Vědci a lesníci hledají řešení problémů lesů ve výzkumných projektech

Vědci hledají a testují alternativní druhy domácích i cizokrajných dřevin a jejich populace, které by mohly být perspektivní součástí druhové skladby budoucích lesů. Jde například o jedli obrovskou, smrk ztepilý, smrk omoriku, borovici lesní, modřín opadavý, dub červený, douglasku tisolistou, jeřáb břek, buk lesní, topol černý a topol bílý, břízu bělokorou, jilm habrolistý a vaz, lípu srdčitou, tis červený, dub zimní a dub letní.

U provenience jedle obrovské ve věku 40 let zjistili velmi dobrý zdravotní stav a výrazný tloušťkový přírůst. Jedle obrovská produkčně výrazně převyšuje ostatní srovnávací dřeviny, vliv sucha na růst nebyl zaznamenán. Vědci založili výzkumné plochy s introdukovanými dřevinami potenciálně odolnými vůči suchu v oblasti pahorkatin severní Moravy postižené chřadnutím smrku. TZP na LS Vítkov má celkový výměr 4,32 hektaru, je součástí rozsáhlejší kalamitní holiny. Celkem bylo vysazeno 28 druhů a proveniencí introdukovaných druhů dřevin. Dále vydali Katalog vhodných introdukovaných dřevin pro pěstování v oblastech s deficitem vláhy v podmínkách pahorkatin České republiky.

Vědci pomáhají při záchraně tisu červeného v CHKO Lužické hory. Zkoumají genetickou variabilitu u vybraných populací tisu červeného. Potvrdili vliv stanovištních podmínek na výškový a tloušťkový růst jedinců ve výsadbách tisu červeného. Mimo jiné věnují pozornost i výskytu hnízd lesních mravenců na zarůstajících holinách. V případě plošného zárůstu kůrovcových holin vegetací dochází k zániku hnízda. Datlovití ptáci loví mravence zejména během podzimu a na začátku zimy, v případě mírnější zimy nedochází v důsledku poškození hnízd ptáků k jejich vymrznutí a zániku.

Vědci dokončili druhý díl knižní publikace o drobných motýlech střední Evropy a nově popsali 53 druhů a pět rodů z osmi čeledí brouků a jeden druh z řádu blanokřídlých. Popsali nejvýznamnější škůdce ovlivňující zdravotní stav borových porostů v Česku, a to ve specializované mapě s odborným obsahem a certifikované metodice, již zpracovali na základě historických dat od roku 1964 do současnosti. Tímto je umožněno srovnání ohroženosti biotickými škodlivými činiteli jednotlivých oblastí s výskytem borovice. Mapa informuje vlastníky a správce o intenzitě poškození borových porostů a upozorňuje tak na nejohroženější oblasti s výskytem borovice.

Kromě toho realizují projekt Udržitelné hospodaření v lesích drobných vlastníků. Cílem je přinést podklady pro zlepšení hospodaření v lesích drobných vlastníků. Na základě současných poznatků formulují a ověřují postupy hospodaření v lesích drobných vlastníků včetně jejich ekonomického zhodnocení. Připravují metodiku managementových opatření diverzifikovaných podle charakteru majetku, doporučení pro rozhodování státní správy lesů a návrh úprav dotační politiky.

Zjistili rovněž, že při výchově lesa je důležitá pozitivní korelace štíhlostního kvocientu a porostního světla – zvyšování porostního světla vede ke zvýšení hodnoty, tedy zhoršení štíhlostního kvocientu v náletech, nárostech a mlázinách smrku z přirozené obnovy, akcelerován je totiž výškový růst. Tloušťkový růst je na porostním světle nezávislý a naopak odvislý od kompetičních vztahů mezi jedinci a s nárůstem porostního světla nekoreluje.

Závěr: uvolňování přirozené obnovy smrku úplným odstraněním horní porostní clony domýtnou fází zvýšení klonované seče (často činěným v mylné představě o pozadí spodní porostní etáže) vede ke zhoršení štíhlostního kvocientu a tím ke zhoršení stability a poškození mladého porostu nejčastěji těžkým sněhem.

Vědci zjistili, že v mlázinách s jedlí by mělo být cílem udržet dlouhou korunu, přičemž by však neměli být zbytečně odstraňováni životaschopní jedinci z podúrovně. To platí ve velké míře ve směsích, kde je často jedle v podúrovni. Pro všechny druhy směsi platí, že zejména první výchovné zásahy je třeba provádět včas a aktivně. V opačném případě se velmi zvyšuje riziko, že dojde ke ztrátě přimíšených (nedominantních) dřevin.

Mimo to výchovné zásahy v mladém přípravném porostu břízy při porostní výšce 5 metrů vedly k akumulaci tloušťkového přírůstku uvolněných stromů, dále ke zmírnění růstu štíhlostního kvocientu a k výraznému zpomalení zkracování korun uvolněných cílových stromů. Při zkoumání možností snížení dopadu sušších období na porosty smrku a půdy se ukázalo, že svrchní horizont má vyšší hodnoty vlhkosti v borové půdě bez výchovy, zatímco v porostu s výchovou byla vyšší půdní vlhkost v poslední vrstvě.

Po odstranění smrkové podúrovně v dospělém borovém porostu se zvýšené podkorunové srážky neprojevily ve zvýšení vlhkosti půdy, avšak ponechané borovice reagovaly na toto opatření pozitivně zvýšením přírůstku. V problematice agrolesnictví bylo zjištěno, že stromové pásy lemující louky měly významný pozitivní vliv na množství vody obsažené v travní fytomase. V blízkosti pásů dřevin byly na sousedních loukách v důsledku konkurence výrazně sníženy počty druhů bylin.

Potvrzen byl také příznivý meliorační vliv dubu červeného na stanovištích borů. Chemismus svrchních vrstev půdy pod porosty dubu červeného byl příznivější než pod porostem borovice. Přítomnost dubu červeného a jeho opadu bohatého na živiny se pozitivně projevila na hodnotách pH a sorpčního komplexu. Rozsáhlým terénním zkoumáním na trvalých výzkumných plochách se potvrdily ekonomicky i biologicky efektivní možnosti obnovy kalamitních holin s využitím přípravných dřevin.

Na nových výzkumných plochách vědci zjistili dobrý potenciál přirozené obnovy nejen přípravných dřevin s pionýrskou strategií růstu. Vyhodnocením ekonomické efektivnosti ukázaly možnosti úspor nákladů při využití alternativních způsobů obnovy kalamitních holin. Hodnocení mikroklimatických podmínek v přípravných porostech ukázalo dobrou schopnost těchto porostů tlumit klimatické extrémy.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto