Pátek

27. ledna 2023

Nyní

-2°

Zítra

-4°

Svátek má

Nedostatek živin v lesních půdách ohrožuje zdravý růst budoucích lesů

27. 11. 2022

page.Name
Půda má zásadní význam pro výživu a stabilitu lesních porostů. Její vznik je velmi pomalý, jeden centimetr půdy se tvoří až sto let. V posledních přibližně 150 až 200 letech dochází působením průmyslových imisí k významnému narušování a poškozování lesního prostředí včetně půdy.

V lesích Česka převažují silně a středně kyselé půdy, ve kterých jsou nízké, až velmi nízké koncentrace hlavních živin, jako jsou vápník, hořčík, draslík, fosfor, především ve svrchní minerální půdě, a to až do hloubky 40 centimetrů. Nedostatek těchto prvků se projevuje v nízkém až velmi nízkém nasycení sorpčního komplexu půd bázemi. Současný stav lesních půd v řadě oblastí nemůže garantovat dlouhodobou udržitelnost lesního hospodaření a přirozeně zakrýt ztráty živin vznikající odběrem biomasy.

Spoléhat při pěstování lesů pouze na živiny z nadložního organického horizontu je dlouhodobě i střednědobě neudržitelné. S chemickou meliorací a citlivou volbou dřevinné skladby proto musíme počítat v daleko větší míře, než bylo dosud běžné. Rizikem je například využívání těžebních zbytků pro energetické účely či pěstování rychle rostoucích dřevin bez doplnění živin do lesních půd kompenzačním hnojením.

Tyto problémy přiměly vědce z Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a dalších výzkumných institucí zabývat se možnostmi hnojení lesních půd a v rámci řešení projektu TA ČR Hnojiva se zeolity pro lesní hospodářství vyvinuli nové hnojivo a zpracovali pro praxi metodiky Použití hnojiv s obsahem zeolitu v lesních porostech. Lesnická hnojiva se od hnojiv určených pro zemědělskou produkci odlišují kromě složení především tím, že u nich probíhá pozvolné uvolňování živin.

Cílem je, aby toto nemuselo trvat alespoň jeden rok nebo déle. Důvodem je, že při rychlém rozpouštění a uvolňování živin typickým u zemědělských hnojiv dochází k rychlému vyplavování prvků z dosahu kořenů sazenic lesních dřevin i ke kontaminaci vod, především sloučeninami dusíku. Postupné uvolňování živin průběžně podporuje zakořeňování a růst sazenic především na chudých stanovištích, které se výrazně liší od lesních škol, kde byly produkovány.

Nově vyvinutá granulovaná hnojiva se zeolitem určená pro lesnický provoz mají za cíl pomoci především v situacích, kdy po provedené výsadbě na lokalitách ohrožených suchem, a to bez aplikace hnojiv při výsadbě, dojde ještě před plnou adaptací sazenic na nové podmínky k vyčerpání zásob živin, které sazenice získaly při pěstování v lesní škole. V takových situacích se mohou objevit příznaky nedostatku živin, může dojít ke zpomalení nebo zastavení růstu a vzniklý stres oslabuje sazenice a snižuje jejich šanci na přežití.

Co je zeolit? Zeolit ​​je přírodní pórovitá hornina. Celkový objem těchto pórů a dutin je v rozmezí 24 až 32 procent objemu hornin. Pro přípravu hnojiva se používá zeolit ​​na bázi minerálu klinoptilotitu. Díky svým vlastnostem může do sebe absorbovat značné množství jiných látek v plynném, kapalném i pevném skupenství. Zeolity mají i vysokou nasákavost zrna, která se pohybuje v rozmezí 35 až 38 procent objemu. Tato vlastnost může při používání hnojiv s podílem zeolitů zvýšit vodní kapacitu půdy a zlepšit hydraulickou vodivost půdy.

Složení hnojiva se zeolity pro použití v lesnickém provozu je navrženo tak, aby:

  1. byla zajištěna optimální dodávka dusíku a hořčíku v období rašení a prodlužovacího růstu letorostů dřevin, kdy je potřeba těchto dvou prvků nejvyšší.

  2. nedocházelo k nežádoucímu zvyšování obsahu dusíku v lesní půdě a v průběhu vegetační doby, a to díky jeho sníženému obsahu a postupnému uvolňování v průběhu vegetační doby.

  3. dodané prvky byly ve vhodném vzájemném poměru pro podporu optimálního rozvoje nadzemní i podzemní biomasy sazenic.

  4. zeolit ​​obsažený v hnojivu zvyšoval v půdě sorpci vody a důležitých kationtů.

Hnojivo je možné použít univerzálně pro běžně vysazované druhy lesních dřevin, jehličnaté i listnaté s těžištěm využití na chudých a kyselých půdách, ať už jde o půdy přirozeně chudé nebo o půdu ochuzenou o živiny v důsledku předchozího antropogenu způsobeného kyselou imisně-depoziční zátěží. Zejména na kyselých a degradovaných půdách ohrožených suchem je efekt přihnojení a zlepšení zdravotního stavu, vitality, růstu a výživy sazenic nejvíce patrný.

Pro zavádění nutričně náročnějších druhů listnatých dřevin do porostních směsí je užití nově formulovaných hnojiv nezbytným předpokladem, a to nejméně po dobu nutnou ke zvýšení podílu hlouběji kořenících druhů dřevin, které později pomáhají aktivovat živiny uložené ve hlubších vrstvách půdy.

Nově vyvinuté hnojivo má zajistit sazenicím potřebný potenciál ve chvíli, kdy může být odkázáno pouze na živiny dostupné na lesním stanovišti a ještě nejsou ve stadiu zajištěné kultury. Lze jím přihnojit výsadby i více let po výsadbě, přičemž je možné na velmi živinově nepříznivých stanovištích po dvou až třech letech přihnojení opakovat.

Významným přínosem je snížení množství hnojiv vnášených do ekosystému. Přestože je použití hnojiv směřováno především na problematická stanoviště včetně antropogenně degradovaných, a přestože jde o cílené, bodové přihnojení a dávky jsou stanoveny spíše zdrženlivě a na dolní hranici možného rozpětí, stále jde o vnější zásah do ekosystému.

V zájmu vlastníka lesa a celé společnosti je taková péče o lesy, která minimalizuje riziko poškození lesa a přispívá k vysoké stabilitě ekosystému. Z tohoto pohledu je hnojení opatřením jak pozitivním - snížení kyselosti půdy, zlepšení dostupnosti živin, podpora půdní bioty, stimulace růstu kořenů a podobně, tak opatřením s určitou mírou rizika - vnější, umělý zásah do ekosystému, přičemž za hlavní riziko jsou zpravidla považovány především sloučeniny dusíku.

dalším přínosem je zlepšení kvality stanoviště i vznikajících lesních porostů. Vlastníci lesa jsou dnes nuceni zakládat porostní směs tvořenou třemi, pěti i více druhů dřevin, a to v důsledku nejistoty, jak se bude dále vyvíjet klima a jaké druhy dřevin a jaké kombinace budou v budoucnosti ekologicky a ekonomicky udržitelné. Cílené hnojení založené na znalostních stanovištích a úrovni výživy může pozitivně ovlivnit budoucí lesní porosty a přispět ke zvýšení jejich ekologické stability i ekonomické situace vlastníků lesa.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: archiv VÚLHM