Stromy podél silnic stále především kácíme a jen výjimečně sázíme

Znamená to, že degradace naší krajiny pokračuje. Zelená síť podél komunikací mizí, přibývá zpevněných ploch a pokračuje fragmentace krajiny, kdy malé ostrůvky volné půdy mezi technickými stavbami nejsou sto plnit svoji funkci. Z celkového počtu stromků vysázených v roce 2021 bylo podle údajů silničářů pouze 4,7 procenta vysázeno jinde, než u silnic, kde se kácelo. To by mohla být dobrá zpráva, kdyby nebyla za posledních pět let ojedinělá. V roce 2020 to bylo například 34 procent sazenic, které byly vysázeny jinde, než kde došlo k ekologické újmě kvůli kácení stromů .

V roce 2021 udělali pro stromy nejvíce silničáři v Libereckém kraji, kde za 926 vykácených stromů vysázeli 1338 nových. Opačný konec pomyslného žebříčku opět obsadil Královéhradecký kraj, kde po masívním kácení (3065 pokácených stromů, to je nejvíce pokácených stromů za rok 2021 v ČR) vysázeli jen 424 stromků. Tento kraj zůstává pevně usazen na posledním místě naší statistiky, podle níž se v Královéhradeckém kraji u silnic dlouhodobě nejvíce kácí a nejméně sází.

Podle údajů krajských správ silnic se v roce 2021 méně kácelo a více sázelo také v Jihomoravském kraji (1759 vysazeno, 1573 vykáceno) a v Ústeckém kraji ( 187 vysazeno, 170 vykáceno). Poměrně dobře vychází statistika ještě pro Olomoucký kraj (1473 vysazeno, 1665 vykáceno).

Kromě Královéhradecké kraje mizely stromy podél silnic nejvíce v Karlovarském (237 vysázeno, 798 vykáceno) a Plzeňském kraji (802 vysázeno, 2014 vykáceno). Dlouhodobě převládá kácení, protože od roku 2003 zmizelo od našich krajských silnic více než 304 tisíc stromů, které nahradilo jen 191 tisíc sazenic. To odpovídá sotva dvěma vysazeným stromkům za tři poražené stromy.

Podívejte se na podrobné statistiky kácení za rok 2021

Zachování vzrostlých stromů v krajině tak zůstává prioritou jen pro část veřejnosti a ekologické spolky. Stromy jsou tématem jen pro některé politiky, zejména v době volební kampaně a pouze formálním tématem také pro vládní strategické dokumenty.

„Osmnáct let je už i pro stromy docela dlouhá doba, abychom viděli, že to, co se děje se stromy podél silnic a tedy i s naší krajinou, není obrat k lepšímu. My jen přešlapujeme na místě,“ řekla Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.

Co nejvíce brání péči o stromy a výsadbám nových alejí podél silnic ve správě krajů

• Nejsou peníze na údržbu současných vzrostlých, ale i nedávno vysazených stromů. Provozní rozpočty státních organizací i soukromých vlastníků nepočítají s dostatečnou položkou na obnovu a údržbu zeleně. Dotační tituly poskytují finance na 3 až 5 let údržby nových sazenic. Žádný strom za pět let nedosáhne dospělosti.

• Projektová dokumentace pro výstavbu nových a rekonstrukci nynějších silnic se stromy většinou nepočítá. Zejména, pokud jde o projekty vytažené po několika letech ze šuplíku.

• Osoby odpovědné za koncepci silniční vegetace na správách silnic většinou nemají dostatek kompetencí a znalostí k prosazování změny.

• Chceme sázet a obnovovat aleje v bezpečné vzdálenosti od vozovky, což je dobré pro stromy i provoz na silnici. Silničáři ale nemají vhodné pozemky ani podmínky pro jejich získání.

• Vlastníci pozemků u silnic údajně nechtějí stromy na svém pozemku. Zdá se, že tady vázne komunikace a motivace.

Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují. Souhrnné přehledy proto od roku 2003 zpracovává spolek Arnika dotazováním u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Přesto jsou statistiky neúplné a chybí informace, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá.

(hyš-kr)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto