Sobota

3. prosince 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Zpráva o životním prostředí ukazuje, že se ČR nedaří řešit klimatickou krizi

18. 11. 2022

page.Name
Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2021, kterou projednala vláda ČR, ukazuje, že emise skleníkových plynů posledních pár let neklesají, byť v průmyslu se je daří snižovat. Při kácení odumírajících lesů se totiž ve velkém uvolňuje uhlík. Loni se také nepohnul podíl obnovitelných zdrojů energie, tento rok však růst můžeme očekávat díky enormnímu nárůstu zájmu o tyto levné zdroje energie.

Nelepší se stav půdy ani biodiverzita v zemědělské krajině, stavy polního ptactva či ohrožení půdy větrnou erozí se naopak zhoršují. Roste množství komunálních odpadů, být se daří snižovat množství jeho směsné části díky třídění. Hlavní ukazatel toho, že se v zemi stále nedaří řešit klimatickou změnu, se poslední pár let nemění hlavně kvůli tomu, že se plošně těží odumírající lesy, které dříve vázaly uhlík a emise tak naopak pohlcovaly. Nyní jej ve velkém uvolňují při těžbě a poté při spalování dřeva či jeho zpracování na produkty s nízkou životností.

Klesají sice emise z průmyslu, ale ne dost rychle, aby to vyvážilo uvolňování z lesů. Je to i kvůli tomu, že podíl obnovitelných zdrojů na spotřebu energie od roku 2014 vzrostl o pouhé dvě procenta z 15 na 17 procent konečné spotřeby. Tímto tempem by ČR za dalších osm let nedosáhla ani velmi nízkého cíle 22 procent, který stanovila minulá vláda. V letech 2019 až 2020 sice rostla výroba vždy o jedno procento, ale v roce 2021 zase stagnovala. Letos můžeme očekávat nárůst kvůli energetické krizi, v níž je instalace domácích čistých zdrojů jedním z řešení, ale stále chybí stabilní prostředí pro trvalé a rychlé zvyšování podílu OZE.

Kvůli benevolentním výjimkám, které vydává Agentura ochrany přírody, se velkoplošně těží i lesy v chráněných územích, kde je to jinak zakázáno a bylo by vhodnější ponechat část stromů nekácených. Zdravotní stav lesů v ČR stále patří k nejhorším v Evropě. Schopnost lesů plnit jejich funkce lze hodnotit podle zdravotního stavu, vyjádřeného stupně ztrát listů či jehličí. V roce 2021 mělo poškození na více než 25 procentech koruny 79,3 procenta jehličnanů starších 60 let, přitom průměr v Evropě činil v roce 2020 26,6 procenta.

Zvyšování odolnosti lesů a zlepšování jejich funkcí lze dosáhnout využíváním blízkých způsobů hospodaření a udržování rozmanité struktury lesů. Nejčastěji vysazovanou dřevinou, na 12,1 hektaru, byl loni stále smrk. Odolnost budoucích lesů bude záviset na míře přirozené obnovy lesa. V roce 2021 však tvořila plocha přirozené obnovy i přes malé zvýšení pouze 22,4 procenta z celkové plochy obnovy lesů. Obnovu lesů - zejména listnáči a jedlemi - silně omezují vysoké stavy spárkaté zvěře, jako jsou jeleni, srnčí, sika, daňci či mufloni.

Významně se nedaří zlepšit ani stav půdy a biodiverzitu v rámci zemědělské krajiny, naopak některé ukazatele se stále zhoršují. Vodní erozí je stále ohrožena více než polovina zemědělské půdy, z toho přes 15 procent extrémně. Významně se navýšilo ohrožení větrnou erozí z 23 na 37 procent. I nadále také klesají počty polního ptactva. Od roku 1982 již o 32 procent, přičemž hlavní příčinou je podle Zprávy stále se zvyšující intenzita zemědělství. Nadlimitní koncentrace pesticidů byly nalezeny ve 28 procentech podzemních vod.

Celková produkce komunálních odpadů v období 2009 2020 stoupla o 7,6 procenta. Klesá však množství směsného komunálního odpadu. Ve stejném období se produkce směsného komunálního odpadu snižuje o 15,3 procenta na více než 2780 tun. Produkce obalových odpadů vzrostla o 48,6 procenta na celkových 1328 tun. Podíl recyklace vzrostl za posledních 10 let z 30 na 40 procent, ale v posledních letech se zastavil a došlo dokonce k mírnému poklesu. Tímto se však k cíli recyklovat 65 procent odpadů v roce 2035 nedostaneme.

Česku se stále nedaří řešit klimatickou krizi. Emise skleníkových plynů neklesají, neboť nárůst čistých obnovitelných zdrojů je moc pomalý a naopak se začaly uvolňovat emise z odumírajících a kácených lesů. Ze zemědělské krajiny nadále mizí život a půda je ohrožena erozí. Množství odpadů se zvyšuje, byť jeho směsná složka klesá. Vláda slíbila tyto problémy řešit a pokud to chce splnit, musí zásadně přidat a změnit klíčové zákony či přesměrovat dotace ze škodlivých činností do šetrných,“ uvedla Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA.

Hnutí DUHA navrhuje následující řešení pro zlepšení životního prostředí v ČR

  • Nastavení podmínek dotací na zateplování a solární střechy, aby si každý, včetně nízkopříjmových domácností mohl zajistit trvalé snížení spotřeby drahé energie.

  • Opravení a přijetí již předložené novely energetického zákona, která umožní vznik energetických společenství v rukou lidí a sdílení čisté lokální elektřiny pro nezávislost na drahých dodávkách ze sítě.

  • Příprava nové energetické koncepce státu založené na masivním rozvoji OZE a maximálních úsporách energie pro nezávislost na drahých fosilních palivech.

  • Urychlené schválení novely zákona o myslivosti, která zavede rovnováhu mezi stavem lesů a početností zvěře a posílí práva vlastníků lesů.

  • Malá rychlá novela zákona o lesích, která zruší povinnou dvouletou lhůtu k zalesnění po těžbě, aby lesy dostaly čas regenerovat pomocí přirozené obnovy.

  • Omezení plošné kalamitní těžby lesů v chráněných územích - přenastavení udělovaných výjimek ze zákona a novelizace zákona o ochraně přírody, která zruší platby kompenzací za omezení těžby v chráněných územích při správě lesů v majetku státu.

  • Zvýšení zadržování uhlíku v lesích, ponechání starých listnatých lesů několik příštích desetiletí bez těžby.

  • V souladu s programovým prohlášením vlády změnit zadání pro Lesy ČR tak, aby hospodaření podporovalo přednostně mimoprodukční funkce lesů a respektovalo cíle ochrany zvláště chráněných území.

  • Certifikace veřejných lesů systémem FSC (Forest Stewardship Council).

  • Urychlené aktivní řešení ohrožení půdy větrnou erozí prostřednictvím protierozní vyhlášky či podmínky zemědělských dotací.

  • Významnější podpora rozvoje ekologického zemědělství na orné půdě, zejména skrze podporu výzkumu, poradenství, zpracovatelského průmyslu a odbytu biopotravin ve veřejném a školním stravování.

  • Významnější motivování zemědělců a vlastníků půdy v obnově krajinných prvků v zemědělské krajině pro zastavení úbytku biodiverzity, snížení ohrožení půdy erozí a adaptace na dopady klimatických změn.

  • Legislativně zajistit povinný tříděný sběr pro kuchyňské a gastro-odpady.

  • V novém Plánu odpadového hospodářství ČR stanovit cíl výrazného snížení produkce směs komunálních odpadů a požadovat jejich strojové dotřiďování před uložením na skládku nebo spálením.

(hyš-am)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto