Pátek

7. října 2022

Nyní

Zítra

11°

Svátek má

Přemnožená zvěř zcela zničí každý sedmý malý stromek při obnově lesů

25. 5. 2022

page.Name
Neustále rostoucí stavy zvěře působí vysoké škody na lesních porostech. S ohledem na probíhající kůrovcovou kalamitu a s ní spojeným nárůstem kalamitních ploch je tlak zvěře mnohdy jedním z limitujících faktorů následné obnovy lesa. Bez důsledné ochrany proti škodám zvěří dochází k znehodnocení obnovovaných lesních porostů.

Škody působené zvěří jsou limitujícím faktorem úspěšné obnovy lesů, zejména při přeměně porostů s dominancí smrku na druhově pestré, stabilní a dlouhodobě ekonomicky udržitelné lesy. Pro objektivní zjišťování míry poškození lesa používají pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) Národní inventarizaci lesů (NIL) či nově Sledování stavu a vývoje lesních ekosystémů (SSVLE), jejichž výstupy o poškození lesa jsou díky velkému množství měřených ploch vhodné i pro menší území.

Kromě toho zákon o myslivosti ukládá uživateli honitby při vypracování plánu lovu mimo jiné vycházet z porovnání kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). Vlastníci lesů nad 50 hektarů jsou povinni umisťovat na každých i započatých 500 hektarů lesa alespoň jednu KSP a na nich je hodnocen nejen stav obnovy lesa, ale také míra poškození zvěří. Této sítě KSP využili při svém hodnocení také pracovníci ÚHÚL.

Metoda KSP umožňuje kvantifikovat i vliv poškození způsobený zvěří na biodiverzitu dřevin, ztráty stromků celkovým zničením či ztráty na výškovém přírůstu dřevin. Nezávislé prošetřování provádí pracovníci odborné skupiny ochrany lesů z ÚHÚL Brandýs nad Labem. Exaktně zjištěná a statisticky zpracovaná data ukazují ohromující rozsah poškození malých stromků zvěří.

Průzkum proběhl na 1383 KSP rozmístěných na území celé České republiky, přičemž bylo změřeno 112 607 stromků v oplocené a 94 826 stromků na volné části KSP. Na volné ploše bylo v průměru o 13,4 procenta méně druhů dřevin než v oplocené části, předpokládá se, že v oplocení je 100 procent druhů dřevin bez vlivu zvěře. Stejně tak bylo ve volné části KSP průměrně o 15 procent méně stromků na jeden metr čtvereční než v oplocené části.

U 70 procent druhů dřevin byl větší počet jedinců v oplocence než na volné části. Okusem či vytloukáním je v obnově zničeno 46 procent vrb, 34 procent jedlí či douglasek, 29 procent javorů babyky, 21 procent jilmů, 19 procent třešní ptačích a 14 procent jasanů. I u ostatních dřevin přesahuje zničení okusem více než desetiprocentní rozdíl hustoty ve srovnání s oplocenou částí KSP.

V 63 procentech případů byl větší počet stromků v oplocené části. Na většině lokalit dochází při obnově lesa k úbytku stromů jejich zničením nadměrným poškozením zvěří. Přeživší jedinci dále trpí poškozením a výraznou ztrátou přírůstu. Kromě toho bylo zjištěno, že na volné ploše jsou stromky o 28 procent menší než v oplocenkách. Za kritickou ztrátu velikosti přírůstu je považována hranice 25 až 27 procent.

Při větší ztrátě přírůstu daného druhu dřeviny se již v porostu vyskytují natolik poškození jedinci, že začínají kvůli poškození zvěří odumírat. V případě smíšených porostů dochází navíc i k mezidruhové konkurenci, přičemž méně okusově atraktivní druhy následně předrůstají druhy dřevin atraktivnějších a často tím působí jejich úhyn. Okus terminálních výhonů zvěří způsobuje v obnově lesů v naprosté většině lokalit snížení přírůstu stromů.

Jen ve třech sledovaných oblastech dosahuje průměrná ztráta přírůstu za všechny druhy dřevin únosné míry do 25 procent, oblast Plzeňska a Českomoravské vrchoviny trpí v důsledku okusu navíc vysokou ztrátou biodiverzity. U ostatních 12 oblastí je ztráta nad touto kritickou hranicí. Nepřiměřená ztráta se tedy nevyskytuje jen lokálně, ale na většině území ČR.

Je patrné, jak výrazný je výškový rozdíl u jednotlivých druhů dřevin v oplocení a mimo oplocení. Všechny druhy dřevin jsou mimo oplocení značně menší, což způsobuje nejen značné ekonomické ztráty, ale i snižování biodiverzity lesa, jelikož druhy citlivé na okus z lesních porostů mizí, a les tímto ztrácí stabilizační prvek i odolnost vůči ostatním škodlivým činitelům.

U 67 procent měřených častěji zastoupených druhů dřevin bylo zjištěno celkové poškození větší než 50 procent, což lze považovat za velmi silné poškození. Za celkové poškození byla považována přítomnost alespoň jednoho okusu na posledních čtyřech ročnících terminálních letorostů nebo přítomnost vytloukání kmínku stromku.

Velká intenzita poškození výrazně snižuje stabilitu a odolnost porostů vůči jiným abiotickým a biotickým škodlivým činitelům, ztěžuje zajištění lesních porostů v zákonných lhůtách a ztěžuje i dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Toto poškození je příčinou vysokých ekonomických ztrát na přírůstu lesních dřevin a výrazně navyšuje náklady na ochranná opatření, která je potřeba vynakládat proti škodám zvěří nad zákonem požadovanou mez.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Jan Cukor, Jan Liška