Sobota

3. prosince 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Dobrovolníci Vlčích a Rysích hlídek pomáhají odkrýt skrytý život šelem

6. 10. 2022

page.Name
Noví dobrovolníci tak zvaných Vlčích a Rysích hlídek v Krušných horách se o víkendu sejdou na prvním z pěti speciálních školení, kde se dozvědí základy o biologii a ekologii velkých šelem a také o jejich ochraně a stopování. Odstartuje tím třiadvacátá monitorovací sezóna dobrovolnických Vlčích a Rysích hlídek, které organizuje Hnutí DUHA.

Hlídky pomáhají mapovat výskyt vlků, rysů a medvědů téměř na celém území České republiky. Sběrem vzorků pro potravní nebo genetické analýzy pomáhají s výzkumem těchto ohrožených živočichů as jejich další ochranou. Účastníci si mohou vybrat ze seminářů v Krušných horách, na Šumavě, v Beskydech, Javorníkách nebo Rychlebských horách.

Každé pěti školení trvá od pátku do neděle a má podobný průběh. Jeho součástí jsou přednášky zoologů a ekologů představující činnost hlídek, ekologii a biologii vlka, rysa a v závislosti na oblasti také medvěda nebo kočky divoké. Přednášku mívají také hosté z myslivosti nebo zemědělství, kteří přibližují problematiku chovu hospodářských zvířat v blízkosti vlčích teritorií. Každý účastník navíc na vlastní kůži zažije praktickou ukázku stopování zvířat přímo v terénu se zkušeným mapovatelem.

Po absolvování semináře se mohou dobrovolníci zapojovat do činnosti Vlčích a Rysích hlídek po celý rok účastí na společných akcích organizovaných Hnutím DUHA i individuálním monitoringem například v okolí domova. O míře zapojení se rozhoduje každý dobrovolník sám. „Při pochůzkách hledají hlídkaři pobytové znaky chráněných šelem, tedy především stopy a stopní dráhy. V nich se mohou objevit i další zajímavé indicie jako trus, chlupy či moč, nebo je stopy zavedou třeba až ke stržené kořisti. Na místě poté lze umístit fotopast a dozvědět se o životě tamních šelem ještě víc,“ vysvětluje koordinátorka Vlčích hlídek Barbora Černá.

Vzorky jako trus, srst nebo moč odebírají nálezci na genetické analýzy. Zejména vlčí trus z oblastí trvalého výskytu vlků putuje také na potravní rozbory do Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně. „Díky činnosti hlídek a našich mapovatelů získáváme každý rok velké množství vzorků, z nichž vědci zjišťují řadu důležitých dat o jednotlivých zvířatech i o celém druhu. Například genetické analýzy vlčího trusu ukazují, odkud k nám vlci doputovali. Díky propojení s výzkumem v zahraničí víme, že populace v severních Čechách pochází zejména z Polska a Německa, v Beskydech a Javorníkách zase z Karpat,“ uvedla Černá.

Podle ní lze ukázat, že se vlci do republiky šíří samovolně, nebo že se u nás nevyskytují kříženci vlků a psů. Vědci z nich také sledují zajímavé přesuny jedinců a mísení jednotlivých populací. „Třeba v roce 2020 se z genetických analýz podařilo odkrýt malý vlčí „výlet“, který podnikl jeden z javornických vlků. Genetici tehdy potvrdili jeho DNA u vzorku trusu z Orlických hor. O tři týdny později byl stejný jedinec podle vzorků opět identifikován zpět v Javorníkách,“ dodala koordinátorka.

Vlčí a Rysí hlídky také pomáhají v boji s pytláctvím. Jejich monitorování přispívá k získání dat, která mohou pomoci při vyšetřování. Při pochůzkách navíc sledují výskyt nelegálních masitých újedí, případně komunikují s místními a pomáhají šířit potřebnou osvětu. Jak prozradila Josefa Volfová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví, při monitoringu na Šumavě v Pošumaví se dobrovolníci soustředí na mapování místních křehké populace rysa, která je stále silně ohrožena ilegálním lovem.

Ukazují to i nedávné případy upytlačené rysice Michelle nebo zastřeleného rysa, nalezeného v mrazáku u muže z Klatovska. Zároveň nám pomůžete mapovat šíření vlků ze Šumavy do Pošumaví a podhůří Novohradských hor. Díky monitoringu můžeme o místním výskytu vlků informovat i chovatele,“ popsala Volfová práci hlídek na Šumavě a v Pošumaví. Také Štěpánka Kadlecová, koordinátorka těchto hlídek v Krušných horách, upozornila na nedávný případ sraženého vlka na Karlovarsku, který dokazuje, že velké šelmy jsou stále vystaveny řadě negativních vlivů, které je ohrožují.

„Ať už jde o úmrtí v důsledku srážek s dopravou nebo nelegální lov. Pro přežití velkých šelem v naší přírodě je proto potřeba zmírňovat důsledky fragmentace krajiny a pomáhat přijetí těchto vrcholových predátorů místními lidmi. Obojí závisí na získávání a šíření objektivních dat o životě a výskytu vlků u nás. Proto je monitoring, na kterém se podílí i členové Vlčích hlídek, tak důležitý,“ sdělila Kadlecová.

Michal Bojda, koordinátor Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech, prozradil, že zájemci o školení hlídek v Beskydech a Javorníkách mají možnost jako jediní v celé republice mapovat výskyt všech tří druhů evropských velkých šelem. Právě na moravsko-slovenském pomezí totiž díky propojení se zbytkem Karpat žijí rysi i vlci. Navíc sem ze Slovenska každoročně zavítá i několik medvědů. V letech se Hnutí DUHA posledních věnuje v oblasti Západních Karpat také monitoringu menší, ale rovněž chráněné šelmy - kočky divoké.

Dlouhou dobu byl výskyt velkých šelem v Olomouckém kraji značně nepravidelný. Každoročně ale přibývá důkazů o pohybu šelem i krajinou střední a severní Moravy. V loňském roce byl například pomocí telemetrického sledování prováděného rakouskými kolegy, prokázán přechod vlka Moravou z Rakouska do Polska. V letošním roce byl další vlk bohužel sražen autem na Prostějovsku, v Litovelském Pomoraví se zároveň podařilo na jaře zachytit průchod vlka pomocí fotopasti. Letos Vlčí hlídky potvrdily trvalý výskyt minimálně dvou vlků v Rychleských horách, a to i pomoci záběrů z fotopastí v horách,“ vysvětlila Anna Řezníčková z Hnutí DUHA Šelmy.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Facebook ochrana.velkych.selem, Hnutí DUHA