Jaký má dopad zvýšená návštěvnost lesů na na přirozené chování zvěře?

Intenzita návštěvy se však může měnit a mít tak významný vliv na přirozené chování zvěře. Dvěma takovými příklady byly nestandardní režimy návštěvnosti v době pandemie covidu-19 a afrického moru prasat (AMP) na Zlínsku. Jednou z hlavních hrozeb pro celé ekosystémy, která je vnímána již celosvětově, je turistika a rekreace. Zástupy houbařů a pejskařů jsou neustále rozšiřovány o fanoušky mnoha sportů – cyklisty, běžce či motorkáře a další rekreační aktivity. Stále více návštěvníků míří do lesů kempovat a řada z nich nerespektuje pravidla pohybu v lesních porostech.

Zvěř vnímá přítomnosti člověka podobně jako riziko predace, napadení. Zvěř se přirozeně snaží toto riziko eliminovat: mění své chování, čímž zvyšuje energetické požadavky na přijímanou potravu. Jednak zesiluje svou ostražitost, jednak kvůli zneklidňování může využívat nevhodná stanoviště, která nemusí poskytovat dostatečně kvalitní potravu. Pro vyhodnocení míry návštěvnosti lesů a vlivu přítomnosti člověka na volně žijící jelenovité byl v souvislosti s výskytem AMP na Zlínsku v letech 2018 až 2020 monitorován výskyt živočichů v lesních komplexech (nad 50 hektarů rozlohy) fotopastmi. Celková rozloha tehdejší rizikové oblasti činila 5430,6 hektaru a nacházelo se zde 13 obcí s průměrným počtem 863 obyvatel.

V lesích bylo náhodně rozmístěno 14 fotopastí, které monitorovaly zvěř a les pomocí videosekvencí vždy po dobu 86 dnů v měsících květnu až červenci. Pohyb osob byl registrován mimo lesní cestu, což pro porosty a přítomnou zvěř vždy představuje značné zatížení. Na začátku sledovaného období byl do lesů v rizikové oblasti striktně zakázán vstup, aby nedocházelo ke zneklidňování černé zvěře a tím i k šíření nákazy mimo ohnisko. V roce 2019 byla sledovaná oblast zpřístupněna ve standardním režimu a lidé mohli lesní porosty opět navštěvovat.

Další změna režimu návštěvnosti nastala v březnu 2020. Po vypuknutí pandemie covid -19 byla přijata preventivní opatření proti šíření nákazy včetně omezení volného pohybu osob ve městech. Naproti tomu byly silně doporučovány návštěvy parků a volné přírody pro zlepšení imunity obyvatelstva. Zájem veřejnosti o venkovní aktivity proto razantně narostl.

Ve sledovaném období bylo fotopastmi celkem zaznamenáno 241 osob (30 v roce 2018, 84 v roce 2019 a 127 v roce 2020), které byly pro vyhodnocení záznamů rozděleny podle věku (dospělí, nezletilí, senioři) a pohlaví. Monitoring oblasti jasně prokázal, že v době AMP nebyl zcela zákaz respektován. Toto nařízení porušovali zejména muži, kteří navštěvovali riziková území, což mohlo přispět k následnému rozšíření moru jižně od sledované oblasti.

Rok 2019 představoval z hlediska návštěvnosti běžnou situaci. Dramatický více než 50 procentní nárůst počtu návštěvníků nastal v roce 2020. Opakované lockdowny zvýšily zájem lidí o venkovní aktivity, což bylo potvrzeno i v zahraničních studiích, které však ohodnotily návštěvnost pouze na základě pohybu osob po lesních cestách. Na základě výsledků bylo možné rozlišit různé režimy návštěvnosti nejen mezi sledovanými roky, ale také v rámci týdne a denních hodin.

V běžné situaci využívají lidé lesy k odpočinku o víkendu tak, jak tomu bylo v roce 2019. Tento režim v období omezení vstupu z důvodu výskytu AMP (2018) výrazně odlišný – návštěvnost lesů byla rovnoměrně rozložena mezi všechny dny v týdnu. Zcela rozdílná situace nastala po lockdownech v roce 2020, kdy lidé navštěvovali lesní porosty výrazně více ve všedních dnech než o víkendech. Období klidu ve všedních dnech tedy zcela zmizelo a zvěř byla rušena v průběhu celého týdne.

Významné je pro zvěř také rozložení zneklidňování během dne. Souhrnné hodnocení všech sledovaných let ukázalo, že nejvíce jsou lesy navštěvovány dopoledne mezi 7. a 12. hodinou, přičemž nejvýrazněji se tento režim projevil v roce 2020, pravděpodobně z důvodu volné pracovní doby a rychlého rozšíření home-office. Mimo to se v tomto roce objevily také záznamy osob v neobvyklou dobu, například před půlnocí, nebo v brzkých ranních hodinách, což může zcela jistě negativně ovlivňovat pohybovou aktivitu a chování zvěře.

Záchyty pohybu fotopastmi byly vyhodnoceny také pro sledované druhy zvěře. Prase divoké mělo relativně rozložené aktivity do brzkých ranních a nočních hodin. Po intenzivním lovu za účelem eliminace AMP byli divočáci v „morové“ sezóně zaznamenáni pouze ojediněle. V roce 2019 počet záznamů výrazně stoupl a v následujícím roce již mírně poklesl v důsledku běžného mysliveckého hospodaření.

Daněk evropský byl na fotopastech zachycen o něco více v době covidových opatření, pravděpodobně kvůli vyrušování lidmi. Běžná aktivita srnce obecného se podle záznamů soustřeďovala do doby po rozednění a před soumrakem. V roce 2020 byla srnčí zvěř registrována poměrně často i v průběhu dne, a to vlivem rekreačního tlaku. Ostatní sledované druhy zvěře (jezevec, liška, kuna lesní a skalní zajíc polní) vykazovaly aktivitu především v noci.

Srovnání počtu záznamů zvěře v časovém intervalu 24 hodin po záznamu člověka a v době klidu, tedy bez záchytu člověka, přineslo prokazatelné výsledky o vlivu lidských aktivit na zvěř. Zatímco po návštěvě člověka byla zaznamenána v průměru na 1,4 sekvencích, v období klidu až téměř čtyři záchyty za 24 hodin. Zvěř se tedy jednoznačně stranila místům navštěvoveným lidem.

Krátkodobé vyrušení může vést k nárůstu škod na dřevinách a zemědělských plodinách, jelikož zvěř je nucena využívat nevhodné lokality, které za standardních okolností nenavštěvovala, například kvůli kvalitní potravě. Náhlé vyrušování zvěře často následované překotným úprkem může mít i přímý vliv na zvýšení mortality zvěře vlivem zesílení střetů s vozidly, s dopady na lidskou bezpečnost.

Zvěř si na lidské aktivity do jisté míry dokáže zvyknout. Například tetřívek obecný se naučí vyhýbat se frekventovaným lokalitám a zdržuje se v místech, kde nevede cestu, případně se přesunout svou aktivitou do nočních hodin. V ohrožení jsou zejména chráněné druhy živočichů, které jsou mnohem náchylnější na různé formy vyrušování. Při návštěvách přírody bychom tedy měli mít vždy na mysli, že se pohybujeme v místech, kde žije mnoho zvířat, a že naše chování může mít silný negativní vliv. Chůze pouze po vyznačených cestách je pak to nejmenší, co pro obyvatele lesů můžeme udělat.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto