Do rezervace velkých kopytníků se vrátil jeden z nejvzácnějších českých brouků

„Chrobák pečlivý je koprofágní brouk, larvy i dospělí jedinci se tedy živí trusem. Na území republiky se proto historicky vyskytoval na pastvinách a v oborách teplých nížin, i ve vojenských prostorech,“ vysvětlila Lucie Ambrožová z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Mezi místa s hojnějším výskytem tohoto druhu chrobáka patří například obory Bulhary a Klentnice nedaleko Mikulova, ale i pastviny v okolí. Historicky se vyskytoval nejen na jižní Moravě, ale také v Polabí až k Praze, Českém středohoří i v západních Čechách.

V roce 2018 získal Entomologický ústav povolení k laboratornímu chovu chrobáka pečlivého pro základní výzkum. Druh se podařilo úspěšně rozmnožit a jedince nevyužité pro výzkum vědci vysadili v milovické rezervaci. „Podmínkami pro výběr lokality byl historický výskyt druhu, dostatečná rozloha vhodného biotopu, pastva s dlouhodobou perspektivou a přítomnost větších stád býložravců bez použití veterinární chemie. Tyto podmínky splňuje právě pastevní rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

V dubnu roku 2020 vědci v rezervaci ve dvou vlnách vypustili celkem 150 jedinců chrobáka pečlivého, 89 samic a 61 samců na ploše zhruba 2,3 hektaru. Jak brouky, tak jejich nory objevili vědci loni i letos. „Nalezení brouci nenesli znaky opotřebování, takže se domníváme, že jde o jedince z nové generace, narozené již v rezervaci. Neměli například opotřebovaný čelní štítek, výběžky na předních nohou, či otupené rohy u samců,“ doplnila Ambrožová.

Přesto ještě zdaleka není jisté, zda se vzácní brouci v lokalitě uchytí natrvalo. Extrémní počasí let posledních vytváří pro malou skupinu kolonistů extrémní podmínky. „Podle zkušeností z Nového Zélandu může trvat pět i více let, než budeme schopni posoudit, zda se nová populace natolik rozrostla, aby byla životaschopná,“ dodala Lucie Ambrožová.

Právě návrat živočišných a rostlinných druhů, které na území bývalého vojenského prostoru před lety vyhynuly, je jednou z klíčových součástí projektu pastvy velkých kopytníků. „Velcí kopytníci obnovují v krajině pestrou mozaiku, kterou potřebuje řada ohrožených organizmů. Navíc nejde o jednorázový zásah, ale pozitivní změny mají dlouhodobý charakter,“ upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Pro návrat vzácných chrobáků je důležité především to, že se na pastvině nepoužívá chemie, která je v současnosti běžná na pastvinách hospodářských zvířat. „Domácí zvířata se bohužel většinou neobejdou bez antiparazitik, z nichž některá jsou pro chrobáky a další organizace jedovaté. Divocí kopytníci v rezervacích tato veterinární léčiva nepotřebují. Je tomu tak nejen díky velké rozloze pastvin či dobré imunity, ale i fyzické kondice zvířat, která žijí v přirozených podmínkách. Naprosto zásadní roli hrají právě koprofágní, tedy trusem se živí chrobáci. S výkaly totiž z pastvin odstraňují také infekční stadia parazitů. Jde o přirozenou prevenci parazitóz prověřenou miliony let evoluce,“ dodala Jirků.

(hyš-dd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Česká krajina, Beata Harmat