Pátek

27. ledna 2023

Nyní

-2°

Zítra

-4°

Svátek má

Vědci se shodli, že prosvětlování nížinných lesů podporuje biodiverzitu

7. 12. 2022

page.Name
Lesy v nížinách, nejčastěji doubravy a dubohabřiny, jsou důležité nejen vzhledem ke svému lesnickému produkčnímu využití, ale také kvůli významným mimoprodukčním funkcím, zejména vysoké biodiverzitě.

V posledních desetiletích však čelí silnému poklesu biologické rozmanitosti v důsledku nevhodných lesnických postupů, jako je intenzivní těžba dřeva s mechanickou přípravou půdy nebo opuštění tradičního lesního hospodaření, v němž v minulosti převládalo výmladkové hospodaření. Hlavně v chráněných územích došlo k homogenizaci společenstev a změně stanovištních podmínek, které se stávají temnější, vlhčí a bohatší na živiny. Zarůstání biotopů vytváří nevhodné podmínky pro vývoj teplomilných a světlomilných společenstev, která byla na tyto biotopy vázána po celá staletí. To se projevuje postupnou ztrátou jednotlivých druhů rostlin, hub a živočichů adaptovaných na tyto podmínky.

Během posledních desetiletí se původně heterogenní lesní porosty, tvořené různými typy stanovišť, vyvinuly do relativně homogenních, vysokokmenných lesů. Tyto změny v obhospodařování biotopů vedly k drastickému snížení biodiverzity v krajinném měřítku. Významně poklesla zejména biodiverzita členů typických pro otevřené světlé lesy. Negativní dopad opuštění tradičního lesního hospodaření na biodiverzitu dokumentuje hlavně v chráněných oblastech řada studií zaměřených na cévnaté rostliny, motýly, střevlíky, nosatce, pavouky, dvoukřídlé a polokřídlé i ptáky. Všechny studie doporučují návrat k tradičnímu managementu, včetně pařezení, které vytváří dynamickou mozaiku různých starých a světlých stanovišť podporujících biologickou rozmanitost.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně, Botanického ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci se při výzkumu biodiverzity nížinných lesů se zaměřili na epigeické pavouky žijící na povrchu půdy. Pavouci jsou důležitými a většinou nespecializovanými predátory jiných členů, čímž příroda výrazně přispívá k zachování ekologické rovnováhy. V lesích jsou silně vázáni na podmínky mikrostanovišť a velmi rychle reagují na změny v lesním podrostu. Jsou také vhodnými indikátory, protože mnoho vzácných a ohrožených druhů má vazbu na otevřená a polootevřená stanoviště, jako jsou například teplomilné doubravy a dubohabřiny, písčiny, stepi a další ohrožené biotopy.

Hlavním cílem výzkumu bylo zjištění vlivu různě intenzivního prosvětlení porostů na diverzitu pavouků v NPR Děvín (CHKO Pálava), kde se výmladkovým způsobem přestalo hospodařit před více než 80 lety. Experimentální prosvětlení porostů, započaté v roce 2009, bylo prvním krokem k obnově výmladkového hospodaření, a tedy návratem k tradičnímu hospodaření v těchto kulturně i biologicky mimořádně cenných lesích. Vědci poté ověřovali hypotézu, že intenzita prosvětlovacího zásahu bude pozitivně korelovat s diverzitou společenstev pavouků. Prosvětlování porostů a výsledná vyšší heterogenita stanovišť povede k podpoře koexistence jak druhů bezlesí, tak i typických lesních druhů pavouků, a tudíž zde bude vyšší druhová bohatost.

Lesními společenstvy studovaného území jsou lípy, dubohabřiny a teplomilné doubravy. Mezi dominantní dřeviny patří dosud přežívající staré výstavky dubu zimního, ve spodní etáži bývalých výmladkových jedinců převažuje lípa velkolistá, doplněná o jasan ztepilý, habr obecný a javory babyku, mléč i klen. Okolní krajina spadající do CHKO Pálava je poměrně heterogenní s různými typy stanovišť (xerotermní trávníky, vinice, sady a orná pole), odkud mohou vzácné a ohrožené druhy organismů kolonizovat prosvětlené lesní plochy.

Celkem vědci odchytili 3683 dospělých jedinců náležících do 21 čeledí, 70 rodů a 116 druhů. Z nich bylo 811 jedinců (48 druhů) nalezeno na kontrolních plochách (bezzásahových), 1815 jedinců (65 druhů) na plochách s mírným prosvětlením a 1057 jedinců (85 druhů) na plochách se silným prosvětlením. Z celkového počtu bylo zjištěno 23 druhů spadajících do vyššího stupně ohrožení v Červeném seznamu pavouků České republiky. Většina druhů z tohoto seznamu preferovala stanoviště se silným prosvětlením. Nejvyšší počet druhů byl zjištěn na silně prosvětlených plochách. Také stupeň vzácnosti byl nejvyšší u silného prosvětlení.

Z výsledků výzkumu je patrné, že nejvyšší biodiverzita spojená s výskytem vzácných a ohrožených druhů pavouků je v porostech se silným prosvětlením stromového porostu. Důležitým prvkem je prostorová struktura těchto stanovišť, která vznikla prosvětlením, jež souvisí s intenzitou dopadajícího slunečního záření. Návrat k aktivnímu managementu dřevin je pro zachování biodiverzity chráněných území tedy více než žádoucí, avšak ne na celé ploše.

Důležité je, aby území tvořilo různorodou mozaiku stanovišť, kdy budou prosvětlené části s počátečním stadiem sukcese kombinovány se stinnými bezzásahovými porosty, které by nabízely vhodné útočiště pro druhy vyžadující odpovídající ekologické podmínky. Je potřebné chápat aktivní prosvětlovací zásahy a obnovu výchladkového hospodaření pozitivně a ne negativně, i když se děje v chráněném území, které by mělo být charakteristické bezzásahovosti.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: VÚLHM, Facebook CHKO Pálava