Mechorosty vytvářejí na holinách příznivé prostředí pro klikoroha borového

Výsadby borových stromků na holinách nejvíce poškozuje klikoroh borový, který dlouhodobě patří mezi hlavní hospodářsky nežádoucí druhy jehličnatých lesů. V souvislosti se zalesňováním kalamitních holin a změnou klimatu se očekává, že škody jím způsobené budou narůstat. Vědci a lesníci proto hledají možnosti jejich ochrany proti škodlivým činitelům a zkoumají, jak snížit počet klikoroha borového na pasekách.

K omezení škod působených klikorohy lze s větší či menší úspěšností využívat mnoho metod, například chemickou, pomocí insekticidů či repelentů a mechanickou, jako jsou voskování nebo ochranné límce, ochrana sazenic, přímé snižování velikosti populace odchytáváním brouků do pastí, biologickou a biotechnickou ochranou rozřezáváním travního drnu pro provzdušnění půdy, odstraňování pařezů, entomopatogenními houbami a hlísticemi.

Podle pravidel integrované ochrany rostlin se mají přednostně využívat preventivní metody, například omezení růstu populace úpravou environmentálních podmínek. V případě klikoroha borového jde o pařezy a jejich okolí. Z tohoto důvodu vědci studovali počty klikorohů líhnoucích se z pařezů v závislosti na vybraných parametrech prostředí.

Klikoroh borový patří mezi velmi dobře prozkoumané druhy. Samice klikorohů kladou vajíčka do půdy a na kořeny čerstvých pařezů, kde larvy žijí pod kůrou. Dospělci se líhnou ve dvou vlnách v květenu až červnu a srpnu až září. Hospodářské škody způsobují svým úživným žírem, při němž okusují kůru a lýko.

K nárůstu populace klikorohů a následnému poškození sazenic především při holosečném hospodaření, jež broukům zajišťuje dostatek potravy i zdrojů pro rozmnožování. Díky své schopnosti migrace a citlivé detekce volatilních látek jsou schopni nalézt i vzdálené pro rozmnožování vhodné paseky. Vědci svůj výzkum prováděli v borových porostech poblíž Lipníku na Mladoboleslavsku a Třebechovic pod Orebem na Královéhradecku.

Počátkem jara 2019 vybrali 36 borových pařezů vzniklých nahodilou těžbou v předchozím roce. K odchytu brouků použili na pařezy nainstalované fotoeklektorové pasti složené ze světlé textilie při zemi obsypané zeminou a průhledné odchytové nádobky. Pasti byly instalovány od března do října 2019 a 2020. Z parametrů prostředí zaznamenávali tloušťku pařezu, korunový zápoj a pokryvnost cévnatých rostlin a mechorostů v okruhu pěti metrů od pařezu. Celkem odchytili 300 jedinců. V sedmi případech nebyl z pařezu odchycen žádný jedinec, nejvíce bylo odchyceno 43 jedinců. Většina brouků se vylíhla již v následujícím roce po těžbě.

Z výsledků jejich analýzy je zřejmé, že pouze pokryvnost povrchu mechorosty měla pozitivní vliv na počet odchycených klikorohů. Za jednoznačně pozitivní metodu při snižování škod vědci považují skarifikaci půdy v okolí sazenic, jež s odstraněním mechorostů, stejně jako další rostlin, souvisí. Na minerálních, humusu zbavených půdách se brouci zdržují kratší dobu, čímž se pravděpodobně snaží vyhnout přímému slunečnímu záření a vysokému riziku napadení přirozenými nepřáteli.

Mechorosty v důsledku své vysoké evapotranspirace vytváří pro brouky přívětivější mikroklima, což se projevuje při výběru ploch pro kladení vajíček. Mikroklima s nižším rozsahem teplotních extrémů a vyššími teplotami půdy v chladných měsících může pozitivně ovlivňovat také přežívání a rychlost vývoje larev. Obdobný vliv by bylo možné očekávat vysokou pokryvnosti cévnatých rostlin, který se však neprokázal.

Odstraňování mechorostů v okolí pařezu se jeví jako vhodná opatření omezující počet líhnoucích se klikorohů, mající ve srovnání s odstraňováním pařezů či chemickou ochranou sazenic nižší nežádoucí dopady na okolní ekosystém. Při metody nelze opomíjet skutečnost, že i mechorosty jsou důležitou složkou použití lesních ekosystémů. Za opatření omezující škody způsobené žírem klikorohů lze proto i nadále považovat za vysoký podíl vhodných listnatých sazenic.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: VÚLHM