Pátek

27. ledna 2023

Nyní

-2°

Zítra

-3°

Svátek má

V Krkonoších pomáhaly dvě tisícovky dobrovolníků, nejvíce při úklidu odpadků

23. 12. 2022

page.Name
Společenská odpovědnost firem, tak zvaný CSR (ang. Corporate Social Responsibility), je trendem, díky němuž v letošním roce pomáhala krkonošské přírodě téměř tisícovka firemních dobrovolníků při 22 akcích. Kromě toho různé dětské či školní skupiny pomáhaly například na jaře vyhrabávat z luk starou trávu, instalovaly žabí zábrany nebo pečovaly přes zimu o ježky. Celkově jde letos o dvě tisícovky dobrovolníků.

Dobrovolníci nejčastěji chtějí vysazovat stromečky. To je ale musíme zklamat. Ve výsadbě se nemůžeme spoléhat na nabídku pomoci, ale jde o dlouhodobě plánovanou činnost, tendrovanou a do jisté míry i odbornou. Vysadit správně stromek tak, aby se uchytil, není jen tak,“ říká koordinátor dobrovolnických aktivit Správy KRNAP Jiří Cupák.

Pokud si, jak dále uvedl, zájemce o dobrovolnou pomoc nechá poradit, respektive vybere si z nabídky aktivit, které jsou k dispozici, vždy dojde k domluvě. „Je jedno, zda jde o deset lidí z nějaké firmy nebo 300 zaměstnanců nadnárodní společnosti, “ dodal Cupák. Dobrovolníci letos nejvíce pracovali na úklidu odpadků na turistických cestách i mimo ně, na snášení klestu po kalamitních a kůrovcových těžbách. Dále dobrovolníci hrabali listí na loukách, vyřezávali nálety na loukách a pastvinách a opravovali ohrady pro pastvu skotu.

Pro zájemce máme připravený „katalog prací“

Druh práce

popis a zdůvodnění pracovních činností

Snášení klestu

V KRNAP se lesy za posledních 700 let změnily – naši předkové sázeli hlavně smrk, protože rychle roste a jeho dřevo lze dobře a efektivně využít. Smrk je v Krkonoších přirozený nad 800 m. n. m., v nižších polohách jej Správa KRNAP kácí a nahrazuje listnáči, které by tam rostly přirozeně. Po vytěžených smrcích zbydou větve (klest) na velké ploše. Je potřeba je naházet na hromady, tím víc připomínají staré rozpadající se stromy, protože lepší podmínky pro růst semenáčků (lepší mikroklima a zdroj živin z tlejícího dřeva) a protože se po lese lépe chodí, což se líbí veřejnosti.

Odkorňování

V krkonošských lesích je příliš mnoho smrku, který naši předkové sázeli, protože rychle roste a má dobře využitelné dřevo. Proto jej vysázeli v polohách pod 800 m. n. m. Tam ale špatně odolává kůrovci, protože na smrk tam bývá horko a smrk má žízeň. Kůrovec se přemnožuje. Nejde o to, kůrovce zastavit, ale zbrzdit, aby les sežral pomalu, a aby se les obnovoval postupně – v několika generacích. Odkorňování brání rychlému rozšíření kůrovce.

Čištění svodnic cest

Po horských cestách nesmí v deštích dlouho téct voda, svodnice (drenáže) ji musejí odvádět mimo. Pokud jsou svodnice zanesené naplaveným pískem, neodvedené vody na větší ploše cesty přibývá. Hodně vody má větší sílu a vyplaví nejen prach, ale také písek a štěrk. Špatně vyčištěné svodnice mohou být příčinou zkázy celé cesty.

Likvidace křídlatky

Křídlatka je rostlina, která se do Čech dostala koncem 19. století jako okrasná. Je velmi agresivní a na 1 m 2 vyroste až 200 lodyh, které vytlačí ostatní rostliny. Křídlatka tak rychle obsadí velké plochy a zahubí nám původní vegetaci.

Úklid odpadků

Nikdo do Krkonoš nepřijel proto, aby se díval na to, co měl jiný turisty ke svačině a v čem to měl zabalené. Do Krkonoš přijde přes 12 milionů turistů za rok, a i když většina z nich si odpadky přináší s sebou, některým nedochází, že jedinou stopou po nich by měl být otisk pohorek v blátě cesty. Organické odpadky se v Krkonoších díky zimě rozkládají až 4× déle než v teplých místech ČR. Je třeba je vysbírat.

Péče o podmáčené louky/mokřady

V krajině jsou klíčové, péče o ně je přesto často opomíjená. Luční mokřady jsou biotopem mnoha zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů, zadržují vodu v krajině a přispívají k její pestrosti. Na vhodnou péči – ruční posekání a shrabání travní hmoty jednou za 2 až 3 roky – často hospodářům v sezóně nezbývají síly. Máte-li doma holiny a chuť si dát pořádně do těla, hrabání mokřadů je pro vás to pravé.

