Budoucnost hmyzu a české krajiny závisí na podobě dotací, situace je vážná

Nová Společná zemědělská politika nyní přináší změny, které by mohly tento stav zlepšit. Bude však záležet na ministerstvu zemědělství a samotných zemědělcích, zda dotace využijí smysluplně. Ekologické organizace dlouhodobě prosazovaly přírodě šetrnější zemědělskou politiku a řadu změn se nakonec podařilo prosadit. Dotace tak mohou pomoci i hmyzím populacím, které jsou podle Atlasu hmyzu celosvětově v alarmujícím stavu.

Jak uvádějí ekologické organizace, i přes pozitivní změny v zemědělských dotacích není však posun natolik významný, aby mohl dostačující měrou vyřešit problémy, kterým česká krajina i půda čelí. Téměř se také neřeší větrná eroze nebo podpora stabilních krajinných prvků. Jen těžko si lze představit, že bude možné naplnit vládní cíl vyčlenit 10 procent zemědělských ploch pro přírodu do roku 2030. Ministerstvo navíc umožní zemědělcům mnohá potenciálně prospěšná opatření naplnit méně a bude tak záležet zejména na zemědělcích, zda využije potenciál pro krajinu naplno.

Za hlavní pozitivní změny ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky lze považovat povinnost vymezit tři procenta orné půdy pro neprodukční plochy, jako je půda ležící ladem, meze, remízky či mokřady. Ty jsou zásadní pro obnovu biodiverzity, protože poskytují důležitý životní prostor pro ptáky, motýly, savce, který v naší zemědělské krajině mnohde zcela chybí. Mohou však také zadržovat vodu, omezovat erozi či podporovat přirozené regulační vazby a snižovat spotřebu pesticidů.

Novým dotačním opatřením, do kterého bude podle očekávání ministerstva většina zemědělců vstupovat, jsou ekoschémata. Ta byla původně navržena velmi slabě, ale i díky připomínkám ekologických organizací došlo ke zlepšení podmínek. Zemědělci tak budou odměňováni i za větší podíl neprodukčních ploch, organické hmoty nebo za ochranné pásy kolem vodních toků, které budou chránit před splachem pesticidů či půdy erozí.

V rámci ochrany půdy bylo zavedeno pravidlo, které na polích nejvíce ohrožených erozí omezuje velikost monokultur na 10 hektarů a tím může přispět ke snížení ztrát vzácné ornice. Důležitá je také podpora nových prvků v krajině v rámci II. pilíře SZP. Patří sem zejména vytváření agrolesnických systémů, které mohou pomoci také chránit půdu před erozí či zvýšit biodiverzitu. Biodiverzitu mají podpořit také nová opatření na orné půdě, zejména kombinované biopásy, které mají pomoci kolabující populaci koroptve polní. Vyšší podpory než dosud se dočká ekologického zemědělství, systém hospodaření, který lépe pečuje o půdu a díky omezení užívání pesticidů je příznivější pro biodiverzitu.

Hmyzu, který je na loukách a pastvinách výrazně ohrožován rychlou a plošnou sečí, budou zemědělci motivováni ponechat více nesečených ploch, které jsou pro jeho přežití zásadní. Právě alarmující situaci hmyzu i jeho nezastupitelnou roli pro společnost se věnuje Atlas hmyzu, který v českém překladu vydala pražská kancelář Nadace Heinricha Bölla ve spolupráci s Hnutí DUHA.

Ten říká, že například 80 procent druhů plodin i planě rostoucích květin v EU je alespoň částečně závislá na opylování. Podle ochranných odhadů může být celosvětově ohroženo vyhynutím 10 procent druhů hmyzu. Data jsou však kusá a na mnoha místech výzkumy ukazují kritickou situaci. V Česku například během 20. a 21. století vyhynulo 11 procent denních motýlů a další třetina je ohrožena vyhynutím.

Již teď je tedy zřejmé, že bude třeba využít možnosti pozměnit Strategický plán v průběhu jeho pěti let platnosti. Situaci mohou ovlivnit také připravované důležité evropské legislativy, jako je Zákon o obnově přírody nebo Nařízení o udržitelném užívání pesticidů. Příprava nového období po roce 2028 bude muset mnohem více vzít v úvahu závažné dopady klimatické změny či kritický stav biodiverzity v Česku, Evropě i na celém světě.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, uvedl, že nové zemědělské dotace budou i díky dlouhodobým snahám ekologických organizací zelenější a přinesou do české zemědělské krajiny tolik potřebné plochy pro opylovače a další živočichy. „Zemědělci mohou sami svým přístupem ovlivnit, nakolik dotace pomohou řešení vážných problémů naší krajiny. Ale již nyní je jisté, že se budou muset v budoucnosti ozelenit ještě více, abychom alarmující stav biodiverzity zvrátili a lépe krajinu připravili na dopady klimatických změn,“ sdělil.

Zatímco u ptáků zemědělské krajiny jsou k dispozici dlouhodobá data dokládající negativní dopady intenzivního zemědělství na jejich populaci, u hmyzu ucelený pohled nemáme. „Existují však studie, které potvrzují, že dobře nastavená opatření na podporu ptáků pomáhají i hmyzu a naopak. Nová zemědělská politika přináší možnosti, které mají potenciál zlepšit stav naší krajiny a její biodiverzitu. Další krok je na zemědělcích a na jejich rozhodnutí, jak tyto příležitosti využijí,“ poznamenal Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, se domnívá, že nový strategický plán přináší jistý optimismus pro naši krajinu a přírodu s tím, že ten následující by měl ale ještě více využít toho, že zemědělské hospodaření může a musí být klíčem k obnově naší přírody a jejích zdrojů i k adaptaci naší krajiny na klimatické změny.

„Atlas hmyzu nabízí atraktivně zpracovaná data a fakta o vztahu hmyzu a zemědělství. Publikace pomáhá čtenářům lépe rozumět tomu, jak se vzájemně ovlivňují a jak zemědělský průmysl ohrožuje hmyzí populaci, ale také představuje východiska a nutné kroky k lepší ochraně hmyzu. Díky infografikám navíc zpřístupňujete vědecké poznatky běžnému čtenáři či čtenářce,“ vysvětlila Adéla Jurečková, ředitelka pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung,

„Hmyz je na tom špatně,“ tvrdí Vladimír Hula, entomolog z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, „nemá kde žít, nemá co jíst a výhled na zlepšení není zrovna optimistický. Ač se mění i naše zemědělská politika a formou legislativních úprav se snažíme naše zemědělství změnit, hmyz dále mizí.“

Důvodů je podle něj mnoho a nelze je komplexně podchytit, natož shrnout do komplexní studie. Publikací je také mnoho av zásadě všechny ukazují na nejzásadnější problémy - industrializace zemědělství a lesnictví s jeho velkými půdními bloky a chemií. „Běžní občané si sami úbytku všímají ai na základě tlaku veřejnosti se pomalu mění postoje k tomuto palčivému problému. V intravilánech se méně a citlivěji kosí a zemědělství se mění. Zda to bude mít kýžený efekt a prospěje populárnímu hmyzu, uvidíme. Ale každá aktivita v současnosti pomůže,“ dodal.

(hyš-am)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto