Vrchol kůrovcové kalamity v lesích je možná za námi, začíná ustupovat

Ve Zpravodaji ochrany lesa Lesní ochranná služba (LOS) vydala materiál Škodliví činitelé v lesích Česka 2021/2022, v němž jsou popsány Hlavní problémy v ochraně lesa v Česku v roce 2021 a prognóza na letošní rok. Je v něm řada informací o průběhu kůrovcové kalamity a zdravotním stavu lesů. Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence LOS loni poškozeno zhruba 9,7 milionů metrů krychlových dřevní hmoty. Pro srovnání, v roce 2020 šlo o 15,4 milionu metrů krychlových. Zcela dominantní role patří stále dlouhodobě přemnoženému podkornímu hmyzu.

V roce 2021 bylo evidováno téměř 9,5 milionu metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje první meziroční pokles po osmi letech permanentního nárůstu. Stále se však jde o vysoce kalamitní objemy. Oproti roku 2020, kdy bylo evidováno 14,9 milionu kůrovcového dříví, což je pokles ve výši cca 5,4 milionu krychlových.

Hlášení za loňský rok, která LOS obdržela, reprezentují 67 procent celkové rozlohy lesů. Pokud objem evidovaný v roce 2021 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku, dostaneme se na hodnotu více než 14 milionu metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví. Hlavním škůdcem je lýkožrout smrkový, který je obvykle doprovázen lýkožroutem lesklým a v současné době na většině území také lýkožroutem severským.

Nejdramatičtější situace byla v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji. Dále v krajích Plzeňském, Jihočeském, Ústeckém, Libereckém a Pardubickém. Převaha napadených porostů se nachází v nadmořských výškách do přibližně 800 metrů, vlastní horské polohy jsou doposud zasaženy méně. Průběh počasí v době letové aktivity lýkožroutů ještě znatelněji než v roce 2020 napomohl zlepšení zdravotního stavu stromů.

Zároveň zpomalil šíření podkorního hmyzu, který současně trpěl i zvýšenou mortalitou v požercích, způsobenou vnitropopulačními konkurenčními vlivy i vnějšími abiotickými a biotickými faktory. Příznivější povětrnostní situace v letech 2020 a 2021 z hlediska srážkových úhrnů i průběhu teplot posledních desíti let ztlumila další expanzi kůrovcové kalamity. V souběhu se zlepšující se odbytovou situací na trhu s dřívím, respektive nárůstem cen surové dřevní hmoty, mají vlastníci a správci lesních majetků příležitost konečně „dohnat kůrovce“.

Ze zmíněných 9,5 milionu metrů krychlových evidovaných kůrovcových těžeb byla včas vytěžena a účinně asanována pouze menší část, asi 20 až 30 procent, proto smrkovým porostům v Česku i nadále hrozí značné nebezpečí. Zhoršení zdravotního stavu dřevin a přemnožení podkorního hmyzu v posledních letech se netýká pouze smrku, ale i dalších, hlavně jehličnatých dřevin.

Borovice lesní je zejména v oblasti jižní a jihozápadní Moravy a dále také ve středních a východních Čechách napadána celou řadou druhů podkorního hmyzu. V roce 2021 bylo evidováno cca 70 tisíc metrů krychlových vytěženého borového kůrovcového dříví. Mezi nejvíce postižené patřily v uplynulém roce kraje Jihomoravský a Středočeský. Po eruptivním nárůstu napadení jedle bělokoré podkorním hmyzem v roce 2020 došlo meziročně k mnohonásobnému poklesu a návratu k objemům let 2018 a 2019.

V roce 2021 byl evidován meziročně dvojnásobek objemu kůrovcových těžeb modřínového dříví, což je přibližně 12 tisíc metrů krychlových. Třetina tohoto množství byla vytěžena na jižní Moravě. V oslabených jasanových porostech trvá sekundární výskyt podkorního hmyzu po působení houbových onemocnění. Rozsah poškození jehličnatých sazenic klikorohem borovým má spíše stoupající tendenci, neboť brouk profituje z velké plochy obnovovaných holin i velkého množství atraktivních pařezů.

Loni bylo poškození působené žírem dospělců klikoroha evidováno na ploše tří tisíc hektarů. Největší poškození nad 500 hektarů bylo hlášeno ve Středočeském, Jihočeském kraji a na Vysočině. Letos nelze očekávat výrazné zlepšení stavu, protože především v oblastech s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou budou škody způsobené klikorohem dále narůstat.

A jaký je výhled na rok 2022? Příznivou shodou vlivů, jako například povětrnostních podmínek nevhodných pro vývoj podkorního hmyzu, zlepšení vláhové bilance (vitality) smrkových porostů, zlepšení situace na trhu s dřívím, úbytku pro lýkožrouty nejatraktivnějších smrčin nižších a středních poloh, došlo prakticky k zastavení další expanze trvající kůrovcové kalamity ve smrkových porostech.

Cesta k základnímu stavu výskytu lýkožroutů, respektive prahům jejich hospodářské škodlivosti je však ještě velice dlouhá a nelehká a teprve následující měsíce napoví, zda bude ústup napadení podkorním hmyzem pokračovat i v letošním roce nebo se situace opět zhorší. Průběh počasí během podzimu, zimy a předjaří příliš optimisticky nevyznívá a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by letošní jarní období mělo být alespoň vzdáleně podobné jaru loňskému – chladnému a deštivému. Je proto nutné v oblasti ochrany lesa před kůrovci nic nepodcenit a maximálně se soustředit na zachycení přezimující generace brouků a jejich potomstva!

Případné klimatické extrémy by totiž mohly vést k opětovnému zhoršení kůrovcové situace a meziročnímu zvýšení objemu kůrovcového napadení a kůrovcových těžeb. Přemnožení podkorního hmyzu bude ohrožovat kromě smrku celou řadu dalších, především jehličnatých dřevin, například borovice, modřínu nebo jedle. Velmi nízký stav listožravého a savého hmyzu v roce 2021, spojený s příznivým chodem povětrnostních podmínek, vytváří předpoklad omezeného vývoje a výskytu této skupiny hmyzu také v roce 2022.

O trvající hrozbě nárůstu poškození působeného přemnoženou spárkatou zvěří netřeba ani mluvit, ostatně účinné řešení není v moci ochrany lesa. Vzhledem k průběhu posledních měsíců lze očekávat vysoký význam patogenů škodících v souvislosti se stresem ze sucha. Hlavní riziko budou představovat václavky, kuželík borový, kornice borová či jmelí bílé. Podobně jako v posledních letech trpí dlouhodobými obavami výskytu odumírání jasanů, způsobených voskovičkou jasanovou a kořenovými hnilobami.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: archiv VÚLHM, Jan Řezáč