Opravy ochrany a jejich likvidace

Správa KRNAP dosazuje do lesa druhy stromů, které by tady rostly přirozeně a nyní chybí, protože je naši předci nesázeli. Jsou to hlavně listnáče, které chutnají jelení zvěři. Aby listnáče mohly dobře růst, je potřeba, aby je nic nesežralo, když jsou mladé. K tomu slouží ochrana (oplocenky aj.). Když je stromek dostatečně velký, je potřeba ochrany odstranit a z lesa odvézt.

Výřez náletů

Jedním z důvodů, proč je v Krkonoších KRNAP, jsou bohaté květnaté louky. Jsou to místa, kde můžete najít nejvíc různých druhů rostlin i zvířat na malé ploše. Louky na místech, kde rostl les, založil člověk, a je nutné se o ně každý rok starat, jinak si je les vezme zase zpátky. To dělali staří krkonošští budaři, kteří po II. sv. válce museli odejít. Odstraněním náletu se vracejí louky do své nejbohatší podoby.

Sběr kamenů na loukách

Na krkonošských polích bývá víc kamení než brambor. Horské půdy jsou hodně kamenité a mráz vytahuje kamení z půdy na její povrch. Taková louka se špatně seká, kamení tupí a láme kosy a hrábě. Staří budaři proto vždy na jaře, než vyrostla tráva, kamení z luk vynášeli na okraje svých pozemků a tam z nich postavili tzv. agrární zídky.

Hrabání luk a pastvin

Jedním z důvodů, proč je v Krkonoších KRNAP, jsou bohaté květnaté louky. Jsou to místa, kde můžete najít nejvíc různých druhů rostlin i zvířat na malé ploše. Louky se musí udržovat, aby si udržely svou bohatost. Stará tráva se špatně seká a nedovolí mnoha kytkám růst.
Lokality, o kterých se staráme jarním hrabáním, jsou významnými především výskyty vstavačovitých rostlin. Dále se zde vyskytují například vzácné hořečky mnohotvárné české nebo šafrány. Takové rostliny jsou ale pod neustálým tlakem zdatnějších konkurentů, především trav a mechů. Proto na jaře hrabeme travní stařinu a mech tak, aby se uvolnil prostor pro konkurenčně slabé druhy rostlin, které jsou vzácné.

Likvidace kýchavice

Kýchavice je nápadná a zajímavá rostlina, která se opravdu přidala do kýchacího tabáku. Je dost jedovatá – už jedna lžička sušeného oddenku zabije dospělého chlapa! Kýchavice taky dokáže zarůst celou louku a nedovolí jiným vzácnějším rostlinám růst. Je proto potřeba na některých lokalitách kýchavici trochu omezit a dát šanci jiným rostlinám.

Kýchavice bílá je původní horská rostlina, v posledních cca 10 letech je patrné její rozšiřování, pronikání do luk, kde sice v minulosti byla, ale není v takovém množství. Proč nastupuje nyní, nikdo pořádně neví. Určitě se jedná o komplexní faktory, více tepla, méně vody v létě. protože je to časná jarní a brzce letní rostlina, zachytí ještě vláhu ze zimy, zatímco ostatní kytky se rozjedou pomaleji a jejich růstové optimum většinou spadá již do suchých fází roku.

Likvidace lupiny

Lupina, vlčí bob je nápadná, krásně barevná kytka. Do Krkonoš ji donesli lidé a vysévali si ji jako okrasnou rostlinu na zahrádkách a na krmení zvěře. Lupina je ale hodně agresivní, umí přenášet dusík ze vzduchu do půdy a tím půdu přehnojuje. To se původním krkonošským rostlinám nelíbí a lupina je hubí.

Ruční hnojení

Hnojením dodáváme loukám dostatek živin, aby se mohly znovu uplatnit rostliny, které z luk již vymizely. Má to velký význam pro místní hospodáře – louky jsou výživnější a poskytují hospodářsky kvalitnější seno a pastvu. Hnojení je též velmi významné z hlediska ochrany rostlinných společenstev horských luk.

Údržba cest a výřez cest

V Krkonošském národním parku je 690 kilometrů turistických značených cest, které Správa parku udržuje. Čištění svodnic na zemních nebo asfaltových cestách, taktéž na turistických chodnících, patří mezi základní nástroje údržby těchto komunikací. Vyřezávání okolní keřové nebo stromové vegetace je součástí této údržby, při níž dochází ke zvětšení průjezdného nebo průchozího profilu cesty. Vyřezávána jsou také nepřehledná místa, pro zvýšení bezpečnosti osob pohybujících se na cestách a chodnících.

Údržba profilů cest protínající klečové porosty

Jednotlivé větve kleče stříháme nebo ořezáváme, aby se zvětšil průchozí případně průjezdný profil a osoby pohybující se po těchto komunikacích nevstupovaly mimo ně. Ostříhané i ořezané klečové větve se z místa zásahu odnášejí na uložiště, kde jsou následně štěpkovány a rozptýleny.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto