Sobota

3. prosince 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Neuvěřitelná proměna, místo chudých trávníků stovky hektarů rozkvetlých luk

14. 11. 2022

page.Name
Těžko uvěřitelnou pozitivní proměnou prošly během posledních sedmi let stovky hektarů původně degradovaných ploch v bývalém vojenském prostoru Milovice. Chudé trávníky tam po zavedení přirozené pastvy velkých kopytníků nahradily rozkvetlé, druhově bohaté pastviny.

„Výsledky biologického monitoringu publikované ve vědeckých časopisech ukazují výrazný nárůst biodiverzity území díky plošně pozitivní přeměně přírodních stanovišť činností velkých kopytníků. Oproti výchozímu stavu území před zavedením pastvy jde o změnu tak zřetelnou a rozsáhlou, že je zřejmá nejen z tabulek a grafů vědeckých článků, ale je viditelná i kompletním okem jak pro odborníky, tak pro širokou laickou veřejnost vysvětluje,“ Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Na původně druhově chudých, degradovaných stanovištích, kde převládaly konkurenčně zdatné trávy, došlo po zavedení pastvy velkých kopytníků k obnově květnatých trávníků, obnově sezónních aspektů lučních porostů a šíření vzácných druhů rostlin a živočichů. Pozitivní vývoj lokality v letech 2015 až 2019 shrnuje online publikovaný stručný dokument Management krajiny bývalého Vojenského výcvikového prostoru Milovice - Mladá 2015 - 2021, který ukazuje výsledky sedmi let pastvy velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru. A to nejen textově, ale velmi ilustrativně také fotografiemi zobrazujícími pomocí změny stejných míst po sedmi letech pastvy.

Materiál představuje také komplexnost pastvy velkých kopytníků. „Tento typ managementu má ve vyspělých zemích tradici trvající několik desetiletí, v Česku je však relativně nový. Proto stále ještě někdy dochází k nepochopení, kdy bývá pastva velkých kopytníků mylně považována pouze za jeden typ managementu, který je potřeba doplňovat dalšími současnými managementovými opatřeními, jako je narušování travního drnu, kácení náletových dřevin, kosení a podobně. Ve skutečnosti celoroční přirozená pastva velkých kopytníků kombinující koně a divoké tury poskytuje celou škálu opatření potřebných pro dlouhodobé fungování nelesních stanovišť včetně jejich biodiverzity,“ vysvětluje Miloslav Jirků.

Podle něj činnost velkých kopytníků zahrnuje nejen plošné odstraňování bylinné biomasy včetně stařiny, ale také časoprostorově pestrou škálu žádoucích disturbancí v podobě narušování travního drnu na plochách od několika centimetrů, které nevykazují stopy kopyt, až po metry čtvereční v podobě prachových koupališť, přes liniové disturbance v podobě vyšlapaných stezek, až po plochy o rozložení jednotek až stovek arů v okolí napajedel a jiných míst, kde se výše uvedené typy disturbancí setkávají.



„Činnost velkých kopytníků rovněž dlouhodobě udržuje ekologicky funkční periodické tůně, tedy biotop, který byl donedávna mylně považován za zcela závislý na činnosti těžké techniky. Pozitivní působení velkých kopytníků na krajinu je tak velmi komplexní,“ dodal Jirků. Proměnu lokality kromě viditelného zvýšení květnatosti ukazuje také ohromující nárůst početnosti vlajkových druhů, které se na území nacházejí. Do roku 2021 vzrostly počty mladých hořců na pastvině velkých kopytníků u Milovic o 5553 procent a počty dospělých jedinců o 367 procent. Počty modráska hořcového Rebelova do loňského roku vzrostly o 1700 procent.

„Rezervace velkých kopytníků ukazuje, že stačí obnovit přírodní procesy a příroda se velmi rychle začne zotavovat. Čím méně lidé do tohoto procesu zasahují, tím lépe,“ řekl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v Milovicích v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci. Dodatečné aktivity v rezervaci se tak omezují prakticky jen na napravování těch nejhorších důsledků činnosti člověka. Odstraňování černých skládek, eliminaci výroby nepůvodních invazních druhů nebo snižování početnosti křovin, které expandují v důsledku globálních změn klimatu a rostoucí koncentrace dusíku v atmosféře pocházející z průmyslu, dopravy a umělých hnojiv.

(hyš-dd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Česká krajina