Čeští vědci pomohou zastavit invazi sumců v jezerech Itálie a Portugalska

Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR) společně s kolegy z Itálie a Portugalska právě začínají pětiletý projekt, během nějž budou v 50 jezerech a nádržích sledovat výskyt a šíření sumců, testovat různé metody jejich odlovu a posléze je se zapojením komerčních a sportovních rybářů odloví. Neméně náročné bude přesvědčit Jihoevropany ke konzumaci této ryby a dostat ji na jídelníček místních restaurací.

Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který tam byl zavlečen sportovními rybáři. „Třeba v portugalských nádržích vůbec nejsou původní dravé druhy ryb a s příchodem sumce tak přibyl obrovský, nenasytný predátor, který decimuje veškeré původní ryby včetně vzácných, endemických druhů. Svědčí mu teplá voda, dobře se tam množí, rychle roste a nemá přirozeného nepřítele,“ sdělil vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR.

Sportovní rybáři ho vyhledávají pro jeho trofejní velikosti. „V jižních státech není výjimkou chytit sumce o velikosti 2,5 metru s váhou přes sto kilogramů,“ uvedl Čech. Celkem sedm vědeckých týmů - čtyři v Itálii, dva v Portugalsku a jeden v České republice bude pět let sledovat 50 nádrží a jezer, z toho 23 v Itálii, 25 v Portugalsku a 2 v České republice. Vlajkový výzkum bude probíhat na jednom z největších italských jezer - Maggiore. České nádrže Římov u Českých Budějovic a Žlutice u Karlových Varů v projektu poslouží jako kontrolní systémy, neboť jsou českými hydrobiology detailně prozkoumané se známou obsádkou sumce velkého.

Vědci budou lovit sumce v hloubkách i harpunou

V první fázi mají vědci za úkol otestovat různé metody odlovu a vybrat ty vhodné pro dané typy jezer a nádrží. „Metod pro odlov je několik včetně použití elektrického agregátu nebo tenatových sítí. Nám se však nejvíce osvědčila metoda dlouhé šňůry, která se běžně používá na moři na lov velkých predátorů, jako jsou žraloci, tuňáci, plachetníci nebo mečouni. Funguje tak, že se z pomalu plující lodi postupně nakládá do vody dlouhé lano s desítkami nástražních šňůr. Zjistili jsme, že tato metoda je velmi efektivní a navíc potvrzená, že se bude chytat jen sumec, a ne jiné druhy ryb, což je pro nás i naše italské a portugalské partnery důležité,“ popisuje Lukáš Vejřík, další člen českého týmu.

Testovat se budou ale i jiné techniky lovu, jako je například lov harpunou ve velkých hloubkách čistých italských jezer. Kromě výběru nejefektivnějších technik odlovu zodpovídá český tým také za kalibrační metody pro zjištění přítomnosti sumců v jezeře ze vzorků vody, a to pomocí environmentální DNA. Tato metoda funguje tak, že se v odebrané vodě analyzují přítomné genetické vzorky DNA. Z několika odebraných litrů vody lze určit, zda se v daném jezeře sumci vyskytují, nebo se do něj tyto nebezpečné, invazní ryby ještě nedostaly.

V další fázi projektu bude následovat samotný odlov sumců, na němž se kromě výzkumných týmů bude podílet i 230 místních komerčních a sportovních rybářů. Ve velkých jezerech a nádržích se má množství sumců redukovat alespoň o 10 procent, v malých nádržích o 50 a v pěti izolovaných malých jezerech spadajících do soustavy Natura 2000 se má biomasa sumce snížit dokonce o 90 procent.

Dostat sumce na talíř

Nezůstane ale jen u odlovů. Mezinárodní tým zahájí masivní osvětovou kampaň zaměřenou jak na rybáře, tak i na širokou veřejnost. „Rybáře musíme přesvědčit, aby neroznášeli sumce do dalších jezer, aby své úlovky nevraceli do vody a odnášeli si je domů. Veřejnost je třeba přesvědčit, že sumec je skvělá ryba k jídlu. Je to spousta masa, která je třeba v uzeném stavu kulinářskou delikatesou,“ vysvětluje Martin Čech.

Zejména v severní Itálii, kde se invaze sumce vymkla kontrole, by měla vzniknout uzavřená lokální ekonomika, kde budou místní výrobci potravin vyrábět sumčí produkty a restaurace nabízet pokrmy ze sumců. Z ryb ulovených během regulačních odlovů se budou připravovat jídla prodávaná za rozumnou cenu lidem, kteří čelí socioekonomickým výzvám.

(hyš-dp)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Biologické centrum AV ČR