Při Dni stromů se mohou Krkonoše pochlubit 18 miliony oslavenci

„Do 13. století Krkonoše pokrývaly pralesy tvořené hlavně smrkem, jedlí a bukem. Poté přišel do hor člověk a začal lesy měnit k obrazu svému. Vytvořil enklávy, louky, pastviny a vytěžené dřevo začal průmyslově využívat. Naši předkové udělali z dnešního pohledu a se současným poznáním, jak les funguje, mnoho chyb. Mnohé se snažíme odstraňovat a pevně věřím, že naši potomci budou shovívavě hodnotit vše, co dnes podnikáme, aby zdejší lesy byly zdravé a stabilní,“ zamýšlí se nad historií krkonošských lesů Robin Böhnisch, ředitel Správy KRNAP.

Od roku 2010 do současnosti prokazatelně poklesl počet stromů nad sedm centimetrů výčetní tloušťky. Naopak vzrostl absolutní počet stromů nad 10 centimetrů výšky a zároveň absolutní počet jedinců v obnově. „Z toho plynu, že lesy se zmlazují a výrazně nastupuje spodní patro lesa, mladší jedinci a vytváří se výraznější prostorová struktura,“ řekl Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park.

Toto je viditelné i s dalších čísel, jako je průměrná zásoba dříví na jeden hektar a zásoba jednoho stromu. Obě hodnoty narůstají i přes pokles jedinců. „To je dáno světlostním přírůstem, který nastupuje při prořeďování porostů a práci s přirozenou obnovou, kdy starší stromy dostávají více světla v korunách a uvolňuje se prostor pro nástup obnovy. Jednoduše řečeno, se světlem stromy znovu rostou, a to i ty staré. V důsledku toho jsou krkonošské lesy blíže k přirozenému stavu, tedy jsou zdravější a stabilnější,“ dodal Jansa.

Lesy v Krkonoších představují cenný komplex s mozaikou stanovišť a míst ovlivňovaných více či méně člověkem. Jejich zachování a zlepšení celkového stavu, struktury a stability je jedním z prvořadých cílů pracovníků národního parku. Zároveň lesy představují žijící kroniku lidského působení v regionu. Již naši předchůdci si uvědomili, jak jsou lesy důležité a jejich stav není vždy optimální. V 19. století působili v Krkonoších a Podkrkonoší významní lesníci, uznávaní dnes nejen u nás, ale v celé Evropě. Jen namátkou lesmistři Jahnel, Schmid, Cotta, Judeich, Bakesch. Uvědomovali si nedostatky stavu lesů a prosazovali podobné myšlenky, které realizujeme dnes.

Již od poloviny 19. století je patrná snaha o zvýšení zastoupení jedle a buku a naopak snížení zastoupení smrku, odstranění minulosti v lesích a zavedení systematického plánování péče o les. Dnešní lesníci mají významné znalosti, poznatky z výzkumu a zkušeností předchůdců. Naděje na zachování krkonošských lesů, obnova jejich struktury a rozvoj všech přínosů, které lesy představují pro krajinu i člověka, se stává skutečností. Je podmíněna zachováním pokorného přístupu člověka k přírodě, která pro něj představuje skutečně otevřenou knihu. Stačí se naučit v ní číst.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: KRNAP, Oldřich Nermuť