Sobota

3. prosince 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Jedle bělokorá se může stát klíčovou dřevinou budoucích lesů

15. 11. 2022

page.Name
Globální změna klimatu reprezentovaná hlavně stoupající teplotou vzduchu a zvyšujícím se suchem má negativní dopad na lesní ekosystémy. Mění se jejich produktivita, uhlíková rovnováha, stoupá míra poškození stromů hmyzem, chorobami a kalamitami.

V důsledku očekávaného nárůstu klimatických extrémů v budoucnosti dojde s velkou pravděpodobností k ještě většímu odumírání stromů a podstatným změnám v zastoupení jednotlivých druhů dřevin. Obhospodařování lesních ekosystémů tak bude vyžadovat nové přístupy. V mnoha případech bude potřebná konverze homogenních porostů na strukturně diferencované a druhově bohatší lesy.

Ekologicky a ekonomicky efektivní usměrňování druhového složení v komplikovaných porostních strukturách nebude možné bez specifických reakcí dřevin na měnící se klima. Ve výběrových lesích půjde především o stín snášející dřeviny, například jedle, smrk, buk, případně slunné dřeviny, které v těchto porostech představují zpravidla jen dočasnou příměs (borovice). Taková směs dřevin vytváří dobré předpoklady pro vytvoření stabilních lesních ekosystémů, a to i v souvislosti s předpovídanou změnou klimatu.

Rozdíly v růstovém rytmu, nárocích na podmínky prostředí a citlivosti na klimatické faktory dřevin vyvolávají více otázek. Jednou z nich je volba optimálního zastoupení druhů vzhledem k jejich budoucí perspektivě. Navíc v případě strukturně diferencovaných porostů je potřebné též přihlédnout k sociálnímu statusu a věku jedinců těchto dřevin, protože mezi stromy s různými dimenzemi mohou existovat značné morfologické a fyziologické rozdíly. Ty jsou zodpovědné za odlišnou růstovou reakci a citlivost jednotlivých stromů na klimatické faktory.

Vědci analyzovali věkovou strukturu, popsali dlouhodobé růstové trendy a identifikovali klimatické faktory ovlivňující růst stromů ve smíšeném výběrovém lese. Ve studii také testovali hypotézy, že v probíhající klimatické změně je jedle tou nejperspektivnější jehličnatou dřevinou, a že stromy střední úrovně vykazují velmi malou citlivost na klimatické faktory ve specifických podmínkách strukturně diferenciovaného lesa.

Objektem jejich výzkumu byl smíšený výběrový les lokalizovaný v centrální části Volovských vrchů na východním Slovensku. Porost o výměře 13,7 hektaru se nachází v nadmořské výšce 500 až 580 metrů. Dominantní dřevinou v porostu je jedle bělokorá, přimíšené jsou smrk ztepilý, borovice lesní a buk lesní. Zřídka se tu vyskytuje také javor klen a jasan ztepilý. Převažuje forma jednotlivého smíšení dřevin.

Vědci po analýzách růstu sledovaných jehličnatých dřevin v podmínkách výběrového lesa potvrdili pozitivní růstový trend a poměrně vysokou odolnost vůči působení klimatických faktorů za období 1901 až 2018. Proto je možné předpokládat, že zvyšování zastoupení jedle hlavně na úkor smrku v důsledku jeho citlivosti na rostoucí teplotu a sucho. Postupný pokles je vysoce pravděpodobný též v případě borovice. Jedle tak může být klíčovou dřevinou při vytváření diferencovaných struktur porostů v budoucnosti. Otázkou je ale její reakce na postupný nárůst klimatických extrémů a zvyšující se konkurenční tlak buku.

Věková analýza stromů potvrdila, že diferencovaná struktura zkoumaného porostu není jen výsledkem postupného vzniku a odrůstání stromů v nižších vrstvách, ale ve velké míře také silná konkurence mezi úrovňovými stromy s víceméně identickým věkem v průběhu dlouhého časového období. Dimenze stejně starých stromů se tak ve výběrovém lese mohou výrazně lišit. Proto při praktickém obhospodařování vícevrstvých porostů má větší smysl orientace na dosáhnutí tloušťky stromů než na jejich fyzický věk.

Od 70. let 20. století je zdokumentované soustavné zvyšování přírůstků lesních dřevin v důsledku rostoucí teploty vzduchu, depozice dusíku a úrovně atmosférického CO 2. Z kombinace těchto faktorů profitovala především jedle. Šířky letokruhů jedle ve střední i horní vrstvě kontinuálně rostly a ke konci sledovaného období dosahovaly stejné hodnoty jako na začátku 20. století. Tento trend významněji ovlivněný ani skutečnost, že studovaný porost se v minulosti nacházel pod silným vlivem emisí, na které je zvláště citlivě reaguje.

Naopak u smrku a borovice v posledních 20 až 30 letech šířka letokruhu prudce klesala, a to i přes výrazné zlepšení kvality ovzduší v zájmové oblasti. Vedle vlivu znečištění hrála hlavní úlohu v redukci růstu smrku a borovice s velkou pravděpodobností klimatická změna, hlavně rostoucí letní teploty a opakovaná sucha.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: VÚLHM