Vlci do přírody patří! Pokud se ale přemnoží, nastanou problémy

Experti na velké šelmy uvádějí, že šlo ve 14 případech o smečky, které v tuzemských podmínkách zahrnují čtyři až šest jedinců. Nejvíce těchto území, jak ukazuje www.mapa.selmy.cz, se nachází na severu a západě Čech. Šelmy se tam dostávají z Polska či Německa. Další teritoria jsou na východní Moravě a ve Slezsku, tam putují ze slovenských a polských Karpat.

Podle serveru Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky s názvem Návrat vlků se dá říci, že vlci prozatím osídlili značnou část pohraničních regionů v celé České republice. „Pomyslný pás osídlení začíná na Třeboňsku, přes Novohradské hory pokračuje na Šumavě a dále do Českého lesa. Po nezaplněném prostoru pokračuje menší trvalé osídlení v Krušných horách v oblasti Kraslicka, pak jde přes Chomutovsko a Teplicko.“

Dále osídlení plynule navazuje intenzivním obsazením Děčínska, Lužických a Jizerských hor. Dnes je znám výskyt i ve východních Krkonoších, dále na Broumovsku a v Orlických horách. Poslední části vlčího osídlení v zemi jsou pak trvalé výskyty v Hostýnsko-vsetínské vrchovině, Moravskoslezských Beskydech i v Bílých Karpatech. Zajímavé je rovněž jejich putování.

Odborníci při monitorování pohybu vlků zachytili případ mladé vlčice, která při cestě do Doupovských hor z Rakouska urazila minimálně 430 kilometrů. „Díky tomu, že prošla střední Evropou s telemetrickým obojkem, zanechala za sebou vědecky i ochranářsky významnou stopu - velmi dobře víme kdy, kudy přesně prošla a jakými místy se vyhnula. Dokumentuje to také, že vlci jsou schopni se i v naší silně fragmentované krajině přesouvat rychle a na velké vzdálenosti,“ prozradil ekolistu.cz Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.

Vlci byli při monitoringu mapováni na území republiky během tak zvaného vlčího roku, tedy v období od května 2019 do konce dubna 2020, jež lépe odpovídá jejich rozmnožovacímu cyklu. Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusů, z nichž je možné potvrdit teritoria. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, který zahrnuje dočasný výskyt k vysoké mobilitě druhu vyloučit vzhledem k většině území.

Vlci se začali na území republiky pravidelně objevovat po roce 1994 v Beskydech. Šlo převážně o mladé jedince migrující ze Slovenska, případně z Polska. Migrace těchto šelem zařazených do skupiny zvláště chráněných a kriticky ohrožených druhů živočichů tehdy způsobila velké obavy. Byly sepisovány petice povolující jejich odstřel kvůli ochraně obyvatel a ohroženému chovu ovcí, které se pro tyto šelmy stávají poměrně snadnou kořisti. Ani do loňského roku však situace v tomto ohledu není zcela vyřešena a přijetí vlků do přírody vzbuzuje stále kontroverzní reakce.

Pro chovatelé ovcí je výskyt vlka problém. „Když se tady vlci rozšířili, přišli jsme o velké množství ovcí, což je pro nás dost likvidační. Museli jsme udělat nezbytná opatření, která nás stála hodně finančních prostředků. Lidé mají z vlků strach, protože se často přibližují k obydlím. Nejsem primárně proti vlkům, protože do přírody určitě patří, ale chybí tady jasná koncepce, a to mně vadí,“ řekl jeden z chovatelů ovcí na Broumovsku, který byl zasažen vlčí migrací.

Hynek Šnajdar
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Canis – Ferox, Facebook Vlci