Velcí kopytníci přispěli ke zvýšení počtu vzácných druhů o stovky i tisíce procent

K obrovskému nárůstu početnosti došlo například u hořců křížatých, ohrožené rostliny, která patří k vlajkovým druhům rezervace. V její nejstarší části, kde pastva trvá nejdéle, vzrostly počty dospělých hořců o 367 procent. Ještě důležitější je ale zvýšení počtu mladých rostlin, které potvrzují trend obnovy populace tohoto vzácného druhu. „V roce 2016 jsme napočítali jen 55 semenáčů, letos to bylo 3109. Nárůst počtu semenáčků o neuvěřitelných 5553 procent jsme nečekali ani v nejodvážnějších představách,“ popsal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Výsledky výzkumů oceňují přední čeští vědci. „Pokud někdo dosud pochyboval o významu pastvy velkých býložravců v Milovicích či jinde, tak nové výsledky monitoringu jsou naprosto přesvědčivé a impozantní. Pro řadu ohrožených druhů rostlin i živočichů to může být poslední možnost, jak je v naší přírodě udržet ve vitálních populacích. Lze očekávat, že následující roky přicházejí další optimistická data,“ uvedl Karel Prach z katedry botaniky Přírodovědecká fakulty Jihočeské univerzity.

Právě návrat velkých kopytníků do bývalého vojenského prostoru v roce 2015 zastavil dlouhodobou degradaci vzácné lokality. „Nenápadně se tu odehrává proces v pravdě historický – vždyť velcí kopytníci z naší přírody zmizeli před staletími. Zvířata zde spásají agresivní trávy a tím přispívají k obnově ohrožených stepních biotopů s mnoha vzácnými druhy rostlin a živočichů, které se zde vyvíjely po tisíce let,“ ocenil Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Naprosto jedinečnou biologickou hodnotu lokality potvrzují i ​​výzkumy pokračující v minulém roce. „Z hlediska ptáků je to naprosto unikátní lokalita. Jde o zcela mimořádné refugium ptačí biodiverzity,“ poznamenal David Storch z Centra pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky. Během loňského pozorování zaznamenal v lokalitě například krutihlavy obecné, koroptve, pěnice vlašské, oba druhy bramborníčků, vlhy pestré, ťuhýky šedé, strakapouda prostředního, včelojeda, dudka chocholatého nebo oba druhy luňáků. „Řada z těch druhů se sice vyskytuje i jinde v Česku, ale v nesrovnatelně menších populačních hustotách, zatímco v rezervaci je jich opravdu spousta. V tom jsou Milovice unikátní,“ doplnil Storch.

Díky pastvě velkých kopytníků výrazně vrostly počty nejvzácnějšího druhu motýla, který se v bývalém vojenském prostoru vyskytuje, modráska hořcového Rebelova. „V roce 2016 jsme zachytili pouhých pět jedinců na čtyřech mapovaných lokalitách, a druh v těchto místech balancoval na hraně přežití. Letos to již bylo 90 pozorovaných jedinců ve 14 lokalitách. Jde tedy o zvýšení o úctyhodných 1700 procent,“ prozradil entomolog David Ričl. Pastva velkých kopytníků podle něj potlačila agresivní druhy trav a dostupného rozšíření hořců křížatých, na které samice modrásků hořcových kladou vajíčka. Díky tomu se tak výrazně zvýšily i počty těchto kriticky ohrožených motýlů.

Rostly ale také počty dalších motýlích druhů. „Příkladem je modrásek vikvicový, který se u Milovic vyskytuje v tisících. Také tento druh jinde v Česku ubývá, ale v Milovicích jej jako na jednom z mála míst v Česku stále můžeme vidět ve velkém množství,“ zmínil Ričl. V monitorovaném prostoru vzrostly počty modrých vikvicových z 55 jedinců v roce 2016 na 493 v roce 2021. Celkem se počty všech druhů sledovaných motýlů od zahájení minulých velkých kopytníků zvýšily o 172 procent.

Vědci oceňují, že pozitivní přeměna proběhla vlivem velkých kopytníků na rozsáhlých plochách o rozloze desítek a stovek hektarů. „Díky aktivitě velkých kopytníků zde vznikla na desítkách hektarů unikátní mozaika druhově bohatých trávníků. Pastva velkých býložravců se tak ukazuje jako velice efektivní nástroj pro ochranu, obnovu a péči o cenné luční biotopy. Projekt pastvy velkých býložravců představuje jeden z vůbec nejúspěšnějších počinů v oblasti velkoplošného managementu nelesní krajiny v České republice,“ upozornil botanik Štěpán Janeček z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Také další vědci oceňují pozitivní přeměnu lokality, k níž došlo díky velkým kopytníkům. „Ukazuje se, že pastva velkých býložravců má jednoznačně pozitivní vliv na stav místního ekosystému. Před rokem 2015 zde byl druhově chudý hustý porost vysokých trav, které vytlačily většinu kvetoucích bylin. Zavedení pastvy se tento biologicky nežádoucí stav  rychle změnil a dnes zde na obrovských plochách rostou květnaté travní porosty s roztroušenými keři. Unikátní je tady i obrovská rozloha souvislých extenzivních křovinatých pastvin, jakou dnes v teplých nížinách České republiky asi nikde jinde nenajdeme,“ dodal botanik Milan Chytrý z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Významná část milovických pastvin patří do majetku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. „Všichni víme, že řada rostlin a živočichů, kteří mají v naší krajině domov, potřebuje šetrné hospodaření. Extenzivní pastva je cestou, jak tady některé vzácné druhy udržet. Právě proto působí na těch nejcennějších místech s finanční podporou státu, konkrétně Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, mnoho hospodářů, mimo jiné i Česká krajina. Chceme do krajiny její bývalou rozmanitost vrátit,“ konstatoval František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolupracovala s ochranářskou společností Českou krajinou a dalšími ochrannými institucemi či vlastníky půdy také na vzniku dalších rezervací velkých kopytníků v ČR, například na Plachtě v Hradci Králové, Barochu na Pardubicku nebo Meandrech Lužnice na Třeboňsku. Ty vznikly později, než milovická rezervace, a proto budou výsledky výzkumů z těchto oblastí k dispozici až za několik let. Data získaná vědci z milovické rezervace ale ukazují, že se pastva velkých kopytníků zařadila ke klíčovým způsobům péče o krajinu.

„To, že se díky minulosti velkých kopytníků podařilo zvýšit počty vzácných druhů nejen o jednotky nebo desítky procent, ale o stovky a tisíce procent potvrzuje, že velcí kopytníci si vedou jako lékaři nemocné krajiny velmi úspěšně,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci před sedmi lety založila. Zároveň poděkoval všem, kterým se podařilo dosáhnout úspěchu projektu. „Tyto výsledky se nezrodily ze dne na den, ale jsou výsledkem velmi trpělivé a náročné mnohaleté práce. Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem, kteří projekt chtěli v době, kdy byl jen nápadem sepsaným na několika stránkách papíru. Stejně jako všem, kteří pomohli s financováním projektu nebo ho podporovali v době, kdy mu opakovaně hrozil zánik,“ ocenil Dostál (na snímku) .

Rezervace velkých kopytníků vznikla v roce 2015 na rozloze 40 hektarů. V současné době dosáhla velikosti 350 hektarů a je největší svého druhu v České republice. V době svého vzniku se stala světově nejsledovanějším českým projektem, o kterém vždy psala média na pěti kontinentech včetně prestižních médií jako New York Times, Washington Post nebo BBC. Projekt získal také několik prestižních ocenění, například Cenu Josefa Vavrouška nebo Cenu za udržitelnost SDGs.

(hyš – čk)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Vojtěch Lukáš