Sobota

3. prosince 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Když raší břízy, začíná se rojit lesní škůdce chroust maďalový

10. 11. 2022

page.Name
Od poloviny 80. let 20. století v některých oblastech českých lesů poměrně významně škodí ponravy chrousta maďalového. Velikost ohroženého území je zhruba 10 tisíc hektarů a roční ztráty na výsadbách obnovovaných porostů dosahují 50 až 300 hektarů. Vzhledem k rozsahu obnovovaných kalamitních holin bude význam tohoto škůdce narůstat.

Pro praktickou ochranu lesů je tedy důležité znát dobře jeho životní cyklus a možnosti obrany proti němu. Chroust maďalový je jediným polyfágním druhem, tedy má velmi široký okruh hostitelských druhů, které jsou vzájemně nepříbuzné lesním škůdcem, jenž ve stadionu dospělce působí defoliaci listnáčů. Jeho ponravy poškozují kořeny sazenic i odrůstajících kultur lesních dřevin, ale také kořeny vzrostlých stromů. Problematikou ochrany před tímto škůdcem se zabývali vědci z MENDELU v Brně.

Ponravy koncem června sestupují z místa žíru hlouběji do půdy, kde si v oválné dutině vytvoří v průběhu několika dní kuklu. Stadium kukly trvá 4 až 8 týdnů. Brouci vylíhlí v srpnu až září zůstávají většinou v místě líhnutí. V lehkých půdách zimují převážně v hloubce 20 až 50 centimetrů. K přesunu zimujících dospělců k půdnímu povrchu již dochází v navazujícím roce od ledna, případně února nebo až od dubna, při průměrné teplotě 10 °C v hloubce pěti centimetrů nebo 9,2 °C v 50 centimetrech. Brouci setrvávají těsně pod povrchem půdy a očekávají příhodné podmínky k hromadnému vyrojení.

Chrousti se vyhrabávají z půdy od konce dubna a na půdním povrchu vznikají nápadné výletové otvory, které je možné využít ke stanovení abundance zimující populace. Proces opouštění půdy je podmíněné teplotou půdy a rašením živných dřevin. Suché teplé půdy dospělci opouštějíí dříve než půdy těžké. V lesních porostech trvá tento proces dva až tři týdny podle stanovištních podmínek úplné opuštění půdy u dospělých začíná začátkem května. Chroust maďalový v České republice vytváří relativně stabilní čtyřleté kmeny v Polabí a na území jihovýchodní Moravy, na které navazuje ještě oblast slovenského Záhoří.

Gradační hladinu vykazuje chroust maďalový v lesních porostech na Strážnicku, přírodní lesní oblast Jihomoravské úvaly. Klima je charakterizováno velmi dlouhým a suchým létem. Průměrná roční teplota dosahuje 9,3 °C a průměrný roční úhrn srážek je 450 milimetrů. Bzenecká doubrava je tvořena rozsáhlými plošinami vátých písků s přesypovými valy o mocnosti až 30 metrů. Ve zdejší přírodě jsou pro obnovu lesa souběžně s klimatickými podmínkami limitující právě škody ponravami chrousta v kulturách a přirozeném zmlazení.

Druhou gradační oblastí je Nymbursko v přírodní lesní oblasti Polabí. Zde se vyskytují dlouhodobě významné škody ponravami a ztěžují přirozenou i umělou obnovou lesa. Průměrné roční srážky jsou 550 až 600 milimetrů a teplota 8 až 9 °C, což řadí území do teplé oblasti, nadmořská výška 190 až 250 metrů. Vyskytují se zde písčité terasy a váté písky s původními borovými lesy.

Ponravy budoucích samců mají časnější nástup ke kuklení než ponravy budoucích samic, a proto se líhnou samci před samicemi. Část vylíhlých chroustů sestupuje k zimování do větší hloubky. Tolerance k chladu je u samců i samic ovlivněná hmotností zimujícího jedince. Průměrná hmotnost zimujících samců byla výrazně nižší než samic. S vyšší hmotností dospělce statistiky průkazně klesala mrazová teplota potřebná k usmrcení samců,“ zjistili vědci.

Samci zimují mělčeji než samice, což souvisí s jejich vyšší tolerancí k nízkým teplotám. Hibernující samci začínají vystupovat k povrchu od ledna samice od února, při teplotách půdy i pod 5 °C. Opožděný nástup jara snižuje rozdíl mezi začátkem objevení se samců a samic. V podpovrchové půdní vrstvě se nachází obě pohlaví a souběžně vylézají, přesto je až o 30 procent více samců v dubnu než samic.

Na písčitých půdách Moravské Sahary byla dominantní vrstva se zimujícími chrousty 20 až 60 centimetrů (81 procent) a výskyt hlouběji než 80 centimetrů byl 1 procento. Sledované nástupy rojení ukazují nezbytnost dosažení teploty vzduchu 10 °C a půdy 7 °C po dobu 7 až 10 dní. Pro praktického lesníka je jednoduchým indikátorem rašení břízy, které bylo ve studované oblasti v koincidenci s počátkem nástupu chrousta maďalového do rojení, zatímco hlavní živé dřeviny (habr, dub) rašily později.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Emanuel Kula, Jan Liška