoví půdu, nových tůní a malých vodních nádrží, obnovených, přírodě blízkých toků, řízených rozlivů, nových lesů a dobré skladby lesů stávajících. To omezí erozi vodní i větrnou, bude chladit krajinu a omezí i povodně,“ dodal.

(hyš-am)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto