Sobota

3. prosince 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Blokáda zajistila život vzácnému živočichovi, na Ptačím potoce se objevil kornatec

24. 10. 2022

page.Name
Podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínajícího dětskou pochoutku mu někteří entomologové říkají Velký piškot. Je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Řeč je o kornatci velkém, zhruba jeden a půl centimetru dlouhém, plochém černém brouku, který byl před čtyřmi lety znovuobjeven v Národním parku Šumava.

„Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907, a to z oblasti jižní Šumavy, Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách jsme ho znovuobjevili v roce 2018,“ řekl Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava. Kornatec velký se vyskytuje aktuálně jen v Žofínském pralese a pak až v Moravskoslezských Beskydech, a to ve velmi malých populacích čítajících maximálně několik jedinců.

Na Šumavě jeho tříletý soustavný monitoring potvrzuje velmi silnou populaci v řádech tisíců jedinců a to už nejen v jižní části Národního parku Šumava. „Tak masivní výskyt kornatce velkého je jedinečný nejen v České republice ale v celé střední Evropě,“ připomíná Dvořák. A proč je kornatec velký tak vzácný? Je to pralesní specialista, který se vyskytuje zejména v oblasti se stojícími torzy suchých jedí nebo smrků. Ty jsou kolonizovány troudnatci, tedy dřevožijnými houbami.

Tato torza navíc musí být alespoň 10 let odumřelá a nejlépe osluněná. Vyhovují mu tedy místa, kde umírá více stromů najednou. Přesně takový biotop mu „připravili“ účastníci blokády v roce 2011, kteří vlastními těly bránili pokácení smrkových porostů Na Ztraceném a v okolí Ptačího potoka. „V rámci monitoringu jsme letos zjistili, že tento brouk se vyskytuje mezi Ztracenou slatí a Ptačí Nádrží, u cesty na Březník za křižovatkou Na Ztraceném, a to na souších z roku 2009 až 2011, tedy na těch souších, které po orkánu Kyrill vznikly po kůrovcovém žíru,“ upřesňuje Dvořák.



Podle Pavla Hubeného, ​​ředitele Správy NP Šumava, je vzrušující každoročně pozorovat, jak se kornatec velký šíří z ohniska v prostoru Trojmezenského pralesa do lesů národního parku, ve kterých se přestaly kácet kůrovcem napadené stromy! „Kdyby blokáda kácení v roce 2011 na Ptačím potoku nebyla úspěšná a les bychom vytěžili, neměl by tam dnes kornatec žádnou šanci na úspěch. Ale realita je jiná a kornatec si už sám tento přírodní les našel. Lesy ponechané přírodním dějům tak dokazují, že jejich znovuzrození se netýká jen stromů, ale i spontánní obnovy původní pralesní druhové rozmanitosti,“ dodal.



První nálezy kornatce z roku 2018 a jeho dnes nejpočetnější populace je v oblasti Trojmezenska. V roce 2020 se nejzápadnější nález potvrdil u Borových Lad. V roce 2021 byly jednotky brouků nalezeny v okolí Kvildy a také v pralesích na dohled od Roklanu či na Mezilesní slati. „Letos jsme mohli potvrdit nálezy kornatců velkých nejen v oblasti Ztraceného a Ptačí nádrže, ale také v okolí Tmavého potoka mezi Javoří pilou a Poledníkem, nejen na území národního parku, ale iv rezervacích na Boubínsku av povodí Blanice,“ prozradil Dvořák.

V roce 2019 objevili entomologické kornatce velkého také na území Národního parku Bavorský les, a to po třinácti letech. Také zde dochází k jeho šíření v bezzásahových smrkových lesích, které zhruba před deseti lety prošly kůrovcovou gradací.

(hyš-jd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: NP Šumava