Plán péče v Mladé zohledňuje výsledky pastvy velkých kopytníků

Podle Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky původní návrh nového plánu péče popisoval území bývalého vojenského prostoru jako lokalitu, kde nadále pokračuje degradace a úbytek klíčových druhů organismů. Jednou z hlavních změn, kterou se odborníci pokoušeli v rámci připomínek prosadit, je zachycení reálného vývoje, jímž oblast v posledních letech prochází.

„V části vojenského prostoru, kde vznikla pastevní rezervace velkých kopytníků, došlo nejen k zastavení degradace, ale naopak k plošné revitalizaci území a výraznému nárůstu biologické rozmanitosti,“ řekl Jirků. Právě vznik pastevní rezervace v roce 2015 byl tak pro další vývoj přírodně cenného území zásadní.

„V místech, kde byla zavedena pastva velkých býložravců, došlo k obnově biologické rozmanitosti na plochách o stovkách hektarů, mimo pastviny velkých kopytníků bohužel degradace území většinou pokračuje,“ uvedl Jirků. Připomínky vědců a ochranářů vedly také k doplnění aktualizovaných údajů o mnoha rostlinných a živočišných druzích, které se v zemích Národní přírodní památky Mladá nacházejí.

V rámci zavedení pastvy velkých býložravců funguje biologický monitoring pro řadu skupin organismů. Data, která přináší, ukazují na návrat nebo nárůst populací řady druhů na území, kde probíhá pastva velkých kopytníků. Díky připomínkám vědců se rovněž vrátily některé progresivní metody péče o krajinu, které se objevily již před lety v plánu péče pro Evropsky významnou lokalitu Milovice-Mladá, ale v předchozím plánu péče o národní přírodní památku chyběly. Jde především o lesní pastvu, která je pro péči o přírodě blízké lesy především klíčovým typem managementu. Nový plán péče by měl rovněž poskytnout pastvě velkých kopytníků potřebnou jistotu a kontinuitu. Vylučuje tak některé zásahy, které se v minulých letech neosvědčily.

„Zavedení pastvy velkých kopytníků bylo v roce 2015 nejenom první zkušeností tohoto druhu pro ochranářskou organizaci, ale také pro úřady ochrany přírody. Ty tehdy přišly s některými podmínkami, které se v ochranářsky vyspělých zemích neuplatňují včetně tak zvaných nepasených zón, jež měly podle představ úřadů chránit vzácnější druhy před „zničením“ ze strany velkých kopytníků.

„Tehdy bylo možné tento přístup chápat jako určitou aplikaci pravidla předběžné opatrnosti. Vývoj však ukázal, že nepasené zóny fungují přesně naopak, než byly zamýšleny. Pokračovala v nich degradace území a úbytek vzácných druhů. Naopak v oblastech, kam měli velcí kopytníci přístup, se biotopy obnovovaly a počty jedinců vzácných druhů se zvyšovaly o stovky i tisíce procent,“ dodal Jirků. Také proto nový plán péče uvádí vymezování nepasených zón jako nežádoucí.

Nový plán péče bude platit do roku 2031. „Chtěli bychom poděkovat ministrstvu životního prostředí za možnost vyjádřit se k plánu péče a připomínkám a doplňkům se podílet na jeho finální verzi. Zároveň poděkování Agentuře ochrany přírody a krajiny – Správě Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj za spolupráci při zapracovávání doplňků patří,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. Zároveň ocenil přístup AOPK k nepaseným zónám, které agentura na svých pozemcích zrušila ještě před schválením plánu péče na základě vývoje vegetace a výsledků biologického monitoringu.

(hyš-dd)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Česká krajina